Byl by to hřích

Bude zde v menšině, ale mně se to vůbec nelíbilo, a to podobné seriály miluji, především tvorbu od Ryana Murphyho. Nějak mi zde nesedly postavy, kromě Shauna Dooleyho, kterého znám z dalšího skvělého britského seriálu (Misfits), zbytek se mi prostě nedostal pod kůži, čímž jsem automaticky nemohl tak silně prožívat události v seriálu, které byly opravdu silné. Postavy mi přišly takové plytké, nerozvážné. Respektuji ale názory ostatních a jsem rád, že podobných seriálů v poslední době přibývá. (26.11.2022)

Strašně vyprázdněné postavy, které jsou jen prostými nositeli určitých znaků a osobnostních rysů. Až na Ritchieho neprojdou žádným vývojem a je velmi těžké aby diváka dokázaly něčím oslovit. Například chudák Colin má jen umřít, aby ukázal, že k nákaze HIV není třeba být promiskuitní extrovertní osobnost. Nejhorší to mají postavy ženské, které jsou v tak silně gay seriálu zastoupeny minimálně a jejich role se dají rozdělit na pečovatelky a hysterky. Jinak jsou ty téměř čtyři hodiny samozřejmě úplně přepálené a děj seriálu by se dokázal vtěsnat do průměrně dlouhého filmu. Spousta prvků a témat je jen načrtlých, jen aby kolem nich seriál rychle projel v jasně daných kolejích a radši se v nich moc nešťoural. V tomhle u mě zatím na plné čáře vyhrává procedurální 120 BPM, na který jsem s radostí vzpomínal i díky skladbě Smalltown Boy na konci prvního dílu. Na konec jsem ale rád, že vznikl seriál, který se tématu AIDS věnuje. Jen škoda, že se Daviesovi nedaří na diváka uvrhnout ani desetinu té nepředstavitelné bezmocnosti, kterou museli v té době lidé prožívat. Pořád je to moc učesané a uspěchané, takové dnešní... Celkovým vyzněním se to podobá třeba staršímu švédskému seriálu Torka aldrig tårar utan handskar. (04.02.2021)

Když jsem se seznamovala s hrdiny této emotivní minisérie, nepředpokládala jsem, že by mi mohli nějak extra přirůst k srdci. Ale opak se stal pravdou, a tak jsem poslední epizodu skoro celou probrečela, jak moc jsem byla dojatá vývojem a uzavřením celého příběhu. Kromě skvělého scénáře a velmi silných hereckých výkonů musím pochválit parádní soundtrack, který téměř dokonale vystihl atmosféru doby, v níž se smrtelná nemoc AIDS začala rychle šířit především uvnitř komunity homosexuálů. (85%) (24.12.2022)

-3* Tak s názorem na tento seriál se míjím od většiny a divím se že výrazně boduje v místní TOPce, ale hlas lidu promluvil ;-) Já však nepomlčím a napíšu si tu svůj názor. Ani jeden díl na mě nezapůsobil natolik, že bych mu dokázal dát vyšší známku a navíc postupem času mi připadlo, že jeho úroveň klesá. Téma je závažné, ale jeho zpracování mě nechávalo většinou chladným, zejména proto že jsem občas nechápal chování a pohnutky některých postav a ani konec to neobjasnil. Herecké obsazení mě nepřesvědčilo a dokonce v některých scénách na mě působilo až amatérsky. Pokud znám mnohem lépe zpracované i zahrané filmy a seriály na téma AIDS (jako např. Klub poslední naděje, Pose, nebo Nikdy neotírej slzy bez rukavic), tak nemůže nikdo po mě chtít dát tomuto seriálu vysokou známku, i ty tři hvězdičky jsou možná moc. Ve výsledku zklamání, které nemůžu už víc odůvodnit, aniž bych spoileroval. Svou popularitu si získává nejspíš i českým dabingem, což je u gay filmů docela unikum a navíc nemůžu říct, že by nebyl poučný. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (19.04.2021)

Russell T. Davies přináší po dvou letech další televizní minisérii a podobně jako u Years and Years mě jí dost dostal. Tentokrát se nedívá do budoucnosti, ale ohlíží se na britská osmdesátá léta, kdy se queer komunita musela vyrovnat s nastupující epidemií AIDS a nezájmem většinové společnosti. Spousty radostných momentů střídají momenty největší depky. Epizody tři a pět vyloženě bolí. Thatcherová dostala, co zasloužila. Super parta postav. La! (25.01.2021)