poster

Za hranicí temnoty (festivalový název)

  • Itálie

    Buio Omega

  • anglický

    Blue Holocaust

  • USA

    Beyond the Darkness

  • USA

    Buried Alive

Horor

Itálie, 1979, 94 min

Režie:

Joe D'Amato

Scénář:

Ottavio Fabbri

Kamera:

Joe D'Amato

Hudba:

Goblin
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • J*A*S*M
    **

    Docela rád občas ve filmu hlavním postavám fandím. Tady to rozhodně nešlo, neboť nikdo normální se zde nevyskytoval. Ono by to zas tak nevadilo, ale zdejší záporáci jsou úchylní tak hnusným způsobem, že bylo problémem to pro mne dokoukat. Nějaké scény jsou sice nechutné, ale není to nic, co by mne nějak zaskočilo, to by se D'Amato musel snažit ještě o kousek víc. Technicky a režijně není Buio Omega žádným propadákem, důrazně bych vytkl jenom hudbu, která je za prvé příšerná a za druhé hraje i tam, kde nemá co dělat. Jak už jsem řekl - film špatný není, jenom se mi prostě nelíbil.(18.8.2008)

  • 666teen
    ****

    "Anna moje milá, živá kdysi byla. Smutky mé teď přestanou, mám jí doma vycpanou." Miloučká love story o švarném amatérském preparátorovi, dominantní uklízečce, několika náhodných úmrtích a lásce až za hrob. K tanci a poslechu hrají nekropopoví Goblin.(2.8.2010)

  • darkrobyk
    ****

    Film plný úchylností má v sobě zvláštní kouzlo a poetiku konce 70.let. Bezesporu nejlepší D´Amatův film. Motiv tak známý z díla E.A.Poa, Frankensteina i novějšího Re-Animátora či Řbitova zviřátek, totiž snaha vrátit život milované zemřelé, pojímá režisér v krvavých obrazech zvrácené fantazie. Stejně jako Norman v Psychu si nepřipouští, že jeho matka je po smrti, tak i pro Francesca Anna nikdy nezemřela. Zdánlivě nesouvislý sled obrazů připomene Fulciho Beyond, děj jako by nehrál hlavní roli. Drama mladého muže, který se nedokáže vyrovnat se smrtí svých nejbližších, spěje pomalu k děsivému konci. Gore efekty jsou přesvědčivé - vykusování masa, pitva, vydloubnutí oka... Nekrofilie, kanibalismus, sadismus. A přesto je z filmu cítit zoufalství Francesca, který se stále více zamotává do pavučin, které mu pomáhá spřádat jedovatá Iris. V momentě, kdy dojde k vraždě, není již cesty zpět...Působivé interiéry, hudba Goblina a lázeň vody, krve a kyseliny.(14.3.2012)

  • Flipnic
    ***

    I když se tomuto D´Amatovu "horroru" (je to vůbec horror?...) nedá upřít perfektní technické zpracování, kterým překonává i řadu filmů pozdějších, v podstatě se nejedná o nijak výrazně zábavné nebo zajímavé dílo. Film má neuvěřitelně pomalé vyprávění a děj, vyloženě se vleče a táhne a je to opravdu na škodu. Celé mi to připomínalo provokativní a excelentní Island of Death (1975)", ovšem právě kvůli pomalému ději, který vedl od ničeho nikam, Buio Omega ve srovnání s tímto okrajovým "majstrštykem" prohrává. Některé scény jsou dobré a efektní, ale prostě mne to chvílemi nudilo. D´Amato vytvořil mnohem lepší horrory, jako je zejména naprostá bomba Rosso Sangue aka Absurd aka Antrophopagus 2 (1982) ... Každopádně na D´Amatovy poměry a dobu vzniku je to kvalitně zpracovaný, okrajový, provokativně-perverzní trash...(15.4.2008)

  • Xeelee
    ****

    [Festival otrlého diváka 2010] Někdo to rád nekro. Ale jen platonicky. Ta poslední mumifikační procedura s hadičkama na mě byla fakt moc. To už sem málem nerozdejchal. Od týhle scény si Za hranicí temnoty až do konce udržuje velmi intenzivní syrovou atmosféru, okořeněnou o pár dalších naturalistickejch a velmi nechutnejch scén a perverzní erotično mezi hlavním hrdinou a (nejen) služebnou, která je tak trochu dominantní. Kdyby nebyl děj vyprávěnej takovým rozvláčným tempem, tak by určitě nebyl tak působivej. Některý komentující ale film dost nudil. U mě spokojenost.(11.2.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace