Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Pohádka

Recenze (303)

plakát

Teorie velkého třesku (2007) (seriál) 

Tak a další skvělá oddechovka na koukání. Skvadra magorů, které vévodí Sheldon, jehož hlášky jsou dokonalý, Penny, která tomu dodává trošku ženské stránky a všechny ty jejich nápady, zápletky a především humor, který se mi fakt zalíbil !

plakát

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011) 

Poslední část rozhodně nezklamala, o první půlce každý tvrdí, že je nudná, jak tam pořád čekají, ale je to natočené podle knížky, tak proč kritizovat. Druhá část je drama jak má být, napínavě natočené, skvělé bitvy a efekty, tohle vše jsem si v kině mohla vychutnat. Co mi maličko chybělo k dokonalosti, byla bitva mezi Harrym a Voldemortem (jelikož si moc nepamatuju jak to bylo v knížce), přišlo mi to takové suché. Ale film jako celek mé očekávání splnil a jako záveřečná epizoda nadchnul. Byly tam momenty, kdy jsem se opravdu nemohla ubránit slzám, ale taková já jsem. Takže kdykoli byl flashback na Brumbála, či rodiče, to všechno mě dojímalo, protože je tu konec. Nejsem ten typ lidí, co to kritizuje, vychutnala jsem si vždycky každý díl a i když si né pokaždé film zasloužil plný počet, jaký ode mě dostal, já tuhle sérii miluju nejen jako knižní předlohu,která se stala bestsellerem a já Rowlingovou obdivuju za to, jaký vytvořila svět, o kterém všichni mluví, ale i filmové ztvárnění, kdy mě první čtyři díly příjemně baví a další díly ohromují a dostávají do kolen. Harry Potter pro mě zůstává skvělým námětem, ať ho režíruje kdokoli. Každý díl měl něco do sebe a tento poslední za tím vším udělal tečku. Poslední scéna tam na můj vkus nemusela být, ale je to natočeno přesně podle knihy. A tak si myslím, že zahřála na srdíčku, když člověk vidí ten vlak, kam Harry nastupoval jako naivní maličký hošík, který nevěděl do čeho jde.

plakát

True Blood: Pravá krev (2008) (seriál) 

Po první sérii musím dát plný počet. Seriál je skvěle natočen, a to nejen napínavě, že drží diváka v pozoru a podezření hází z jednoho na druhého, takže si s náma hraje. Ale také vztahy mezi lidmi, myšlenky lidí a vzájemné tajemství dělá příběh zajímavější. Jednotlivé role jsem si celkem oblíbila, nejradši mám zatím Taru a Sama. Anna Paquin mě opravdu překvapila, jako Sookie hraje velmi přesvědčivě. Celkově na mě tenhle nápad udělal dojem a nemůžu se dočkat dalších rozuzlení. Dalším plusem dílu je, jako většina tvorby HBO trvá hodinu, tudíž zkouknu jednu epizodu a stačí mi to jako krátký film. Pozitivní pro mě taky je to, že část končí určitým zvratem a něco se řeší a v následujícím díle se pokračuje přesně tam, kde se skončilo a vše se vysvětluje. Je to opravdu jeden velký příběh.

plakát

Crash (2004) 

Nemyslela jsem si, že budu schopná napsat k tomuto filmu komentář, po shlédnutí to však vidím jinak, jde mi psaní naprosto snadno. Jelikož tento film byl strhující zážitek, který by měl zasáhnout každého, kdo má svědomí. Film o osudech lidí, jejichž příběhy a životy jsou vzájemně propojeny, mě opravdu zaujal. Je tu reálně postaveno prostředí, ve kterém zdejší Američané žijí, ať jde o diskriminaci černochů, policii a jejich zacházení, hádky mezi partnery, autonehody nebo krádeže. Všechny tyhle momenty zaznamenávají jediné - to, že můžeme dělat dobré skutky, ač se na nás lidi dívají skrz prsty, - to, že náhodou zaviníme nehodu, - to, že si uvědomíme, jak jsme se chovali, až když někoho ztratíme, - to, že v nejhorší situaci poznáme, kdo je nám nejbližší, - to, že můžeme pomoci cizímu, i když ho neznáme. A jelikož jsem si jistou záležitost už zažila, vím že je to pravda. Tenhle snímek naprosto jasně ukazuje, že jsme prostě jen lidi, i když se chováme dobře, neporušujeme zákony, klidně se můžeme ocitnout v situaci, kdy se stane něco, co bychom normálně něudělali, ať jde o obranu nebo o zlomek sekundy, kdy se může všechno změnit a my spácháme zločin, i když nechceme.

plakát

Vyfič! (2009) 

SPOILER: Byla nálada na Ellen Page znovu :) Novopečená režisérka Drew Barrymore natočila něco zcela jinýho s naprosto nepopsatelnou atmosférou, která mi vyrazila dech. Zároveň na sebe uvalila komickou roli, která vždycky dostane ránu a nebojí se rvát, aneb Smashley. Bliss nemohl snad nikdo líp zahrát než právě Ellen Page,má svůj styl a chce bejt sama sebou, to se mi líbí. Hledá něco, v čem by mohla bejt dobrá a když to najde, o to víc ji mrzí, že musí lhát rodičům. Je tu dost extrém mezi soutěží krásy s šatičkama a derby. Tím že je to malý městečko je tu i navozená atmosféra tak 70. let, což je bomba a odráží se to i na závodě, prostě pecka ! Film je postavenej na detailech a malých rolích, který dotvářej ten příjemnej zážitek - trenér, kterýho neberou vážně, ale očividně mu nic líp nejde, Iron Maven která Bliss nepotopila, páč ji jde převážně o hru, tu jako svině má ode mě bod navíc. Pash - kámoška, která je spíš jako sestra má plus za super scénu s Birdmanem, romantická scéna v bazéně, bitka s jídlem ve fastfoodu, naprosto boží plakát na finále s nováčkem. A hlášky typu: ,,Babe roofles? Ok, go babe roofles!" ,, We came in second out of two teams. Nice." A jestli se ti film nelíbí, tak VYFIČ!

plakát

Funny Girl (1968) 

Znovu jsem se rozhodla podívat se na tuto starou klasiku. Film se mi líbil už poprvé, ale teď musím uznat, že lepší hodnocení je rozhodně na místě a že takové filmy, jako je tento, prostě obdivuju. Musím především vyzdvihnout herecký výkon Barbry Streisand, který tu vyloženě bije do očí, nejen tím, jak hraje komika, ale tím, jak hraje silnou a charakterní ženu, která si dokáže dělat legraci sama ze sebe. Barbra Streisand není zrovna typická kráska, ale dohání to velkou dávkou charismatu a vlastně jako ženská mi přijde sympatičtější, než jakákoli jiná vyumělkovaná hollywoodská kráska. Funny Girl je oproti americkým filmům co se točí dnes na naprosto jiné úrovni, má kouzlo, má eleganci a švih. Zahrnuje nejen krásné písničky zazpívané naprosto dokonalým hlasem hlavní představitelky, ale doplňuje se zde příběh na jevišti, rodinné prostředí, láska, ale takovým nenuceným přirozeným způsobem. Nevnucuje nám happy end, který by každý čekal, příběh je spíš natočen celkem syrovým způsobem... nebo jak to říct... tak nějak ne šetrně. Nastavuje nám pohled na to, jak se všechno mění, ale že ne vždycky to vyjde nebo končí dobře a o tom je život. A Funny girl si proto vážím.

plakát

Varieté (2010) 

Od tohodle typu filmu se nedá očekávát víc, než velká show a to také předvedl, nic víc, nic míň. Nelze zde hledat silný příběh, s velkou zápletkou a dramatické herecké výkony. Je to prostě film na odreagování, který se bude rozhodně líbit nejen fanouškům Cher a Christiny Aguilery, ale také kdo má rád taneční a hudební filmy. Rozhodně musím zmínit, že mě hodně překvapila Cher, která tu roli odehrála přirozeně, hrála snad jen očima a její ztvárnění písně You haven´t seen the last of me, mě fakt ohromilo. Abych se dostala k hlavní roli Ali, Christina zvládla celkem slušně zahrát, skvěle zazpívat, což je jasný, ale pořád se pozastavuju nad tim, jaký má hlasovej rozsah a barvu hlasu, to je prostě úžasný... Oba herci dodávali příběhu vtip a švih. Kristen Bell pro změnu skvěle ztvárnila mrchu, takže v tomhle filmu mi asi nic nechybělo. Byly zde samozřejmě slabé dějové linie, jako je prodej baru, omýlaný stále dokola, zlom co se týče vypnutí playbacku, kdy mohla Ali konečně ukázat co v ní vjezí a také část s Marcusem nebo Jackem. Varieté mělo všechno, co bych od takového typu filmu čekala - skvělou taneční choreografii, krásné písničky, úžasné kostýmy, sympatické herce, celkem svižný děj a předvídatelný závěr. Bylo to takové třpytivé, jako celé Burlesque.

plakát

127 hodin (2010) 

Pro takovýhle film se jen těžko volí slova... Když jsem se na něj začala koukat, nevěděla jsem, že je to založené na skutečné události, proto jsem víc celý film prožívala. Tenhle komentář musim psát s odstupem času, protože k něčemu takovýmu jsem si chtěla utvořit názor a srovnat si jej v hlavě. Nemyslím si, že takovýhle typ filmu můžu ohodnotit kvalitou, nebo mu dát nějaké ocenění. To že mělo skvělou kameru, že se divák podlě mě nenudil, protože je film skvěle natočen, i když se většina příběhu odehrává na jednom místě, je sice plus, ale to neznamená, že se na tenhle film podívám znovu, že bych měla potřebu si vychutnat režisérský skvost. Tak to podle mě není, pro mě je to snímek, který ukazuje co všecko se může stát, že je člověk naprosto bezbranný, že v ohrožení života vzpomíná na důležité události a lidi v jeho životě a v neposlední řadě, pud sebezáchovy je silný a tak nás to nejspíš dohoní k něčemu takovému, co bysme jindy neudělali. Byl to opravdu silný film, který mnou hodně otřásl. Scény, které tam ke konci byly si myslím, že nejsou jen tak pro někoho a já nejsem zrovna typ člověka, který tohle dobře snáší. Proto chci říct, že mě to ohromilo jako příběh, jako část života a jak je to vlastně hrozné, to znamená, že ve výsledku spíš hodnotím tu situaci, než film, tohle není pětihvězdičkový trhák, který si pustim znovu. Seznámila jsem se s tou událostí a dost mě to vzalo a tím to pro mě očividně končí. Já jsem citlivka, někdo by se mě možná pořídil jako plačku, taková já prostě jsem....proto jsem v posledních minutách jen a jen bulela...

plakát

Rocky (1976) 

Řeknu vám, tohle sem vážně nečekala. Už dlouho sem se na něj chystala, ale netušila sem, že by mě to mohlo chytnout, řikala sem si, že to je typ filmu, co není pro mě. Opak je pravdou, film byl dost silnej, neměl zbytečné zdlouhavé rozhovory, ale takovej dost pravidej příběh. Podle mě je to film pro chlapy, protože se tady prostě vypracuje z nuly k vrcholu, když zdolá 15 kol na nohách proti šampionu světa. Musim přiznat, že jsem při zápase fakt fandila a držela palce a myslela sem si, že tenhle sport mi nic neříká, ale byl to fakt zážitek. Hezky natočeno, prostřídáno s milýma scénama jako s Adrianou nebo přítelem Polem. Titulní píseň super, nemůžu nic doplnit. Bezva.

plakát

Zrození šampióna (2009) 

Na tento film jsem byla natěšená a dostala jsem ještě víc, než jsem si vůbec mohla představit. Co je podle mě nejdůležitější, že příběh je natočen podle skutečné události, tudíž má hned větší váhu a celkově pak zapůsobí více. Nemyslím si, že to je film plný klišé nebo že je přeslazený, to vůbec ne. Je to krásný příběh o lidech, kteří pomáhají tomu druhému a učiní ho šťastným, že najde novou rodinu a začne konečně žít, dali mu tu šanci, kterou si zasloužil a já jsem opravdu velice překvapena, že někdo takový ještě je a je to od nich velice, ale velice velkorysé. Film je skvěle natočen, je zde zachycena správná rodinná atmosféra, herci to hrajou naprosto skvěle, nepochybně o Sandře Bullock, která tu předvádí herecký koncert snad jen očima, až po SJ, který to hraje velmi přesvědčivě ! Titulní herec si myslím, že byl vybrán trefně a celkově film působí příjemně a pohladí na duši. Některé momenty byly opravdu komické... nejvíc se mi asi líbila scéna, jak šla Sandra Bullock za Michaelem a radila mu, že team je jeho rodina a on potom začal hrát zcela jinak, a trenér jen koukal, musela sem se vážně smát, protože tohle je fakt diplomatická ženská ! V tom filmu mě jen udivovala její role, protože s jakou lehkostí vše přecházela, pro rodinu se mohla rozkrájet, zároveň byla takovou ženou, jakou by si každý muž přál. Nic nesleví, ale řádně odmění. Některé momenty sem čekala, asi jak sem se vžila do situace, tak jsem si říkala, teď přijde tohle - např.: Když Sandře kamarádky vymlouvaly Michaela, tak pak jedna změnila postoj a řekla: ,,Ty ho děláš šťastným." a já si řekla NE ! To on dělá šťastnou jí. To byl ten pravý moment, který se mi zalíbil. Nebo když seděl Michael o Díkuvzdání u jídelního stolu, protože si podle mě myslel, že se to od něj čeká, jelikož je slušnost, si to tam sníst, tak Leigh Ann si to uvědomila a začli jíst jako spořádaná rodina... Neuvěřitelně lehce natočený film, bavil mě každý moment, skvělý konec, všechny ty emoce pluly tak nějak přirozeně a já jim věřila každé slovo. Co se týče Sandry Bullock, nestačila sem zírat a proto naprosto chápu, že za tuto skvěle odehranou roli se jí blyští zlatá soška doma ! Byl to perfektní zážitek a já si ho ráda někdy zopakuju... PS: Sportovní pasáže tomu jen dodávaly šťávu a švich.