poster

Za hranicí temnoty (festivalový název)

  • Itálie

    Buio Omega

  • anglický

    Blue Holocaust

  • USA

    Beyond the Darkness

  • USA

    Buried Alive

Horor

Itálie, 1979, 94 min

Režie:

Joe D'Amato

Scénář:

Ottavio Fabbri

Kamera:

Joe D'Amato

Hudba:

Goblin
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Bloody13
    ***

    Dnes už lehce kultovní trash, který sice není bohatý na různorodé mordování, jeho síla však vězí někde jinde. Hlavní doménou je totiž šokující obsah: častá nahota (jak se na D´Amata sluší a patří), kanibalismus a hlavně nekrofílie jsou centrem všeho dění. Důležitou součástí jsou také scény, v nichž zvrácená dvojice se zbavuje mrtvol - na řadu přijde jak porcování, koupel v kyselině, tak spalování v peci zaživa. Tady si divák skutečně přijde na své, protože jinak se snímek docela táhne. Jinak hlavní hrdina byl perverzák, ale ono se vlastně není čemu divit. Pokaždé, když už se vyskytla nějaká ta ženská, tak byla debil (první oběť), nebo rovnou čubka (všechny ostatní). Takový holky potkáš na procházce vážně těžko...(22.5.2013)

  • giallo
    **

    Jak už to tak vypadá, D'Amatovým fanouškem se asi nestanu. Poté, co jsem viděl režisérovy "nejlepší fláky", nad ním asi definitivně lámu hůl. Buio Omega, ostatně jako i jeho jiné kousky jsou po scénáristické stránce velice jednoduchoučké, s mizernými herci, špatnou kamerou a v tomto výčtu bych mohl pokračovat ještě dlouho. Tento film v mých očí vystihuje jediné slovo a to je nuda. Režisér mě ničím nedokázal zaujmout a vtáhnout do filmu (pominu-li brutalitu a povedené gore scény). Zklamal mě i hudební doprovod od legendárních goblinů, asi si to nejlepší nechávali jen pro Argenta. Poslední malinkou nadějí v D'Amatově filmografii vidím v La Morte ha sorriso all'assassino. PS:Doporučuji si přečíst moc pěknou biografii D'Amata od POMA. A jak už jiní podotkli, kdyby se toho snímku chopil někdo více zručný, mohlo z toho filmu vzniknout zajímavé dílo.(3.8.2009)

  • 666teen
    ****

    "Anna moje milá, živá kdysi byla. Smutky mé teď přestanou, mám jí doma vycpanou." Miloučká love story o švarném amatérském preparátorovi, dominantní uklízečce, několika náhodných úmrtích a lásce až za hrob. K tanci a poslechu hrají nekropopoví Goblin.(2.8.2010)

  • Slasher
    ***

    Taliánská zvrácenost s všudypřítomnou nekropříchutí. Hlavní hrdina, osiřelý mladík Frank se zálibou ve vycpávání zvířátek, právě přijde o lásku, ale jen tak se jí vzdát nehodlá. Společnost mu bude dělat alespoň její načinčaná mrtvola. Do toho se ho snaží uhnat podobně ujetá služební, padne i pár nevinných ženských obětí. Není to slasher jak jsem původně myslel nebo by jste si mohli myslet při pohledu na jeden z posterů, to vůbec ne, jedná se spíše o takovou edgeinovskou serial killer story s mírně hororovým (díky hudbě především) nádechem a solidní dávkou přesvědčivých gore efektů. Dobrá trojka tedy, Frank mohl být uvěřitelnější...(12.9.2009)

  • Ten Druhy
    ***

    Nekrofílna romantika o láske, ktorá trvá až za hrob, samozrejme na spôsob D´Amata. Zámerom Buio Omega je totiž šokovať prekvapujúcou surovosťou krvavých obrazov, ktoré sú miestami na hranici únosnosti. Brutalita však nie je samoúčelná, režisér sa ju pokúša prehlbovať narážkami na bibliu „ja som alfa a omega“ (Zj. 1, 8), z ktorej párkrát cituje. Výsledkom je čudná zmes psychoanalýzy a mäsiarčiny, zvýraznená dokumentárnosťou, s akou kamera zachytáva vyrezávanie vnútorných orgánov z tela nahej mŕtvej ženy, priamo pred zrakmi divákov. Väčšina orgánov sa dokonca dá jasne rozoznať. Črevá, pečeň aj slezina pôsobia veľmi autenticky a vzbudzujú podozrenie, že pochádzajú zo skutočnej mŕtvoly. D´Amato však zašiel ešte ďalej, k prejavom kanibalizmu hlavného hrdinu. Jeho zaujímavé nápady sa však strácajú v pomerne sterilnej atmosfére...(14.5.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace