TRIXTEEN

Protože nejsem příznivcem prehistorické kinematografie, obával jsem se jestli to tu hodinu a půl vydržím. A překvapivě jsem se hodinu a půl bavil. A pes "Seznam" by si toho zlatýho panáka zasloužil.

Film stejně nelogický a nesmyslný, jako jeho český název. Zelený sršeň má stejnou logiku, jako Modrý včela.

Příjemné překvapení. A když k tomu připočtu, že herečce Mary-Louise Parker bylo v době natáčení šestačtyřicet, tak klobouk dolů.

Nolan mně 140 minut krájel mozek na tenké plátky, aby mě na úplný závěr uštědřil kopanec do rozkroku, aniž by naznačil, jestli jsem se už doopravdy probudil, nebo je to jen sen ve snu.

Ať o tom filmu přemýšlím sebevíc, nevím, jestli si zaslouží jednu hvězdu, nebo pět. Takže volím kompromis...

Další z filmů, který je podle mě nadhodnocen díky nostalgii. Jako dítě jsem z něj byl vystíhovanej, ale byla chyba se na to podívat znovu. Měl jsem si ho pamatovat jako "hustej film", ale bohužel jsem si to zkazil (stejně jako u Sexmise a Ducha lesa).

Myslím si, že nejen já si tenhle film pamatuju jako ten, "co jí tam vojel ten strom". Po dvaceti letech jsem to viděl konečně s obrazem (né z šesté VHS kopie) a s dabingem (ne s monotoním hlasem chlápka z gauče, co si občas během filmu odskočil pro pivo). Ale ani to mně zážitek z filmu nepřineslo. Klasická klišé céčkových hororů a posledních pár minut jsem měl pocit, že je dělal Švankmajer (v tomhle případě to ale nelze brát jako plus). Jedna hvězda, a to ještě z nostalgie.

Po Kick-ass druhá letošní komedie, u které jsem se královsky bavil. Zkrátka korektně nekorektní nářez.

Čekal jsem zábavu a místo toho jsem se dočkal reklamy na Mountfield v kulisách jihoamerické revoluce. A co se týče invence autorů ohledně rozličných způsobů zabití, připomnělo mně to vtip o Chucku Norrisovi: "V průměrném obývacím pokoji je 1242 věcí, pomocí nichž by Vás Chuck Norris dokázal zabít. Včetně samotného pokoje." Za to ta hvězda navíc.