Zdeněk Hradilák

Zdeněk Hradilák se narodil 13. srpna 1938 v ostravském Zábřehu. Nejprve se chtěl stát filmařem a proto v letech 1953 – 1957 absolvoval Vyšší filmovou školu v Čimelicích. Ovšem po vojenské prezenční službě se rozhodl pro hereckou kariéru. Jako herec začínal ve Východočeském divadle v Pardubicích (1961 – 1964).

Poté postupně hrál ve zlínském Divadle pracujících Gottwaldov (1964 – 1970 a 1972 až 1980) a v ostravském Státním divadle (1970 – 1972), kde hostoval i během angažmá ve Zlíně. Svojí kariéru zakončil až do své předčasné smrti v Městských divadlech pražských (1980 – 1988). Na začátku 80. let hostoval jako Hrabě z Kentu („Král Lear“ Williama Shakespeara) v Národním divadle v Praze.

Svým hereckým výrazem často přetvářel silné a robustní postavy různého zázemí a založení v českém a světovém repertoáru. Zvládal dobře komické i tragické kreace. Na českých jevištích se představil ve více jako sto divadelních postavách.

Zprvu se představil jako Okápek („Sen noci svatojánské“), Seyton („Macbeth“), Kořínek („Tři chlapi v chalupě“), Pilát („Hvězda zvaná Pelyněk“), Strážník („Mnoho povyku pro nic“), Lord Babberley („Charleyova teta“), Tiberge („Manon Lescaut“), Don Juan („Don Juan“), Druhý asistent („Bílá nemoc“), Šandor („Jánošík“), Vilím („Velbloud uchem jehly“), Gustav („Vajíčko“), Vikomt („Ideální manžel“), Valvert („Cyrano z Bergeracu“), Melichar („Kat a blázen“) i Hrabě („Figarova svatba“).

Z dalších divadelních příležitostí od začátku 70. let si připomeňme inscenace „Hrátky s čertem“ (Otec Školastykus), „Brouk v hlavě“ (Viktor Champsboisy), „Mandragora“ (Mikulka), „Tomáš Becket“ (Tomáš Becket), „Hamlet“ (Horacio), „Král Lear“ (Hrabě z Kentu), „Švejk“ (Nadporučík Lukáš), „Válka vypukne o přestávce“ (Bendl), „Lucerna“ (Mlynář), „Muž z kraje la Mancha“ (Hospodský a Guvernér), „Amadeus“ (Josef II.), „Cid“ (Don Fernando), „Třináctá sestra“ (Doktor), „Svatá Jana“ (d‘Estivet), „Rozervanec aneb Ženichem z nudy“ (Stifler), „Nesympatický mladý muž“ (Pavel Petrovič), „Silvestr“ (Jarmánek), „Zub za zub“ (Poručík Pet Byrnes) atd.

Vystupoval i v operetách a muzikálech. Ojediněle si vyzkoušel i divadelní režii (např. scénická montáž „Tmavomodrý svět“). V českém filmu Zdeněk Hradilák debutoval na konci 60. let ve třiceti letech jako strážmistr VB v dětském filmu Radima Cvrčka ŽIRAFA V OKNĚ (1968) a jako muž s vázou v dramatu UCHO (1970), které nebylo roku 1969 schváleno do distribuce a premiéru si odbylo až po Hradilákově smrti v lednu 1990.

Během normalizace se na filmovém plátně objevoval nepravidelně (což mělo za následek jeho mimopražské angažmá). Po šestileté přestávce se představil rovnou ve své první titulní úloze ředitele Stavoprojektu Františka Kabáta v psychologickém dramatu Stanislava Strnada BĚŽ, AŤ TI NEUTEČE (1976), jenž se jako dělnický ředitel musí vyrovnávat i s osobními problémy.

Po této roli si v 70. letech zahrál ještě malé postavy švagra tajemníka poslaneckého klubu Komorouse (Vladimír Menšík) Josefa ve Steklého agitce SKANDÁL V GRI – GRI BARU (1978) a otce Hadraby ve filmu CHLAPI PŘECE NEPLÁČOU (1979) Josefa Pinkavy. Jednou účinkoval i ve slovenské kinematografii (Pavlovský v Kavčiakově filmu KARLINE MANŽELSTVÁ z roku 1980).

V 80. letech, už jako pražský herec, byl mj. podivínem zvaný Zlatokop v Koskově dramatu TRNOVÉ POLE (1980), ve druhé a poslední hlavní roli malířem E. A. Longenem v dramatu KAŽDÉMU JEHO NEBE (1981) Karla Steklého, dále předsedou celozávodního výboru KSČ v MÉ LÁSCE S JAKUBEM (1982) Václava Matějky, vychovatelem Hoškem v Kopřivově ZÁMKU „NEKONEČNO“ (1983), kapitánem VB Machatou ve VÝJIMEČNÉ SITUACI (1985) Jaromíra Borka a předsedou MNV v Kachyňově DOBRÉM SVĚTLE (1986).

Řadu rolí vytvořil též v rozhlase (př. „Hlídač“, „Měsíc na vsi“, „Deset zlatých“, „Habada a Jordán“, „Zrádné srdce“, „Královna vln“), televizi (JAVOROVÁ FUJARKA, HALDY, STROM VĚDĚNÍ DOBRÉHO, ČLOVĚK ODJINUD, TYBYS, LOVEC, POSTEL S NEBESY nebo SMRT KRÁLE VÁCLAVA IV. a seriály MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA apod.), kde získal oblibu především jako Tonek Poštulka v seriálu KAMENNÝ ŘÁD (1975), a též dabingu (FRANCOUZSKÁ SPOJKA, OBLOMOV, PROFESIONÁLOVÉ či DRAVCI). Zdeněk Hradilák zemřel náhle 23. ledna 1988 v Praze pouze ve věku nedožitých padesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour