Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (45)

plakát

Svět podle Prota (2001) 

Pamatoval sem si jednu scénu z tohodle filmu, pamatoval sem si slovní spojení "blue bird" a pamatoval sem si prostředí psychiatrický léčebny, nic víc. Tak sem ho hledal, abych se na to moh kouknout znova, tentokrát pořádně a konečně sem našel. A nebyl sem zklamanej. Pěknej flm

plakát

Earth (2007) (TV film) 

Dokument o přírodě, kterejch je vlastně hodně, ale teď mi připadá, že se všechny jenom snaží o to vypadat takhle. V prvních minutách mě to moc nezaujalo, přecijenom lední medvědy člověk vidí v dokumentech hodně často a zas tak výjimečně to podaný nebylo. Ale pak se vyprávění vzdalovalo od pólu a začalo to bejt opravdu parádní. Krásný záběry, podchycují přesně to, jak příroda doopravdy vypadá, včetně atmosféry(aspoň podle mě), což sem ještě ve filmu neviděl. Obzvlášť tajga a mírnej pás si mě získaly. Nikdy bych neřek že se mi takovej dokument bude tak líbit. Škoda násilně vnucovaný ekologický agitky na konci.

plakát

Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003) 

Nemůžu si pomoct, prostě to musim odlišit. Sice to bude pro hodně lidí nepochopitelně divný, ale pro mě lepší než předchozí díly. Nikdy sem Terminátorovi moc nefandil, takže osobně mě to docela minulo, a prostě nemůžu dát třem filmum stejný hodnocení, když sem se u jednoho bavil víc. Je tady málo hvězd. Tady teda 4, u prvních 2 dílů o něco slabší 4. Tohle je kvalitní nářez s dobrym závěrem a s ne uplně blbou zápletkou.

plakát

Zelená míle (1999) 

Myšlenkově a emocionálně nabytej film, kterej ukazuje lidskost ze všech úhlů. Nevim co dál napsat aby to nebyl spoiler. Celá zápletka je originální, dobře vymyšlená a hodně dobře zpracovaná. Po skouknutí filmu sem se ponořil do filozofickejch úvah, přemítání nad lidskou společností a úvah „co by bylo kdyby“. Kterej jinej film tohle dokáže? Už jenom za to si těch 5* zaslouží. Zelená míle je prostě silnej film.

plakát

Klub sráčů (2000) 

Jednou jeden z mejch teď už dospělejch kamarádů o tomhle filmu prohlásil „Asi jeden z nejlepších filmů co sem viděl.“ Tak to rozhodně ne. To by těch filmů musel vidět opravdu ukrutně málo. Ale na druhou stranu se zase nepřidám ke zdejšímu „odpad!ování“ tohodle filmu. Problém je, že ho všichni asi berou moc vážně. Film, ve kterym ženská hraje zvrhlýho puberťáka, vážně brát nejde. Já to beru celý jako nadsázku(spíš jako parodii na tyhle teen komedie) a zase tak hrozný to není. Dobře, je to hrozný, ale třeba s kámošema na kalbě se u toho dá občas i pobavit. Sám ani s holkou bych se na to v životě nekoukal, do kina bych na to v životě nešel, v životě bych se na to nekoukal úplně při smyslech. Ale jinak 40% :D PS: Možná tomu napomáhá to že sem to viděl jen jednou, ne uplně celý, a to za splnění výše napsaných podmínek.

plakát

Obvyklí podezřelí (1995) 

Jako velkej fanoušek gangsterek sem si nemoh vybrat líp film, ke kterýmu mě dovedla naprostá náhoda a když jsem si ho pouštěl, neměl jsem tušení, do čeho jdu. O to víc potom vynikla dokonalost tohodle snímku a já po skončení jen zíral s pusou dokořán. Tohle je film přesně podle mýho gusta. Kliďas Todd, šílenej McManus, buzerant Fenster, tvrďák a šéf Keaton a mrzák Verbal, parta kriminálníčků, co se zaplete s něčim většim, než čekali. Kdybych se řídil tim, že film je tak dobrej, jak dobrýho má záporáka, museli by Obvyklí podezřelí bejt na nejvyšších příčkách všech žebříčků (počkat, oni vlastně skoro jsou:) ). Keyser Soze, Ten záporák záporáků. To jméno si budu pamatovat napořád. Přesto, že se ve filmu prakticky neobjeví, jeho přítomnost je přímo hmatatelná. Když k tomudle přidáme bezchybný herecký výkony, parádní režii i kameru, dostaneme takovej koktejl superlativ, ze kterýho může vzniknout jen jedno. Obvyklí podezřelí. Dokonalej film.

plakát

Jay a mlčenlivý Bob vrací úder (2001) 

Těžko napsat k tomuhle komentář. Sprostá komedie se sprostym humorem, kterej je tu ale mistrovsky zasazenej a podanej. Spousta neskutečně vtipnejch odkazů na předchozí filmy Kevina Smithe a na filmy vůbec. Komu tohle sedne, má vyhráno, narazil na komedii k popukání. Komu to nesedne, nezná Kevina Smithe nebo nepozná „na co vlastně že to odkazuje“, ten má smůlu a líbit se mu to nemůže. Já naštěstí patřim k první skupině a Kevina Smithe žeru, proto 5*. Smál sem se u toho jak malej...

plakát

Osudový dotek (2004) 

Stejně intenzivní pocit jako na začátku, když vás film nechá na holičkách a vy nevíte co se to vlastně děje, pak zažijete, když vás film propletske tim, jak to pěkně do sebe všechno zapadne a po závěrečnym „vyřešení“ vás nechá jenom přemejšlet, co že to vlastně bylo. A pustit si to znovu. Teorie chaosu rozvedená do celovečerního filmu, to přeci nemůže bejt špatný, no ne? Navíc když je to efektně natočený. A na paradoxy vzniklý cestovánim časem, který by to všechno samozřejmě postavily na hlavu, vás Butterfly Effect nenechá ani pomyslet:)

plakát

Podfu(c)k (2000) 

Génius Guy Ritchie ve svojí nejgéniálnější formě. Dost pozdě na to, aby věděl, co se líbí (Sbal prachy a vypadni) a ještě dost brzo na to, aby nezačal kazit (Madonna). Ještě sem nezažil složitější scénář bez toho, že se divák ztrácel nebo ztrácel pozornost. Dokonale propletený příběhy londýnskej zlodějíčků, podvodníčků, boxerů, čtyřprstejch gamblerů a žvatlajících cikánů. Tenhle film vám neskutečně zamotá hlavu a zároveň ukrutně pobaví, vtipný hlášky se tu totiž sypou jedna za druhou, přitom nezpomalujou děj. Scénář a dějová linie ale nejsou tim jedinym, čim film zaujme. Vedle skvělých hereckých výkonů bych chtěl speciálně zmínit šíleně dobrou kameru, která už v prvních minutách dává vědět, že od tohodle filmu byste odcházet neměli.

plakát

Klub rváčů (1999) 

Film, kterej zaujme ještě než se vůbec na plátně objeví první scéna a nepustí až do toho nejposlednějšího snímku. Na první shlídnutí první polovina možná trošku hůř pochopitelná, ale tou druhou bohatě vykompenzovaná. Na druhý shlídnutí dokonalost sama. Neexistuje film, kterej bych těm, co ho neviděli, doporučoval víc než Klub rváčů. Tenhle film navždycky zustane v mym TOP, nejen díky zápletce, nejen díky Fincherově nepřekonatelný režii, ale i díky krásnýmu vizuálu a kvuli tomu, že je to trošku náročnější materiál s hlubším významem, kterej musí divák vnímat a trochu zapřemejšlet. Tak jak to mam rád. PS: Film podle mě opravdu nenabádá ke rváčství či anarchii...