Prolomit vlny

Typicky Trierovsky nepříjemná emocionální soda. Breaking the Waves je takové neutěšené slzavé údolí, režisér nedává divákovi šanci na zklidnění, mizérie se jen a jen stupňuje. Emily Watson svým výkonem vyráží dech. Přesto to pro mne na plný počet není, proč? Odpověď je jednoduchá - protože Dogville, film bez slabších momentů, který mě dokázal strhnout mnohem víc. Toto je taková light verze toho nejlepšího z Larse. (28.10.2010)

Keď muž miluje ženu a žena miluje muža, ďalším "reálnym" krokom je svadba. Tam kde nebola láska sa zrazu objaví a jej objavovanie patrí k tomu najkrajšiemu čo môže človek zažiť. Hrdinovia tohto Trierovho opusu začínajú rovnako. V prvom rade si treba uvedomiť, že obidvaja hrdinovia nech sú akokoľvek rozdielny a spoločnosťou v ktorej žijú, nie úplne akceptovateľný, sa ľúbia. Vášnivo a oddane. Práve tento prvok čistej lásky je v prvej polovici filmu neskutočným ťahúňom. Hlavne preto, lebo Bess je psychicky labilná. V hĺbke srdca neskutočne dobrá, ale vďaka svojej citlivosti, nedokáže skrývať svoje obavy, bolesť a strach ako ostatný. Len tak mimochodom asi najlepší výkon Emily Watson aký som mal možnosť vidieť. Svojím hereckým prejavom mi v niektorých scénach doslova vyrazila dych a jej rozpravy s Bohom boli presne tým druhom mystiky, ktorý tomuto filmu prospieval. V polovičke filmu sa to zvrtne, keď sa Janovi - manželovi Bess - stane na ropnej plošine nehoda, vďaka ktorej zostane paralyzovaný. Od tohto momentu nám film ponúka v určitom smere zvrátený súboj ženy s vierou o záchranu muža, ktorého miluje a ktorému ani doktori nedávajú veľké šance. Sledovať tento súboj, sledovať obyvateľov mestečka, ktorý sú až tak fanatický vo svojej viere, že viacej škodia ako pomáhajú a v nemalom rade sledovať Bess ako zúfalo bojuje a nielen s vplyvmi vonku, ale aj so svojím vnútrom, považujem po dlhom čase za jeden z najsilnejších zážitkov vôbec. Prelomiť vlny je pekný film, ktorý definuje lásku a ktorý nesie v sebe niečo smutne tragické. Jeden z najsilnejších Trierových filmov, významom a silou pripomínajúci Dogville. (07.10.2011)

Trierovka jak vyšitá! Myslené skôr v dobrom...Oproti napr. Tancu v Temnotách, napriek istej podobnosti aj kvôli nezameniteľnému štýlu rozprávania, postavám, je tento film na tom podstatne lepšie. Psychológia postáv je silnejšia a predovšetkým prirodzenejšia, netlačí sa tak na emócie, určite nie umelo a manipulatívne. Trier má svoj ksicht a to je na ňom to najlepšie, rovnako ako fakt, že jeho filmy vždy vyvolávajú pocity a emócie (ich odtiene sú isto veľmi pestré, často protichodné). Nemôžem povedať, že formálna stránka filmov podľa charty Dogma ´95 je pre mňa lákavá, ale ak je obsah tak silný ako tu, tak nie je o čom..A klobúk dole pred Emily Watson a jej výkonom! (26.11.2009)

Takový zvláštní příběh se zvláštními postavami a jejich zvláštními činy. Odhaduji, že pointou této vší zvláštnosti bylo jaksi nevšedně vykreslit osud naivní ženy, kterak se obětuje pro muže a kterak si i přes navenek ostudné činy zachová dobrotu v duši... K emocionálnímu prožitku mi to nestačí, kamera byla přirozeně autentická, výkon Emily watson skutečně fantastický, ale stále nevidím pojítko s realitou, stále se nedokážu vcítit a prožít tento dlouhý a dějově, ne úplně adekvátně bohatý, příběh..První soud doktora o Bess byl pravdivý, byla skutečně psychotická a ne "dobrá", její oběť nezakládá příklad čisté lásky pro nás ostatní, ani její motlidby nemají větší sílu než slova pošeptaná do polštáře, byla to žena, co zkrátka neměla nic jiného... Možná je celé jen abstrakce, či symbol, ale emoce jako středobod jsou jasné a ty musím ocenit pouze na 6/10 PS: Jako art film stále kvalitní! (20.07.2010)

U filmů Larse von Triera můžete mít jistotu, že tím nejveselejším místem snímku je prvních deset minut. Pak už to jde s životem hrdinů jen a jen dolů. Breaking the Waves je toho důkazem. Opět se jedná o silně autentický snímek s absolutně skvělým obsazením. Myslím, že tentokrát casting ani už lepší být nemohl. Trier opět točil po svém, vyjímku jsou okna s označením kapitol, kdy režisér záběry krášlil přes různé filtry a doplňoval hudbou. Jako by tím chtěl dokázat, že i on by uměl točit líbezně, ale samotný příběh je odvyprávěn klasicky trierovsky syrově. (26.08.2005)