Recenze (62)
Dabing Street (2018) (seriál)
Skvělý soundtrack!
Zrodila se hvězda (2018)
Plytké.
(Ne)obyčejný kluk (2017)
Se vší ironií "krásný příběh o přátelství". Nerozumím zdejším vysokým hodnocením. Film nemá s reálným během života naprosto nic společné, je extrémně předvídatelný a dle mého pohořel i v jeho jediné možné funkci ždímače emocí, jelikož tohle vážně nejde ani štípkem mozku brát vážně.
Forrest Gump (1994)
Aneb jak proplout životem. Připomíná mi novodobější Big Fish od Burtona. Milý film.
Sebevražedný oddíl (2016)
Na Suicide Squad jsem se těšila dlouho dopředu. A současně s tím se přirozeně i strachovala, zdali má očekávání budou naplněna. S přibývajícími trajlery a komenty jsem ovšem na film zanevřela, jelikož jsem předpovídala jasné zklamání. Inu po pár měsících mě přemohla zvědavost a dostavila se i kuráž čelit onomu předpokládanému zklamání a film jsem si pustila. A… bavila jsem se od začátku až do konce. Suicide Squad s sebou přináší vše, co divák od filmu tohoto žánru žádá – akci, ležérní vtip, cool efekty, sexy kočičky i nabíječe, a to vše za doprovodu dobré muziky (ač osobně tíhnu spíše k alternativě, zde osvědčené kultovní hity sedly jako prdel na hrnec). Slušná podívaná.
Atlas mraků (2012)
Ani nevím kde začít. Atlas mraků mě zcela pohltil. Oceňuji výkony všech herců (neladil mi tam pouze jeden korejský buchtouš, co vítal servušky před dveřmi vedoucími k jejich „povznesení“). Casting nebyl založený na výběru jednoho hlavního fešáka a jedné hlavní fešandy, jež zalahodí divákovu oku a přivlastní si srdce mnoha mladých i starších žen či pánů. Herci mě překvapili čirou kvalitou jejich výkonů a naprostým souzněním s různorodým dějem, do něhož byli zasazeni. Jmenovitě bych vyzdvihla Toma Hanksa ve všech jeho alternacích, zanícené vyřádění se Jima Sturgesse jakožto řádně nasratého Highlandera a Roberta Fyfeho ztvárňujícího roztomilého dědouška „I know, I know“. Jednotlivá vyprávění se mezi sebou plynule přesýpala a odtajňovala vždy jen tolik, kolik bylo v daný moment třeba. Je to první film, který mne inspiroval k přečtení si předlohy poté, co jsem příběh již prožila vizuálně na plátně. Takhle si představuji kinematografické nebe. Jasné, bez mraků.
Medvěd (1988)
To je tak, když se snoubí krása, čistota a zároveň surovost a krutost přírody. Mívám problém ohodnotit staré filmy nestranně, jejich atmosféra na mě působí nostalgicky. Měla-li bych tedy Medvěda posoudit čistě věcně bez ovlivnění jeho roztomilým hupkáním sem a tam, viděla bych to na 3 hvězdy. Jelikož je však tento film velmi oblíbeným u mého přítele, jenž mi s nepochopením a současně nadšením sobě vlastním vyložil veškeré jeho klady, zvyšuji na 4 hvězdy :) Zhlédnutí stojí za to.
Teorie všeho (2014)
Redmayne byl jako Hawking výtečný. Akorát mě mrzí, že film těžil pouze ze vztahových peripetií a naprosto odignoroval Hawkingovo dílo.
Počátek (2010)
Nolanovi se to povedlo. Stvořit neobvykle složitou zápletku, která je oproti jiným komplexním dramatům podobného žánru vybudovaná na logických souvislostech a též i logickém vyústění. Úchvatnosti filmu nezměrnou kvantitou dodává soundtrack od Zimmera. Asi si budu muset znovu zhlédnout Forresta a Shawshank, jinak moc dobře nerozumím tomu jak to, že se i nadále drží na prvních příčkách, co se oblíbenosti týče.
Vlk z Wall Street (2013)
Naprosto a totálně brilantní. Od začátku až do konce.