Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Tanečnica v tme
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHudba:
BjörkHrají:
Björk, Catherine Deneuve, David Morse, Peter Stormare, Joel Grey, Cara Seymour, Jean-Marc Barr, Vincent Paterson, Siobhan Fallon Hogan, Željko Ivanek (více)Obsahy(1)
Svérázné československé emigrantce Selmě Ježkové hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Spojených států 60. let, aby tu zajistila oční operaci synovi postiženému dědičnou chorobou. Přestože Selmu obklopují dobří lidé, zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálům. Trierovský dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Závěrečnému snímku Trierovy “trilogie zlatého srdce” dominuje islandská zpěvačky Björk, která se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Za svůj výkon si odvezla hereckou cenu z Cannes, kde byl film oceněn i cenu nejvyšší, Zlatou palmou. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (399)
Až na to, že jsem u slzopudného finále dostal záchvat smíchu, jsem si Trierův neotřelý kousek docela užil. Na druhou stranu, nedivil bych se kdyby to byl Larsův úmysl... alespoň na mě to tak ve své podstatě působilo. Lars byl vždycky cynik a požitkářský manipulátor, který se nebojí emoce drchmat proti zažitým pravidlům vztahů filmařů s diváky. ()
Björk je úplně strašná a její neustálý kvílení (těžko to nazvat zpěvem) mě doslova přivádělo k šílenství. K tomu ještě příšerný muzikálový vsuvky a celý dílo totálně pohřbila rozklepaná ruční kamera. Je to škoda, protože jinak ten námět vypadal celkem zajímavě a ostatní herecký obsazení rozhodně neni špatný. Moh z toho vzniknout daleko lepší film. Tady snad můžu ocenit akorát posledních cca 25 minut. Jinak mi spíš film lez na nervy. Chtělo by to vyházet všechny ty muzikálový čísla, místo Björk obsadit nějakou schopnější hérečku a natočit to nějak normálně, aby to nevypadalo, že tu kameru držel v ruce chovanec z Jedličkova ústavu. ()
Vadila mi ta roztřesená kamera "z ruky", protože tenhle druh snímání v některých pasážích prostě postrádal smysl, ale zvykl jsem si. Vadily mi nelogičnosti ve scénáři, ale i ty bych překousl. Ale to, jak se pan režisér pokusil "zacvičit" s divákem nakonci, to už jsem nepřekousl. U většiny (včetně kritiků) to zřejmě vyvolalo slzy, u mě pouze útrpný úměv. Když už nedokážu dostatečně dojmout diváka "důvodem", pak se nemůžu snažit napravit to detailním snímáním "výsledku". To je dost laciný na tak opěvovaný film.____ Bjork špatná nebyla, ale u společných výstupů s C. Denevue bylo hned patrné kdo JE herečka a kdo se o to hraní všemi síly snaží. ()
Velmi silné. Typické Trierovo hnaní sitiuace do absurdna... a to ve všech ohledech. Takové filmy točí jen on, ovšem tady nejde o nějakou jedinečnost - je to prostě dobrý film. Neoceňuju Triera, protože "je svůj", ale protože "je opravdu dobrý". Pátou hvězdu ubírají muzikálová čísla, která, i když jde zřejmě o záměr, mohla být dle mého řešena trochu lépe. PS: Nechápu, jak je možné, že tak strašně nesympatická a tupá postava funguje - to jen dokazuje Trierův talent. ()
Na rozdíl od mnohých, mně se líbil víc konec než začátek. Na začátku jsem se spíš nudil. STRAŠNĚ mi vadila ta ruční kamera (ať jde celý Dogma někam!). Björk mě jako zpěvačka vůbec nezajímá, ale její herecký výkon byl výborný. Skvělí byli ovšem i Deneuve, Morse a Stormare, ale Björk ostatní svých bezprostředním výkonem zastínila. Muzikálové vstupy měly různou kvalitu, většinou byly ale spíše oživením filmu a byl jsem za ně vděčný. A ten tolik kritizovaný konec...Spíše než jako citově přepjaté bych to označil za velmi silně natočené, syrové a uvěřitelné. I ten hysterický záchvat byl uvěřitelný - snažte se jen vcítit do pocitů člověka v takové situaci! Já bych těch 107 kroků určitě nebyl schopen ujít. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (29)
- Na otázku, v čem podle ní spočívá rozdíl mezi světem hudby a filmu, představitelka Selmy Ježkové, zpěvačka Björk, v čase premiéry filmu odpověděla: "Každý sní o tom, že se stane hercem. Dialogy a mluvené slovo jsou komunikačními prostředky, jimž se hudebníci vyhýbají. Slova nepatří k jejich oblíbeným výrazovým formám, protože většina diváků je introvertních. Uvědomte si jen, jak se nahrávají desky - v absolutní izolaci. Trávíte hodiny tím, že v úplné samotě přemýšlíte nad věcimi, a snadno se vám může stát, že jediný člověk, kterého za dlouhé měsíce potkáte, je zvukový technik. A sotva je deska hotová, následují koncerty, které pro mě taky nejsou zvlášť lehké. Jsem vždycky neuvěřitelně nervózní - dokud nezaznějí první tóny písničky. Pak se okamžitě uklidním, protože na pódiu nehraju ve skutečnosti před tisíci lidmi, ale jen ve svých písních. Skoro jako v mýdlové bublině, ve které se mi nemůže nic stát. Pop a film jsou dva úplně odlišné světy." (NIRO)
- Na téma hraní slepé ženy zpěvačka Björk (Selma Ježková) řekla: "Původně jsem měla v úmyslu zabývat se delší dobu těmito nešťastnýmmi lidmi, pak, jsem se ale rozhodla pro opak. Nepřipadá mi totiž obtížné vcítit se do slepce, protože pro mě jsou uši odjakživa důležitější než oči. Pohybuji se celé dny, aniž bych zaregistrovala, co vidím. Dokážu si nevšímat tváří, ale pamatuji si hlasy. To je pro hudebníka normální." (NIRO)
Reklama