Režie:
Dziga VertovScénář:
Dziga VertovKamera:
Michail KaufmanHrají:
Michail KaufmanVOD (1)
Obsahy(2)
Na začátku filmu Muž s kinoaparátem vyleze kameraman z „hlavy“ kamery. Film pak diváka vezme na humornou, kaleidoskopickou projížďku po sovětských městech a zároveň ukazuje paralely mezi filmařem a dělníkem v továrně a odhaluje proces vzniku filmu. V jednu chvíli nám Vertov představí muže jedoucího na motorce a pak nám překvapivě ukáže záběry kameramana, který motorku natáčí, a následně záběry střihače, který tyto záběry stříhá. Film, který je zčásti dokumentem a zčásti filmovým uměním, sleduje město v Sovětském svazu 20. let 20. stoletní v průběhu celého dne, od rána do večera. Film režírovaný Dzigou Vertovem, s řadou složitých a novátorských kamerových záběrů, zachycuje scény běžného každodenního života v Rusku. Vertov oslavuje modernost města s jeho rozlehlými budovami, hustým osídlením a rušným průmyslem. Ačkoli ve filmu nejsou žádné titulky ani vyprávění, Vertov přesto přirozeně zprostředkovává zázraky moderního města. (Film Europe)
(více)Recenze (245)
Ono by to asi bylo objektivně za 4*, ale nemůžu si pomoct, ten film je tak příjemný, že těch 5* mu nakonec dám. Kamerový experiment dokumentující snad vše naprosto skvěle ukazuje, co vše bylo možné udělat s kamerou už v roce 1929. Díky sympatické stopáži a hudbě to ani nenudí a velmi příjemně se na to dívá. Co je ale nejlepší je ten fakt, že to zanechá příjemný pocit a dobrou náladu. A výjimečně mi ani tolik nevadí absence příběhu. Takže, líbilo se mi to a jelikož z toho mám dobrou náladu, tak tady tomu ten plný počet bez problému dám. 5* ()
Pořád nemůžu uvěřit, že jsem viděl, co jsem viděl... Jen ten název není moc přesný. Mělo by se to spíš jmenovat: "Film, po kterém nebude už nikdy nutné formálně experimentovat", nebo "Zanechte nadějí, nemáte na to", případně "Víme, že přijde Godfrey Reggio" ... ()
Záběry z tehdejšího života v Rusku. Lidé, technika, svět kolem nás, maličkosti, dokonce bezdomovci i lidský porod. Otestování schopnosti filmu ve střihu, úhlu snímání, prolínání - prostě všechny dostupné techniky v té době. Hodně záběrů spontánních lidí. Je to nádhera sledovat mraveniště jménem Země. Cinematic Orchestra jako doprovod = umocňuje naivní záběr i zrychlí tep při rychlém střihu. Průkopnický dokument filmu. ()
Je moc zajímavé, jak se dá tak jednoduchou, ale v tomto případě důmyslně promyšlenou, věcí jako je střih udělat z hovna velice zajímavou věc. Představte si, že jste na výstavě černobílých fotografií s názvem "Výjevy z života ruského lidu" a chodíte jen tak od exponátu k exponátu, předstíráte zájem a přitom se šíleně nudíte a pokukujete tak maximálně po nějakých sličných spolunávštěvnic výstavy. Nuda, co? Ale když v tom začne hrát rytmická hudba a vy z ničeho nic začnete běhat od fotografie k fotografii, pohled doprava střídá pohled doleva, doprostřed a zpátky, pomalu, rychle, rychle, rychle, pomalu, ty vteřinky, které daný obraz vidíte vás donutí úplně jinak nad jejich obsahenm přemýšlet a vy jste najednou katarzováni a úplně odvaření z nově nalezeného pocitu. Jenže kdo vydrží v takovém tempu celých 68 minut? Dziga Vertov zřejmě ano a já mu děkuji za Muže s kinoaparátem, třebaže jsem měl z počátku filmu v něj poměrně velkou nedůvěru s pocitem, že sleduji "jenom" takové hrátky s filmem až asi ve třech čtvrtinách filmu mě oslovila ta neskutečná dynamika střihu, která z ničeho udělala všechno a ty náznaky stop-motion animace a ty obrazy v obrazu a ty davy lidí a ti muži s kinoaparátem a ta invence a ta moderní hudba (bez kterého by to ovšem tak dobře nevyznělo) a ta a ty a to... PS: Tento film zraje jako víno, původně jsem dal čtyři hvězdy, ale nyní nemohu jinak... AR: 1,37:1 - Full aperture ratio ()
V roce 1929 spousta lidi nevedela, co to kamera je, mala cast lidi se s ni ucila zachazet a Dziga Vertov s ni rovnou natocil umelecke dilo... Po celou dobu si clovek rika, bylo to v te dobe vubec mozne? Protoze nektere zabery a techniky hluboce prevysuji nektera dila z padesatych let. Neuveritelne... Spousta cennych a historickych zaberu. Hudba pridana k filmu o nekolik desetileti pozdeji je vyborna, radeji bych vsak film videl v originale. At jsou Rusove jaci jsou, tak v umeni (film, literatura, hudba, malirstvi, balet...) jsou jednim z nejvyraznejsich narodu vubec. ()
Ženské vyrábějí cigára, bezďák sedí na lavičce, chlap opravuje traktor, kameraman jede na autě,... A tak dále následujících 68 minut. Je to přelomové? Možná. Je to originální? Určitě. Bavilo mě to? Kurva ne! Kdybych čuměl přes hodinu z okna, jak se venku perou veverky se strakami, udělal bych líp. Pro moje pragmatické vidění kinematografie čistý odpad. 0% ()
Spíš než cokoliv jiného byl tento film pro mě jakousi směsicí záběrů z dobového Sovětského svazu. Nemůžu mu ale odepřít dobrou technickou provedenost, na svoji dobu, se spoustou zajímavých trikových záběrů. ()
1827. hodnocený film: ()
35. LFŠ Protipol Nanuka je doslova strhující. Myslím, že se podařilo vytvořit svébytný jazyk. ()
Tak vám teda nevim co si o tom myslet, Jediná věc která se mi na tom líbila byla stopáž, ba ne, to kecam. Bylo to totiž dlouhý a já se několikrát musel koukat, kolik mi ještě chybí do konce. Na druhou stranu, určitě tam bylo pár zajímavých hrátek s kamerou. Nicméně neumím je ocenit ani v současnosti, natož pak ve starém filmu. Chválit hudbu, která to jakž takž držela pohromadě je taky zcestný, když byla přidána až 70 let po natočení. A i když to možná přineslo revoluční techniky, tak mě to pouze utvrdilo v tom, že dokumenty mě prostě neberou. To jsem si na sebe zase s tou výzvou upletl bič. ()
Je vidět, že od doby, kdy byl tento film natočen, se lidská civilizace vůbec nezměnila. Všechna témata jsou pořád stejně aktuální a řeší se stále stejné otázky jak je např. vidět v novodobé trilogii Qatsi. ()
Dokonalý popis dynamiky lidského života, toho neustálého "od někud někam", neustálého koloběhu života. A také odhalení nejzákladnější podstaty filmu, jako média a umění, které je jako jediné schopno zachytit dynamiku neustále se opakujícího, ale ve svých variacích též neopakovatelného lidského bytí. Navíc Muž s kinoaparátem ukazuje hodnotu filmu i tím, že zdůrazňuje nekonečné množství různých úhlů pohledu, kterými film může svět nahlížet a kterých mi lidé, obyčejní diváci lidského života, nejsme schopni. ()
Film s doprovodem Cinematic Orchestra opravdu stojí za to. Pokud se na film budete chtít podívat hned teď najdete jej na YouTube OpenFlix http://www.youtube.com/watch?v=op2sOtF113M ()
Kulturně jsem se neobohatil a oproti Andaluskému psu jsem nebyl ani fascinován. Dvě hvězdy za obdiv Dziga Vertova při tahání toho kur*vsky těžkého aparátu. 4/10 ()
Naprosto pohlcující film, neskutečná kamerová i střihačská revoluce, 5 hvězd. ()
Pelmel žánrových obrázků, které ocení historici ... ()
Naprosto úžasná vychytávka: surrealistický film, který ve své době musel znamenat menší revoluci. Vertov byl po jeho natočení obviněn z formalismu a měl utrum. Film popisuje "jeden den kameramana", podstatným prvkem je hudba... Vyšlo několik soundtracků (např. v provedení The Cinematic Orchestra). Divoký střih a na svou dobu dokonalé triky zvýrazňují neustálé se opakující sekvence (např. projíždějící tramvaje). Pokud budete mít možnost, nenechte si to ujít! ()
Ultrarychlý střih, vynikající kamerové fígle a skvěle padnoucí hudba. Nadčasový snímek, který zaujme i dnes. ()
Pozoruhodný snímek, který mě zaujal nejen svým zpracováním, ale také obsahem. Prvních pár minut mne uvedlo do stavu, kdy jsem si říkala „Na co se to proboha budu dívat?“, ale v zápětí tento pocit pominul. Zprvu nudné záběry všedních věcí se postupně stávaly zajímavými a samotný obsah gradoval díky propracovaným záběrům a bravurnímu střihu, které jsou na dobu vzniku snímku opravdu obdivuhodné. Plynulost a zároveň dynamika po sobě jdoucích záběrů vysloužily filmu můj veliký obdiv. Toto mistrovské dílo plné skvělých záběrů, střihů, hudby a v neposlední řadě skvěle zachycených situací mi bude vrtat hlavou ještě dlouho. ()
Určitě obrovský zlom v kinematografii nejen pro Rusko, z dnešního pohledu však nic moc říkající. ()
Reklama