Reklama

Reklama

Ota Ornest

Ota Ornest

nar. 06.07.1913
Kutná Hora, Čechy, Rakousko-Uhersko

zem. 04.02.2002 (88 let)
Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko

Biografie

Režisér, herec, dramaturg, překladatel a ředitel Ota Ornest se narodil 6. července 1913 v Kutné Hoře do židovské hudebně založené rodiny, jako Otto Ohrenstein. Jeho mladšími bratry byli básník Jiří Orten (1919 – 1941) a herec Zdeněk Ornest (1929 až 1990). Ve třicátých letech nejprve dostudoval dramatické oddělení pražské Stání konzervatoře (1936) a stal se výpomocným hostem a členem činohry pro epizodní role Národního divadla (23. 11. 1933 – 30. 8. 1937), hercem a taktéž režisérem Středočeské činohry ředitele Josefa Burdy, slovenského Košického národního divadla a Městského divadla v Plzni.

Kvůli svému původu emigroval před hrozícím nacismem do Anglie, kde se podílel na českém vysílání anglické BBC mj. i s Pavlem Tigridem a Josefem Schwarzem. Po skončení druhé světové války se 1946 vrátil do Československa a pokračoval dále jako profesionální divadelník. Jako režisér a dramaturg působil v Realistickém divadle na Smíchově (1946 – 1950) a jako režisér, dramaturg a překladatel v Městských divadlech pražských (1950 – 1976), kde se taktéž využil jako první ředitel (1950 – 1972).

Pohostinsky režíroval ve Vesnickém divadle a Východočeském divadle v Pardubicích („Na dosah ruky“). Po odvolání z ředitelské funkce byl roku 1977 Ota Ornest za pašování zakázaných literárních titulů do zahraničí nepodmíněně odsouzen na tři a půl roku vězení. Po vynucené veřejné omluvě byl omilostněn (rehabilitován byl až v roce 1990). V 80. letech po propuštění z vězení připravoval, řídil a redigoval věstník „Žno“ a „Židovskou ročenku“ pro pražskou Židovskou obec (1981 – 1989). Po roce 1989 pracoval v Městských divadlech pražských (1990 – 1991) a umělecky vedl a režíroval Středočeské divadlo (1990 – 1991).

Hostoval i na dalších scénách (Viola, Lyra Pragensis). V letech 1993 – 2002 setrval Ota Ornest ve funkci předsedy poroty literárního festivalu Ortenova Kutná Hora. Už od 25. října 1946 se nechal oficiálně přejmenovat z Otto Ohrensteina na Otu Ornesta (ale již předtím toto jméno používal jako umělecký pseudonym). A jako režisér a dramaturg se v MDP orientoval na kvalitní západní hry, detektivní žánry, oddechovou produkci a přijal Alfréda Radoka. Stál za nejúspěšnější érou Městských divadel. Často uváděl své přeložené hry.

Režíroval například inscenace – „Lov na mamuta“, „Poslední dějství“, „Stromy umírají vstoje“, „Vajíčko“, „Rekviem za jeptišku“, „Záletník Leonard“, „Dallas“, „Věčně tvůj“, „Bumerang“ aj. Čile překládal divadelní hry z angličtiny (přeložil jich přes šedesát), třeba Tennessee Williamse či Eugene O’Neilla, které divadla uvádějí dodnes (např. „Přišli k městu“, „Lištičky“, „Podzimní zahrada“, „Všichni moji synové“, „Skleněný zvěřinec“, „Dětství“, „O myších a lidech“, „Deník Anny Frankové“, „Lev v zimě“, „Tanec na konci léta“, „Třicet stříbrných“, „My Fair Lady“ nebo „Čtrnáctý hrabě Guerney“).

Zahrál si i ve hrách „Julius Caesar“, „Jan Hus“ nebo „Jezero Ukereve“. Psal ke hrám i texty písní („Čekanky“, „Velbloud uchem jehly“ apod.). Třikrát se zapojil i do české kinematografie (pokaždé jednou za desetiletí) 50. až 70. let. Nejprve diváci slyšeli jeho hlas jako komentátora v osvětovém krátkometrážním snímku VÝCHODISKO (1955) Hanuše Burgera, podruhé s režisérem Jiřím Weissem napsal literární a technický scénář k dramatu ZBABĚLEC (1961) a napotřetí byl autorem textu písně „Já se dnes dopoledne žením“ z muzikálu „My Fair Lady“ pro snímek Václava Vorlíčka DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD (1975).

Jako scenárista či herec působil v televizi (VAJÍČKO, VLCI, PRAŽSKÝ STUDENT, ŠŤASTLIVEC SULLA, ZÁHADNÁ PANÍ SAVAGEOVÁ atd.) a vystupoval v televizních pořadech a dokumentech (GENUS či NA PLOVÁRNĚ). S Marií Valtrovou vydal knihu rozhovorů „Hraje Váš tatínek ještě na housle?“ (1993). Vyučoval režii a dramaturgii na DAMU. Jako režisér či překladatel spolupracoval i s rozhlasem („Třicet stříbrných“, „Liliomfi“, „Nedělní beseda“, „Figaro“, „Evženie Grandetová“ nebo „Drahý lhář“).

Oproti svým bratrům byl Ota Ornest celkem třikrát ženatý – s herečkou Jarmilou Smejkalovou (1920 – 1994) měl syna a herce Jiřího Ornesta (*1946), muž herečky Daniely Kolářové (*1946), s dramaturgyní a překladatelkou Mojmírou Janišovou (1920 – 1986) a s herečkou Janou Koulovou (1926 – 2009) měl dceru herečku Hanu Ornestovou (*1959). Ještě se spisovatelkou a literární historičkou Marií Rút Křížkovou (*1936) zplodil herečku a moderátorku Ester Janečkovou (*1972). Ota Ornest zemřel 4. srpna 2002 v Praze ve věku nedožitých devětaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herec

Seriály
1991

Pražský student

Dokumentární
2013

Tajemství rodu (seriál) - a.z.

 

Ester Janečková - a.z. (S01E06)

2004

Příběhy slavných (seriál)

 

Tichý muž (S05E03)

2003

Příběhy slavných (seriál)

 

Já jsem ta země tma (S04E06)

2002

Příběhy slavných (seriál)

 

Život je drsnej chlapec (S03E06)

2001

Příběhy slavných (seriál)

 

Božský skeptik (S02E09)

 

Ten drak jednou spadne (S02E08)

1971

Jak začínali: Dnes vzpomíná Marie Rosůlková (TV film)

Krátkometrážní
1954

Východisko

Scenárista

Filmy
1991

Šťastlivec Sulla (TV film)

1990

Vlci (TV film)

1961

Všichni moji synové (TV film)

 

Zbabělec

1957

Generál Washington a čaroděj (TV film)

Režisér

Filmy
1968

Vajíčko (TV film)

1957

Generál Washington a čaroděj (TV film)

Divadelní záznam
1961

Příliš štědrý večer

Host

Pořady
2000

Benefice

1998

Na plovárně

1995

GENUS

1965

Zveme vás do divadla

Reklama

Reklama