Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (291)

plakát

Kód Enigmy (2014) 

Hollywood jako vyšitý, včetně klišé na dojem, city, pohoršení atd. Jenže je to dobře zahrané, i vygradované, a nic zásadního ve filmu není rušivé. Není to historický dokument, takže nepřesnosti lze najít, ale pokud není člověk fanda do historie matematiky a informatiky, může mu to být upřímně jedno.

plakát

Toni Erdmann (2016) 

Velmi civilní snímek, který stojí na absurditě "obyčejných" životních situací. Toni Erdmann je takový Yes Man, který toho ale na rozdíl od něj ale moc nenamluví a moc se s děláním šílených věcí nepáře. Dělá to tak nonšalantně, že mu to člověk sežere a spíše drobné přešlapy odpustí, protože i když je císař nahý (tady nějaký čas i princezna), tak proč na to hned upozorňovat, když stejně všichni ví, že je to sranda. Film nemá de facto začátek ani konec, jeví se jako výstřih ze života otce a dcery, kteří mají odtažitý, skoro až odcizený vztah, protože jsou dosti rozdílní v chápání toho, o čem ten život je. Dobře, že jsem před návštěvou kina nevěděl o dlouhé stopáži, v kině mi to tak dlouhé totiž ani zdaleka, i přes chvilkovou táhlost a pomalost děje, nepřišlo, tipoval bych tak o 40 minut méně. Místy, zejména u brunchové scény, jsem se paradoxně smál tolik, jako už dlouho ne. A pak že Němci nemají smysl pro humor :-) i když naštěstí nám není díky škole Václava Havla absurdní humor cizí. Jo, a to, že to je problémech moderní společnosti, konzumu, korporativismu a dalších současných démonech a snaží se to být angažované a tak jsem rozepisovat nechtěl, protože mě na tom bavil ten absurdní humor a interakce mezi hlavními herci, kteří si svůj part odehráli znamenitě.

plakát

Infiltrátor (2016) 

Lehce nadprůměrná žánrovka s hodně civilním Bryanem Cranstonem, poker bych proti němu asi hrát nechtěl. Děj je chvílemi zmatený, vlastně doteď moc nevím, kdo byl kdo, a jak celá drogová operace ve skutečnosti vypadala. Jestli to je chyba předlohy, anebo (mnohem pravděpodobnější) scénáře nevím, ale při sledování to bylo dost rušivé. Na klidný večer s trochou napětí ideální volba.

plakát

Vojna a mír (2016) (seriál) 

Tolik utrpení, smrti, intrik a podvodů, jenom proto, aby se dali dva lidé dohromady...?! S nadsázkou o tohle ve Válce a míru jde. I když jednou větou z této epické série romantické drama samozřejmě udělat nejde. Výpravností lze srovnat s The Crown, respektive v nádhernosti si s jiným letošním aristokratickým seriálem nezadá. Tam ale podobnost končí, protože tady se děj netočí kolem jedné postavy, ale kolem složitého propletence ruské aristokracie. Která, troufám si říct, je viděna příliš idealizovaně a "evropsky", a ne rusky. Ale zase, pokud by to točil ruský Rus, bylo by z toho nejspíš propagandistické oslavné fiasko, takže britský rukopis hraje sérii spíše k dobru. Jediné tedy, co mohu vytknout, je právě odtažitost od Ruska, od vyznění předlohy... určitý typický nihilismus (ale v závěru popřený) lze vysledovat samozřejmě u Andreje, ale typicky ruských archetypů, snad s výjimkou maršála Kutuzova, lze najít v sérii poskrovnu. Ale autentičnost nikdy nutně nebyla atribut, který by dělal kvalitní kinematografii.

plakát

Koruna (2016) (seriál) 

Being the Queen sux! Náhled do života aristokracie a hlavně vladaře, jakkoli s uměleckou licencí a založený spíše na domněnkách, bulváru a zápisů z politických jednání, než na přímé interpretaci samotné vladařky je i tak poučný, ale hlavně zábavný. Seriál, který na první pohled musí z popisu nudit (většina z nás ví, co se stalo a jak to dopadlo; politické drama, pokud to není někdy za vlasy přitažený Hous of Cards, má specifický okruh diváků), je udělaný tak brilantně, že se dá hltat jako spousta jiných, více na zábavě postavených seriálů. Výpravnost, snaha o věrnost castingu, dobové vykreslení, použití historických reálií a dokumentů dodává seriálu autentičnost, ačkoli si scénář musí na hodně místech domýšlet. Za mě uznalé pokývnutí a hlavně příjemné překvapení.

plakát

Klub poslední naděje (2013) 

McConaughey umí, to je vidět hned na první pohled. Angažované téma zaručující divácký úspěch je relativně do očí nebíjící. Scénář je ale trochu zkratkovitý, což znamená, že jsem se během filmu několikrát přistihl u toho, že přemýšlím, jestli nekoukám na soubor povídek. Ale film, resp. herecký výkon McConaugheyho jsem si užil, takže hodnocení pozitivní.

plakát

Konečná (2013) 

I will (am) be back!!

plakát

Expendables: Postradatelní 2 (2012) 

Pocta béčkovému žánru, kterou je třeba prodat, anebo si jen užít s kámošema nějaký fajn čas při natáčení. Nadsázku a střílení do vlastních řad mám rád, ale tady se během sledování neubráním až přílišným zkratkám a natahování jednoduchých klišé, u kterých všichni víme, jak začnou, budou se dít a jak skončí. Ale už jenom kvůli tomu, na čem jsem nejen já jako mladý vyrůstal, si film 3* zaslouží.

plakát

Muž z oceli (2013) 

Na komiksové filmy moc nejsem, tak když už nějaký, tak ať je to aspoň zábavná bezduchá akce. Toto byl pokus o... vlastně ani nevím co. Romantika a náboj mezi Lois a Clarkem (asi celé 2 minuty filmu)? Souboj mezi dobrem a zlem (jako ano, poznáme, kdo má být dobrý, a kdo zlý podle toho, kdo do koho boxuje)? Iniciace a vývoj postavy (víme o hlavním hrdinovi něco jiného, než že umí nějak lítat)? Nic z toho není jednoznačné, anebo ve větší míře přítomné, protože jde zejména o nesourodé vyprávění nesourodého příběhu, který (naštěstí) většina diváků zná, takže na film jen zmateně nekouká, co se to tam vlastně děje za trapnosti?

plakát

Světová válka Z (2013) 

Koláž žánrového blockbusterového pojetí. Zábava do letadla ok...