Strážní loď Sand Pebbles

Konečně zas jednou starý film, který mě naprosto strhnul. Perfektní, pomalu plynoucí příběh jedné po zuby ozbrojené americké lodi uprostřed turbulentních časů v Číně 20. let. Je to skvěle zahraný ne příliš slavnými herci - Crenna jako komisní kapitán, Attenborough jako stárnoucí námořník zasažený láskou. Mako, kterého znám ze spousty rolí v béčkách 80-90. let jako mladý nadšený "sluha". A McQueen jako strojník, milující stroje, držící si odstup, odmítající lásku která nemá smysl, jako muž co si nezíská moc přátel. K tomu na režisérské židli Wise, který nikam nespěchá, představuje jednotlivé lidské příběhy a s akcí přijde až ke konci, ale brutální říční boj na barikádách či závěrečné nádvoří stojí za to. Dvě výtky - o situaci v Číně se moc nedovíme, jen že jsou tu různé bojůvky co tu nechtějí cizince. A je to příšerně, ale PŘÍŠERNĚ smutný. Režisér zaháčkuje člověka nějakým zajímavým osudem (přítelství McQueena a Maka, Attenboroughova vyvzdorovaná láska) a pak ho zdrtí tím nejbrutálnějším způsobem... SPOILER a ještě ke všemu hrdina na konci umírá ve zbytečném boji. Nebýt toho, dal bych i 5*, takle 4*, ale i tak válečný film roku 1966. (06.06.2022)

Asi prva polhodinka to bola nuda a bal som sa, ze ma to vobec nebude bavit, ale od chvile, kym prisiel cinsky ucen pod palubu lode, aby sa naucil co to o motore od Stevea McQueena, ktory moc Cinanov v laske nemal to zacalo byt zaujimave. Ale to by som musel vypravat cely obsah, aby som vysvetlil, preco ma to nenudilo. Snad len strucne - stavka v boji, kto vyhra - umucenie nejakeho Cinana k smrti - zalubeny Frenchy do Cinanky, pricom ich laska nemala buducnost, alebo krivo obvineny z vrazdy Steve McQueen a bojovy zaver bola iba ceresnicka na tortu. Potesila ma aj pritomnost Richarda Crenna, vdaka ktoremu som si spomenul na Ramba :-) Dialogov tu bolo sice vela, ale nie su nudne, pretoze zaujimave bolo aj to, ako Americania v ramci OSN riskovali zivoty len kvoli par Cinanom, ktori o vojnu mali zaujem, pricom by bolo do toho zapojene aj Rusko a zrejme by druha svetova vojna zacala este pred Hitlerom, ale nastastie to az tak daleko nedoslo. V kazdom pripade by som siahol na noznicky a par scen by som tam predsa len niekde skratil. Film mal az 8 nominacii na Oscara, avsak ani jednu nedokazal premenit na sosku. Medzi nimi bol nominovany aj Steve McQueen za najlepsiu hlavnu ulohu, avsak zo sosky sa tesil Paul Scofield za dramu CLOVEK PRO KAZDE POCASI (1966), dalej aj japonsky herec Mako za vedlajsiu ulohu, ale sosku mu vyfukol Walter Matthau za romanticku komediu STISTKO (1966) a v kategorii najlepsi film bola favoritom vecera uz spominana drama od Freda Zinnemanna CLOVEK PRO KAZDE POCASI... 10.08.2010 ________ Steve McQueen - (Jake Holman) +++ Candice Bergen - (Shirley Eckert) +++ Richard Attenborough - (Frenchy Burgoyne) +++ Richard Crenna - (Kapitán Collins) +++ Mako - (Po-Han) +++ Emmanuelle Arsan - (Maily) +++ Larry Gates - (Jameson) +++ Hudba: Jerry Goldsmith +++ (10.08.2010)

Nechutná stopáž je naprosto zbytečná, příběh by vydal maximálně na hodinu a půl ve velmi vlažném tempu. Jenže to by potom ve filmu chyběly americké nacionalistické kecy, pohledy na americkou vlajku ze všech možných úhlů a hlavně zdůraznění americké nadřazenosti. Obzvláště při srovnání s čínskou civilizací vyznívá americký pocit, že celý zbytek světa je tvořen bandou zaostalých primitivů, velice odpudivě. Číňané jsou zde vykresleni jako nevzdělatelní barbaři, kteří horko těžko zvládnou své role pomocných dělníků pro nadnárod Američanů. Za takovou propagandu by se nestyděl ani Goebbels. Tfujtajxl! (18.05.2019)

Zapomenutíhodný film, snad jen pro fanoušky Steva McQueena, který však ani zde nepřekračuje svůj stín - vypadá cool ale své postavě moc nerozumí. Což ostatně ani není jeho chyba, ale spíše scénáře, potože i další postavy se chovají velmi podivně a na to že má film 3 hodiny žádný z charakterů není pořádně vykreslen. Pěkná kamera. (28.11.2012)

Komorní depka o několika životních ztroskotancích, kteří na pozadí konce kolonialismu v Číně hledají alespoň kapku životního štěstí. Škoda, že i přes trojhodinovou délku jsou mnohé věci nedovysvětleny a občas se objeví nějaká ta nelogičnost, aby scénárista dostal postavy, tam kam chce. Ovšem pořád jde o poctivý kus filmařiny, který odmítá hrát na efekt, ale staví do popředí postavy. A překvapila mě Marayat Andriane, budoucí spisovatelka pod jménem Emmanuelle Arsan, zde v roli ženy na prodej. Tak tato křehká kráska napsala proslulou Emmanuelle? To bych do ní neřekl. (24.02.2021)