Narvik

po Holanďanech a Dánech přišli se svou válečnou troškou do mlýna i Norové a výsledkem je béčkové  a poměrně ploché válečné drama, které nedokáže vtáhnout a reputaci si nenapraví ani v bojových scénách. Těch je jednak docela málo a jednak svou nevýrazností připomínají spíš druhořadé akční filmy. I o méně známých událostech druhé světové války se dají natočit víc než slušné filmy. Narvik mezi ně bohužel nepatří...40% (24.01.2023)

Jedná se sice o další zajímavou kapitolu druhé světové války, ale vyprávěnou způsobem, který neměl šanci mě zaujmout, prakticky velmi rychle přeskakuje v čase o týden, dva, tři a to ještě z postavy na postavu, takže bohužel není absolutně šance udělat nějaou dramatickou kapitolu i když se v příběhu někdy vysloveně nabízí.  Možná technický složky jsou na jakés takés úrovni, ale to je po hříchu fakt všechno. (25.01.2023)

Musím říct, že tento film je příjemná změna po vší té válečné Americké produkci, kdy tady vidíme opravdu něco nového, neokoukaného. Musim říct, že třeba o této bitvě jsem neměl ani tušení, že a jak proběhla. Přitom tak důležitá část historie. Na filmu je vidět, že se penízky nešetřilo, což je dobře, a v kombinaci s krásnou a neokoukanou Norskou krajinou je to prostě výhra a krásně se na to kouká. Film jako takový je rozdělen na dvě poloviny, kdy první půlka je čistě ona bitva o Narvik, potažmo její první část, kdy se v Narviku usídlí Němci. Druhá půlka pak poměrně rychle chvátá do cíle, takže na větší hloubku charakterů tu není až tak moc prostor, a hodně se skáče v čase, a vidíme tak spíše sled jednotlivých událostí, které navazovali na bitvu. Vzhledem k povaze filmu ale ani rychlejší tempo moc nevadí. Já jsem spokojen, a dokonce jsem se dozvěděl i něco nového z 2. světové války. (07.03.2023)

Nebudu předstírat, že jsem od snímku s názvem Narvik neočekával něco úplně jiného, tvůrci se ale válečným akcím téměř nevěnovali a rozhodli se podívat na tehdejší události očima obyčejných Norů. Pokud jde o mě, myslím, že se jim to povedlo. Neutrální Norsko mělo smůlu v tom, že byla jeho neutralita trnem v oku zlým nacistům i hodným obráncům evropské demokracie. Ve finále obě strany norskou neutralitu v podstatě ignorovaly a korunu všemu nasadilo německé Cvičení na Vezeře. Nacisté ve výsledku dosáhli svého, protože "neutrální" Švédové mohli nadále (a mnohem) snáze podporovat německé zbrojení a jen velkoadmirál Erich Roeder měl zřejmě žaludeční obtíže, protože jeho Kriegsmarine utrpěla v kampani ztráty, z nichž se už nevzpamatovala. Mně se ale líbilo právě to, že se tvůrci soustředili hlavně na osudy lidí, kteří do toho všeho spadli jen proto, že žili zrovna v Narviku. Oceňuji také to, že se norští filmaři zaměřili na morální dilema hlavní hrdinky. U mě to měla dobré, já jsem na jejích rozhodnutích nenašel nic špatného, zato se mi zvedal kufr z moralizujícího davu. Z mého pohledu sice nešlo o zradu (ani jedné straně nešlo o dobro Norska jen o vlastní zájmy), ale i kdybych to tak bral, dovolím si parafrázovat známý citát: "Z hlediska vyššího principu mravního zrada na zrádci není zradou." Oni se sice Britové i Francouzi později snažili, ale Mnichov jim neodpustím. / Poučení: Za války nemá civilista mezi dvěma ohni velkou životnost. (10.03.2023)

Hneď na začiatok treba poznamenať, že nejde o plnohodnotný vojnový film. Respektíve, ak niekto čaká nórskeho Ryana, tak bude asi sklamaný. Narvik skôr funguje ako rodinná dráma, keďže najzaujímavejšie pasáže sa týkali práve rodiny a toho ako ich poznamenala vojna. V tomto smere je Ingrid Toffe hlavnou postavou a voľby pred ktorými stála som jej naozaj nezávidel. Vojenská časť filmu nemá tú silu a intenzitu akú divák v tomto žánry očakáva. Dianie je možno až dokumentárne presné, ale skôr to ublížilo ako pomohlo. Neustále dátové vstupy mi skôr vadili a dali sa s trochu zručnejším scenáristom šikovne vynechať. Škoda nevyužitého potenciálu, ale úplne márny film to nie je. 60% Netflix (27.01.2023)