Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (4 861)

plakát

Poslední kouzlo (2006) (TV film) 

Trestuhodně nevyužitý potenciál herců Jiřího Lábuse a Yvetty Blanarovičové. Ta má pro takové bláznivé figury předpoklady a sednou jí jako málo komu. Mohli se taky výborně doplňovat. Nemám nic proti písničkám v pohádkách, ale tady byly tak nějak divně naroubované a ten roub se samozřejmě vůbec neuchytil. Až mi to vadilo a tahalo za uši. Škoda. Promarněné šance. Možná by bylo lepší si pohádku přečíst v knižní podobě, než právě toto.

plakát

Ad Astra (2019) 

Tvůrci dostali skvělý nápad s využitím voiceoveru, tedy popisu vnitřních myšlenkových pochodů hlavní postavy. Akorát se ho asi nemohli nabažit, protože ho tady používají až moc a samozřejmě zbytečně. Začalo mě to hodně štvát. Nejsem taky úplně blbá, abych potřebovala doslovné vysvětlení a musela někam být vedená za ručičku. Jo, kdyby takhle šlo o knihu, tak s tím mít problém nebudu. Jenže tohle je dospělý sci-fi film. Při sledování jsem si vzpomněla na Gravitaci. Brad Pitt odvedl moc zajímavý výkon.

plakát

Ledové království (2013) 

Tak toto je blesk z čistého nebe. Měla jsem při sledování pocit, že jsem asi rovnou spadla z višně a že jsem úplně prvně v životě viděla skutečný sníh a mohla si ho i prakticky osahat. Vizuální stránka úchvatná. To mi poklesla čelist. Písnička Let It Go je tak chytlavá, že se mi vryla pod kůži. Nedivím se, že získala takové ocenění. Olaf tomu nasadil korunu. V animáku prostě taková figurka být musí.

plakát

Rogue One: Star Wars Story (2016) 

Ano,jsou to jiné Hvězdné Války. Mám z tohoto filmu velmi rozporuplné pocity, kterých se i po několika dnech od shlédnutí nemůžu zbavit. Příznám se, že miluju starou dobrou klasiku a tím jsem ovlivněná. Hlavní postava mi bohužel přišla nemastná a neslaná. Nevytvořila jsem si k ní vztah. Je to škoda. V podstatě mi bylo úplně jedno, co se s ní stane.

plakát

Ledové království II (2019) 

Ledové království je fenomém. Po prvním dílu jsem měla spoustu otázek a chtěla jsem vědět, kdo, že ta Elsa vlastně je. Odpověď jsem dostala. Příběh jede podle léty dobře provařené šablony. Vůbec mi to nevadilo. Živlová magie byla fajn. Mohla být klidně o něco divočejší.

plakát

Terminátor: Temný osud (2019) 

Sarah Connor nezklamala. Ta ženská hláškuje o stošest a fakt jí to jde. Její vrásky a věk vůbec nejsou na překážku. Neočekávala jsem, že bude mít tvářičku plastikami vylepšenou a vyžehlenou jako dvacítka. Taky proč? Od Arnolda jsem očekávala mnohem víc. Působil poněkud směšně. Což je na škodu. Gabriel Luna se role Rev-9 zhostil na výbornou. Jeho tvář mě bude asi nějakou chvilku děsit ze spaní. Já jsem si tenhle díl užila.

plakát

Sextánka (1936) 

Ferbaska zahrála svůj klasický standard. Tedy pěknou bláznivku.Komičku v sobě zapřít nemůže, ani kdyby chtěla. Svědčí o tom převleková variace. Hana Vítová byla celá taková křehounká. Vůbec se jí nedivím, že se zamilovala do pana profesora. Však to byl taky velmi charismatický muž. Červená knihovna jako vyšitá. A celkem i milá.

plakát

Sestra (2018) 

Atmosféra starobylého kláštera byla až znepokojivá. Chvilkami mi běhal mráz po zádech. Dvakrát jsem se lekla díky klasické školácké chybě. Jsem se prostě nechala nachytat na švestkách. Bohužel, už jsem viděla x filmů na toto téma. Ale ta jeptiška byla fakt hnusná. Zvonečky neměly chybu. To byl fajn nápad.

plakát

Dobrý tramp Bernášek (1933) 

Takový malý a milý nostalgický bonbónek. Vzpomínka na staré dobré tramské časy. Karla Lamače mám hlavně zapsaného jako filmového režiséra, takže pro mě bylo velké překvapení, že si zahrál i v několika filmech. Tady měl dokonce hlavní roli. Velmi mě potěšily záběry dnes již zaniklých míst, která byla zatopená díky vltavským přehradám. Nenáročný kousek. Píseň Marta je klasika, která neomrzí v jakékoliv podobě.

plakát

Mé jméno je Nikdo (1973) 

Dva modroocí fešáci v jednom filmovém příběhu a k tomu hudební doprovod mého milovaného Ennia Morriconeho, co víc bych si měla přát? Snad vůbec nic. Škoda, že se film vydává všemi směry najednou. Od Terence Hilla jsem očekávala jednu legrácku za druhou a od Henryho Fondy, že bude až dramaticky vážný. To se dá těžko skloubit dohromady. Atmosféra byla moc hezká. Dostala jsem chuť na dobrou whisky.