Véča

Nemůžu posoudit,jak moc věrné je toto zpracování Puškinovy Pikové dámy(neměl sem to štěstí číst),ale rozhodně je to jeden z mála filmů,který mě v poslední době zaujal. Ivan Mozžuchin v hlavní roli důstojníka Hermana působí vskutku démonicky,jen mu chybí rohy. Protazanov dokázal zajímavě vykreslit jeho psychiku,hamižnou snahu zjistit,jak by se dalo získat tajemství,se kterým by vyhrával v kartách. Jediné s čím sem musel smířit,bylo,že představitelky ženských rolí mi nepřšly nijak přitažlivé(o staré komtese ani nemluvě :) ),ale to filmu nijak moc neubírá na působivosti,spíš naopak to vykresluje lidi,jak by spíš podle skutečnosti vypadali. Celkově je to těsně pod 4,5* .

Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, na kterého jako na mnoho jiných sovětských občanů dolehnou válečné události. Film sleduje Sokolovův život od raných 20. let, kdy se seznámil se svojí manželkou až po rok 1946. v letech meziválečných měl relativně šťastný život, vše přeruší až válka, která je také původcem všech Sokolovových strastí. Účinky filmu doslova ohryzávají lidskou vnímavost až do morku kostí, žádná falešná nostalgie a sentiment se nekoná. Podmínky v nichž musí Sokolov živořit během německého zajetí jsou zobrazeny s naturalistickou syrovostí a drsností. Proti nim se staví obyčený člověk Sokolov jakožto síla, kterou ani útrapy války nezlomí. Byť přijde ve válce úplně o všechno je schopen dále žít a najít smysl svého života. Celek se zakládá na jednotlivých přelomových scénách, které se každému divákovi s aspon kouskem citu v těle vryjí do paměti.

Kratičká komedie o strýci Joshovi,který je patrně poprvé na filmové projekci.Jeho reakce na promítané filmy možná připadaly tehdejším lidem vtipné,ale já v nich dnes už nenajdu tolik zalíbení.Ale nápad promítat film ve filmu je podle mě docela originální,nevzpomínám si,že bych to viděl v nějakém filmu z té doby.Nejsem si jistý jak spravedlive hodnotit,ale vzhledem k roku vzniku přidám třetí *.

Klasický výkon Bely Lugosiho,kterým si získal oblibu v Draculovi,zanechal stopy i v mnohem horším filmu Bride of the monster. Dost zásadní rozdíl v těchto dvou výkonech zapříčiňuje nemožná režie geniálního Eda Wooda,jakkoliv byl Browningův Dracula ukázkou starých technik,statický a těžkopádný má nějaký styl,díky kterému je Lugosi neobyčejně charismatický. Ted už zestárlý,pár let před svou smrtí vypadá opravdu jako bláznivý vědec,silně sešlý věkem. Docela mě rozesmálo,když používal stejná gesta jako ve filmu Whie zombie z r.1932,podobné snímání očí,už ne tak nasvícených, ještě k tomu z úhlu,který je fakt nemožný. Chobotnice bez motoru je kapitola sama pro sebe,chvílema sem měl pocit,že po ní "herci" skáčou jako po trampolíně. Úchvatné kulisy namalované na plátně,se ve filmu vlní jak břicho tanečnice břišních tanců. A co by byl Ed Wood bez záběrů z nějakých starých dokumentů "úžasně" propojených se zbytkem filmu. Takovou třešničkou na dortu je koncový výbuch,který nemá žádnou ničivou sílu. Zkrátka a jednoduše mistr filmů s téměř nulovým rozpočtem, nulovými herci a nulovou režií přišel na recept jak divákovi předvést film,u kterého si nikdo není jistý,jestli to tak tvůrce vážně myslel,nebo je to jen vtip.

Klasická dobová aktualita zobrazuje vypuštění lodi na moře a ne výštřel z děla,jak by se mohlo zdát podle anglického názvu.Není ani nijak extra zajímavý jako některé ostatní,třeba záběry z měst jsou aspoň zajímavé zachycením tehdejšího prostředí.Loď na moři mne opravdu moc nezaujala.

Další z mnoha podobných filmů,kde si filmař hraje oužitím triků s mizením a následným objevováním,zaměňováním osob.Zajímavě Porter vyřešil především namalování obrazu.Ale i podobný nápad s pouštěním filmového pásu pozpátku jsem již zaznamenal ve filmu bratrů Lumierů Demolition d'un mur.Zároveň se filmu nedá upřít vtip a zábavnost,ale i té něco chybí,nedokážu vysvětlit proč.Edwin S. Porter měl rozhodně lepší díla kromě Velké železniční loupeže třeba Jack and Beanstalk.

Starou verzi z r.1931 mám rád především kvůli Karloffovi, který hraje monstrum.Monstrum v této adaptaci nemá tolik prostoru,ale jeho ztvárnění,namskování,ale i oproti staré verzi je de Nirova kreace prostoupena emocemi,původní touhou konat dobro,jež se mění díky vlivům okolí.Celý děj spíš odpovídá verzi Mary W. Shelley,než kterákoliv jiná verze,co jsem zatím viděl.I tato adaptace však není úplně přesný přepis,ale liší se většinou jen v detailech nebo vynecháním jedné pasáže z knihy.Ostatně tomuto filmu takový zásah jen prospěl,u knihy jsem měl místy pocit,že je taková rozvláčná, pomalu postupující a ve filmu mě Kenneth Brannagh pomalu nenechal nadechnout.Výtvarník kostýmů se musel opravdu ,,vyřádit'',ať se zrovna děj odehrával v bohatších vrstvách,nebo ve městě plném chudých,měl sem pocit,že historická věrohodnost je na dnešní poměry ,kdy si mnoho lidí cení víc nesmyslnou hollywoodskou slátaninu s obrovským množstvím faktických chyb,úžasná.Snad jediná věc co mi vadila byla druhá Frankensteinova kreace,utvořená z těla s popálenou hlavou,která rozhodně nebyla na pohled příjemná. Doporučuji shlédnout film před přečtením knihy,nejsem si jistý,jak moc by se mi líbil,film kdybych znal o něco lepší knižní podobu.Frankenstein není dokonalý,občasné chyby jsou ale víc než dostatečně vyváženy kvalitní podívanou apodle mě je tahle adaptace ta nejzdařilejší vůbec.

Brandon miluje Kelly,Kelly se hádá s matkou,Kellyina matka si vzala Davidova otce,Davidův otec zanedbává Davida,David se zamiloval do Donnina předkusu,Donna si nechal spravit předkus u stomatologa,stomatolog se oženil s Andreou,Andrea půjčila svoje dítě Brendě,Brenda ztratila dítě,když spala s Dylanem,Dylan se pohádal s Jimem Walshem,pan Walsh se rozvádí s paní Walshovou,paní Walshová pozvala na večeři Steva,Steve zjistil,že ho jeho matka adoptovala,Stevova matka odmítla jít jíst k Natovi,Nat dostal infarkt,protože Brandon u něj přestal pracovat...myslim že pokračování neni potřeba,celý je to pořád dokola samý takovýhle události pořád se opakující.Musim se přiznat,že sem se před deseti lety díval se celou rodinou,ale dneska už to nedokážu pochopit,jak sem u toho mohl vydržet.

Plan 9 je film u kterého jsem zůstal celou dobu zůstal jenom zírat.Když skončil, musel sem se začít smát a ujišťovat se , že něco takového,přece nemůže nikdo myslet vážně. Jenže bohužel Ed Wood to tak myslel. Co scéna ve filmu to perla. Od záběrů Bely Lugosiho, už pár let mrtvého, a jeho směšného dvojníka, přes Tora Johnsona, který vypadal, jako já když se vracím k půlnoci z flámu, používání starších dokumentárních záběrů, až po ty nejkomičtější létající talíře, vyrobené z krytů na kola od Cadillacu. Celý hřbitov je dost podivný, hrobky a hroby jsou jak vystříhané z kartonových krabic, větve zbůhdarma zapíchané do země a věčná noc na hřbitově, když všude okolo je den a světlo. Tenhle poklad je opravdu škoda si nechat ujít, je o mnoho "lepší" než Woodův film Bride of the Monster, který byl jenom hrozný a v němž ještě Wood nedosáhl vrcholu svého tvůrčího genia. Těch 5* není za umělecký dojem, ale za to, že už sem se dlouho takhle nepobavil.

Na rozdíl,od Schindlerova seznamu má film Pianista mnohem reálnější příběh,který se spíše mohl odehrát.Oskar Schindler mi vůbec nepřišel jako lidumil,spíše jen jako vypočítavec,co si chtěl zachránit vlastní krk,když němci začali prohrávat.Kdežto Szpilmann mi byl sympatický od začátku,od první křivdy. Realistické vykreslení tehdejší doby působí v některých scénách svou hrozivostí až naturalisticky.Druhá půlka slušně rozjetého filmu poněkud ztrácí na tempu,ale to je něco co mě ani tak moc nevadí,spš naopak prostředí,kde se vyskytují dvě maximálně tři postavy a děj plyne volným tempem.Nic takového podle mého názoru není na škodu,když si film vybuduje silnou atmosféru,kterou Pianista bezesporu má. Akorát škoda konce.Ten se dal zakončit nějak rázněji,takhle se dlouho budovaná atmosféra rozplynula a konec vyšuměl do ztracena.Výkon Adriena Brodyho nemá cenu dál komentovat,to jak hrál on sem už dlouho neviděl,už dlouho se mi nestalo,že bych po skončení filmu byl naplněn tolika různými emocemi a silným zážitkem.Celkově bych dal 4,5*.