poster

Jdi a dívej se

  • Sovětský svaz

    Idi i smotri

  • Sovětský svaz

    Иди и смотри

    (Sovětský svaz)
  • slovenský

    Choď a pozeraj sa

  • anglický

    Go and See

  • anglický

    Come and See

Drama / Válečný

Sovětský svaz, 1985, 142 min

Režie:

Elem Klimov

Předloha:

Ales Adamovič (kniha)

Scénář:

Ales Adamovič

Kamera:

Alexej Rodionov
  • kulyk

    Tak ne. Ani napotřetí. Uvidíme příště, až zase provedu něco tak strašliváckého, že se budu chtít ukrutně vytrestat. To to třeba již dokoukám.(2.12.2015)

  • Kulmon
    *****

    Neuvěřitelně syrový, ale na druhou straně velmi působivý a intenzivní snímek. Fljora je na začátku mladíček plný ideálů, který netuší co je válka za zvěrstvo. Končí jako lidská troska, která má za sebou víc, než jiní za celý dlouhý život. Film na mě skutečně zapůsobil, ať se jedná o herecký výkon hlavního hrdiny, výtečnou režii, či geniální kameru. Takto sugestivní zážitek se často nevidí. Budu muset i topku přepracovat. Marně si vzpomínám na nějaký válečný film, který by ve mně zanechal tu atmosféru co Idi i smotri. Vrcholem je závěrečných deset minut, které polodokumentární formou mapují vývoj v Německu a život Adolfa Hitlera.(10.5.2009)

  • kinej
    *****

    Jdi a dívej se je jeden z nejdepresivnějších, ne-li vůbec nejdepresivnější film, který jsem kdy viděl. Od začátku se filmem rozlézá bezmoc, ale v posledních cca 50 minutách již vidíme něco, co snad lze nazvat peklem na zemi, či absolutním rozkladem lidskosti. Účinek je brutální. Podobný zážitek jsem měl při sledování jednoho z triptychů Hieronyma Bosche. Obrovská koncentrace hemžícíh se detailů plných hnusu.Takový jsou obrazy Bosche a takové jsou i záběry tohoto filmu, jimž nechybí místy až absurdní rozměr. Tak působivé dílo jsem již dlouho neviděl a myslím, že na tento film do smrti nezapomenu. Řekl bych, že největší zásluhu na působivosti tohoto díla má asi kameraman. Tím, že svou kamerou často své postavy doslova pronásleduje, navozuje pocit neodbytné hrůzy. Ale dobrou práci odvedli všichni. Režie, produkce, herci, úzkostná zvuková kulisa, to vše zaleze pod kůži a zůstane pachuť a znechucení. Takovéto filmy jsou třeba.(26.5.2009)

  • Flipnic
    ****

    V dnešní době se jedná z mého pohledu spíše o takový polodokument o hrůzách Hitlerovy vyhlazovací války ve východních státech a zejména v Rusku. Do poloviny filmu se v podstatě nic zajímavého neděje a film docela nudí. Divák si ale pomalu a jistě navyká na jeho "polodokumentární" vizuální efekt. Vše je jako by skutečné, kolem nás, příliš realistické ... Od poloviny jsme pak svědky v podstatě jen dvouch důležitých událostí, a to vyhlazení jedné z vesnic, upálení obyvatelstva v místním kostele a v podstatě syrového a realistického zpracování likvidace obyvatel a řádění nacistů a jejich přisluhovačů. V další scéně jsme svědky dopadení "likvidační jednotky" partyzány a mírné ruské propagandy (odhození hořící louče do vody ...). To vše vnímáme, nebo alespoň se film o to snaží, očima mladého, nezkušeného chlapce v pubertě, který nastupuje jako odhodlaný partyzán na počátku filmu a končí jako psychicky vyhaslá lidská troska ... Film jednoznačně není pro slabé povahy, to rozhodně není. Na druhé straně nese obrovskou a téměř nezkreslenou výpověď o tom, co se na východě za II. sv. války dělo. A to by měl zřejmě v jistém úseku svého života vidět každý člověk povinně ... Upalování civilistů ve stodolách a kostelích a masové popravy byly běžnou Hitlerovou rutinou, kterou využívaly německé vyhlazovací jednotky před tím, než byly zavedeny sítě vyhlazovacích koncentračních táborů... Tento film vám přesně ukáže, jak takové hrůzy probíhaly a vypadaly. Ukáže opravdovou skutečnost, realitu, žádnou smyšlenku ... události, na které by nikdy nemělo být zapomenuto. A navíc vám to ukáže tak, jako by jste v tomto pekle přímo byli. Špičkové ztvárnění, herecký výkon hlavní postavy, strašlivá a tísnivá atmosféra ... peklo na zemi...(21.4.2009)

  • Aidan
    *****

    Jdi a dívej se. Imperativ je tu na místě, protože člověku se chce zavřít oči, zacpat si uši, odejít. Válka je ukázána na dotek blízko - spolu s oním jdoucím a dívajícím se šestnáctiletým klukem je možno zakoušet hrůzu a úzkosti i vzácné okamžiky radosti uprostřed zmaru. Chtěl jsem sem původně napsat něco o kameře, hudbě a zvuku, díky nimž celek působí tak věrohodně, ale tak bych se k tomu podstatnému asi vůbec nedostal. Pitvu ať provedou jiní. Za sebe povím jen tolik, že film připomíná výpravu do pusté krajiny Žalmu 22: "Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se uprostřed vnitřností mých. Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne..."(2.6.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace