xxmartinxx

Tak strašně pitomý film by měl být rozhodně zábavnější. Radši Godzillu v gumovým obleku, se kterým je sranda.

Osobně bych nepotřeboval, aby to bylo tak moc tlačeno k narativu detektivního pátrání odvážného dokumentaristy - musí kvůli tomu být zbytečně dlouho odsouvány některé informace a zjištění. Na druhou stranu ale chápu potřebu udělat šestihodinovou sérii zajímavější a víc vzrušující na sledování. Rozhodně to je hodně povedená minisérie, která je tím lepší, čím víc se vzdaluje té jedné kauze a mluví i celé děsivé poušti internetu. Tohle je film, který dokáže relativně komplexně představit celou tu síť s jejím kladným i záporným potenciálem a bylo fajn to sledovat.

Já si nejsem úplně jistý, k čemu vlastně tenhle film dneska slouží. Vyjadřuje se k něčemu relevantnímu? K něčemu, co může dnes lidem bát nějak platné? Filmaři mi často říkají o styku se západními producenty, že cítí tlak točit pořád dokola o "vyrovnávání se s komunizmem", protože to se od nich čeká. Služebníci by byly skvělý film na takovou zakázku - z pohledu člověka naprosto mimo je těžko jiné téma, které by se dalo na Slovensku řešit. Vždyť co máme "tady na východě" dělat jiného než od rána do večera přemýšlet o zločinech komunizmu? Troufám si říct, že skutečnost je taková, že po těch třiceti letech už jsme někde jinde a zrovna katolická církev čelí úplně jiným výzvám. Samozřejmě se dá namítnout, že film nemusí ničemu sloužit a nemusí se vyjadřovat k ničemu aktuálnímu - budiž. A co jsou pak Služebníci? Pusťte si trailer a představte si, že místo 80 vteřin trvá 80 minut - dojem z filmu je stejný. Statické, sošné (a velmi krásné!) obrazy kladené za sebe. Ta topornost hraničí se směšností, ale naštěstí nikdy nepřekročí hranici. Je to film, na který se krásně dívá, jeho příběh je celkem přímočará anekdota a jeho smysl... vážně nevím. Má dneska někdo podobné vnitřní konflikty? Kdy? V jaké situaci? A pokud to mám vnímat prostě jako inspirativní příběh o boji za svou víru, bylo by aspoň dobré představit nějaká pozitiva toho, za co se bojuje. Když ke konci hrdinovi vtloukají do hlavy "Udělej X, jinak jsme bojovali za nic", tak jsem se musel pousmát, protože v kontextu toho filmu rozhodně bojovali za nic - z víry tu nevyplývá nic pozitivního, netušíme, jaký má smysl pro hrdiny, jak pomáhá společnosti. I když teda odhlídnu od jakýchkoliv požadavků na film v kontaktu s realitou a budu se soustředit výhradně na realitu, jakou mi to nabízí, budu zklamaný. Upřímně řečeno by mi tenhle projekt dával větší smysl jako fotografická výstava talentovaného kameramana - všechno ostatní tu je tak nějak z donucení. Těm krásným obrazům se moc nechce ani hýbat, natož víc. 2 a 1/2

Tyhle "high concept" alegorie jsou hrozně chytlavé. Plavec balancuje na hraně polopatické doslovnosti a působivé efektivity tím nejlepším možným způsobem - lopotné to je jen v několika málo momentech, většinou to šlape. Bohužel jsem znal pointu (mimochodem je bizarní prozradit pointu v oficiální synopsi - kdybych to nevěděl před tím, asi by mě to naštvalo), tak nemůžu odhadnout, jak by na mě film působil, kdybych ji objevoval spolu s ním. Mohlo by to být ve všech ohledech vytříbenější, ale nakonec možná ta právě tak, jak je, i s občasnými zaškobrtnutími, to působí nejlíp. Určitě v tom hraje roli i komplikované natáčení, kde se střetlo několik vizí a hranice surreálna je posunuta nejspíš o kus dál, než bylo zamýšleno.

Víceméně ten samý film, jen bez vystříhaných dialogů (takže ho jde trochu chápat), plus se Snyderovi podařilo udělat vraždícího maniaka ještě z Wonder Woman. Chápu, že tohle je víc komunitní event než film a já jsem tu vetřelec, ta čtyřhodinová délka je vlastně fér filtr - když je někdo ochotný věnovat čas čtyřhodinové předělávce špatného filmu vedené Zackem Snyderem, asi má předpoklady jeho volby ocenit. Rozhodně je to lepší film než kinoverze (což bylo prakticky nevyhnutelné), ale v žádné z mnoha realit to není dobrý film. Přeju ale fanboyům pocit vítězství. Dneska je těžké se pro něco nadchnout a umím si představit, že ta euforie z "výhry" nad "zlým studiem" a "světem" musí být velká.

Respektuju to jako jednostrannou výpověď o tom, co tvůrci věří, že je pravda. Není to přesvědčivý soubor důkazů, ale taky nutno podotknout, že není povinností filmařů chovat se jako před soudem, není jejich povinností předstírat objektivitu a není jejich povinností dávat prostor oběma stranám. Vlastně bych považoval za horší, kdyby cokoliv z toho dělali z pocitu nějaké povinnosti. Samozřejmě by neměli říkat lži, ale jak to mám já posoudit, že jo? Obě strany jsou schopné předat narativ znějící jako pravda, s tím se nedá nic dělat, a já nakonec můžu věřit hlavně intuici. Nejsem ve věcech morálky nějaký hodně velký relativista - nemám problém většinou říct, co považuju za správné a co za špatné. Ale je jasné, že tady nikdy nebudu mít informace k tomu, abych si mohl udělat názor, jehož ukotveností v realitě si můžu být jistý. Můžu vždycky jen někomu věřit... A doufat, že lidi a instituce, co jsou tomu blíž a můžou s tím něco dělat, to udělají. Je to vlastně hrozná situace, protože na jednu stranu chce člověk říct: "Co po mně chcete? Co s tím mám jako dělat, když nemám žádnou možnost opravdu to posoudit?" Jenže jestli jsou ta obvinění pravdivá, tak je adekvátní snažit se za každou cenu upoutat pozornost a vzbudit zájem veřejnosti. Allen vs. Farrow je každopádně velký krok kupředu oproti Leaving Neverland, protože se tu v té jednostranné výpovědi daří nalézt nějaký přesah, smysl a kontext. Čtyři hvězdy jsou možná maličko moc, ale zatím je dám. Tenhle přístup má samozřejmě svoje limity, jako každý přístup, ale taky má svoje pozitiva a má svou autenticitu - autenticitu názoru, který nepředstírá, že není názor.

Jde to asi respektovat jako flex Marvelu, do čeho je schopný a ochotný nacpat peníze, aby mu s tím lidi urvali ruce. Ale velmi brzy bylo jasné, že to je jen stylistické cvičení na téma baby's first Truman Show. Rozhodně bych tomu mohl dát s čistým svědomím tři hvězdy - to by asi bylo hodnocení adekvátní dvaceti minutám neškodně zabitého času týdně. Ale ta urputná snaha tvářit se, že to o něčem je, že to odkryje nejen zábavnou zápletku, ale k něčemu se to vyjádří, tomu prostě nesvědčí. Plus se fakt nepovedl konec - sice bylo od začátku jasné, že se to všechno ukáže jako samoúčelný gimmick, ale myslel jsem, že z toho přece jenom vybruslí trochu líp. Ta absolutní bezradnost a nesouvislost východiska a celý vpád "čarodějnictví" jsou tak moc přestřelené, že tvůrci nejspíš mysleli, že se tomu člověk zasměje, přijme to jako nadsázku a v záplavě smířlivosti si neuvědomí, že to předchozích 7 epizod a celou premisu háže do koše a odhaluje jejich prázdnotu. Mandalorian je tady seriál pro děti, který některý dospělí berou moc vážně, ale ten se aspoň netváří, že z něj někdy vyplyne nějaká sžíravá satira. Nekladu tu přitom na WandaVizi jiné cíle, než které ona sama avizuje a přislibuje, i když nikdy nebyla sebemenší šance, že by je naplnila. Nevím, co pak s tím, než považovat to za špatně vymyšlený seriál.

Nedaří se tomu ospravedlnit svojí existenci - tahle látka nepotřebuje být rozpracovaná do osmihodinové minisérie, veškeré rozšiřování jen popírá její princip a snižuje intenzitu. Navíc to má přinejmenším co do práce s rekvizitami a kostýmy nepříjemný nádech romantizujícího retra - ale to se stane, když dílo založené na aktualitě a bezprostřednosti adaptujete po čtyřiceti letech. Jinak všichni odvedli dobrou práci, ten seriál vypadá dobře a rád bych od tohohle štábu viděl něco dalšího (pokud něco, tak je ten seriál až moc krásný). Jen prostě nevím, jestli tohle byla dobrá látka.

Jediná otázka je, jak jde takový film s takovým titulem natočit a uvést neironicky. Že je to součást vysílání veřejné služby, je na tom nejvtipnější.

Jako je to efektnější než 1917, protože za tím nestojí miliony dolarů, takže ten gimmick má nějakou sílu, ale pořád je to jenom gimmick... Nakonec to sdílí stejné problémy jako 1917, i když tady se na to člověk nedokáže zlobit.