Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (4 769)

plakát

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta (2017) 

Je docela zrádnost novinářských projekcí, že na ně jdete často bez povědomí o přijetí toho filmu. Já při sledování nových Pirátů s určitostí věděl, že tohle je konec, že tahle nesnesitelně úmorná nuda je poslední kapka a nikdo to nerozdýchá. A to jako člověk, co byl smířlivý ke čtyřce. A pak jsem byl po projekci překvapený, kolik spokojených hlasů se ozývalo. Ale to jen tak na okraj. Mně to každopádně nejde na rozum, protože jsem se takhle nudil naposledy... nakonec ani nevím, kdy jsem se tak moc nudil. Možná u Pasažérů? Ani u nich ne. Chybí mi pocit dobrodružství - napojení na postavy. Nejde mi o jejich hloubku ani uvěřitelnost, ale možnost jim fandit - tady mi ta možnost není daná. Jen jeden člověk za druhým (a je jich tak strašně moc) mluví a něco chtějí, jezdí na místa a tam zase mluví... Za nimi jsou renderovány obrazy za stovky milionů, ale mně to nezajímá. Během tohohle filmu jsem si připadal vyčerpaný, zničený a neschopný čehokoliv - opravdu mě to trápilo. Ale asi přeju všem, co si to zvládnou užít, hodně zdraví a štěstí.

plakát

LEGO® Batman film (2017) 

Lego Movie mínus to kouzlo. Hyperaktivní, ale předvídatelné a polopatické. V kině to mohlo být fajn, ale na monitoru to prostě jen uplynulo.

plakát

O.J.: Made in America (2016) (seriál) 

Komplexní, poctivé, fascinující ve své všeobjímající tragičnosti. Těžko hledat detailnější dokumentaristické zmapování jednoho člověka, jednoho fenoménu na popředí národní historie. Občas to má tendenci k mírné teatrálnosti, ale rozhodně v míře a pochopitelně vzhledem k námětu.

plakát

Mžitky (2016) 

Film frustrující dvojím způsobem. Jednak záměrně tou vtahující bezútěšností a nemožností se postavit režimu, jednak ale nezáměrně schematičností a odhadnutelností, s jakou to dělá, nebo možná i musí dělat. Každý záběr, každý motiv, vše je tak dokonale na svém místě, že se skoro Wajdovi člověk diví, že měl něco tak samozřejmého potřebu točit. Zvlášť když totéž stejně dobře už řeklo tolik jiných filmů. Jde ale určitě o pozitivní posun oproti Walesovi a rozhodl jsem se hodnocení zaokrouhlit nahoru. Možná i pro to, že Polákům závidím samozřejmost, s jakou dokážou to, na co se v Česku s vypětím všech sil zmůžeme jednou za X let. 3 a 1/2

plakát

Klient (2016) 

Když natočíte dokonalý film jako Nader a Simin, je asi nevyhnutelné, že jakýkoliv pokus o posun v témže tématu bude vyhození z rovnováhy. Možná proto je každý film Kubricka úplně jiný? Protože Stanley věděl, že dokonalost není kam posunout? Farhadi každopádně trpí na to, že vše skvělé bylo už v Rozchodu. A vše ostatní už skvělé není.

plakát

Co dokáže lež (2016) (TV film) 

Trochu předem prohraná bitva, protože kdo nechce slyšet, neslyší. Ale určitě pozitivní gesto České televize takový dokument dát do kupy, navíc coby mezinárodní koprodukci. Někomu bude asi vadit rámování okupací, ale ok, musí to bejt trochu atraktivní.

plakát

Vetřelec: Covenant (2017) 

Dvě hvězdičky jsou podhodnocení, ale jsou zcela oprávněné podhodnocení. Ridley Scott natočil film, který vypadá, jako by nadšený debutant vykrádal Vetřelce (předně na úrovni kopírování ikonických scén), přitom se ale odmítl odvázat a užít si hororovou zábavu, ale rozhodl se to prokládat polopatickými existenciálními otázkami. Kdyby to opravdu bylo dílo začátečníka, budu snad smířlivý, ale vůči tomuhle? Že postavy jsou ještě o řád hloupější než v Prométheovi, je nakonec ten menší problém. Jeden Marťan holt jaro nedělá.

plakát

Příběh služebnice (1990) 

Seriál rozhodně uvítám, protože jak si většinou stěžuju, že místo dvaceti dílů by stačil film, taky je jasné, že na tak hutný námět jeden film nestačí a vše se odbývá strašně rychle. Jde o odkrytí potenciálu, který zůstal nevyužit.

plakát

Dorian Gray (2009) 

V Obrazu Doriana Graye se píše, že není větší hřích než vulgarita. Tenhle film je velmi vulgární. Vulgární na úrovni, že obraz musí na diváky doslova bafnout, aby se lekli, a vydávat chrčivé zvuky, aby bylo jasné, že s ním není něco v pořádku. A nevadilo by mi, že je o něčem úplně jiném, než byla předloha - že Wildeovu filozofii úplně vynechává a nabízí místo ní něco jiného, jednoduššího a povrchnějšího (třeba úplně chápu, že se soustředí na téma nestárnutí coby cesty k nesmrtelnosti, které je v knize na posledním bodě zájmu). Ale nahradit komplexní témata motivací typu "v dětství ho týrali" je prostě líné. Problém taky je, když se obsadí do hlavní role takové poleno bez charismatu, že šarmantnost Graye pro ostatní nedává smysl. Nebo že kvůli efektnosti musí nakonec vypuknout oheň, což v podstatě bere smysl celému závěru. Přijde mi podivné, že tak filmový příběh zřejmě zatím nikdy nebyl dobře zfilmován a částečně z toho vidím podceňování publika - třeba to, jak moc filmaři posunují konflikt okolo Sibyl Vane, protože se zřejmě bojí, že by diváci nepochopili, k čemu vlastně došlo. Škoda.

plakát

The Picture of Dorian Gray (1945) 

Šílený nefilm. Líná adaptace, kde lidé přeříkávají věty z knihy a vypravěč předčítá, co nedokáže režisér ukázat. A pokud k nějaké změně došlo, nejspíš kvůli ušetření času, jde o výrazné rozmělnění smyslu Wildea. Učebnicová ukázka tragicky špatného uchopení literární předlohy, které není dost odvážné, aby se vydalo vlastní cestou, tak u něj vadí jak věrnost, tak i odklony. Jediný zajímavý nápad je zahrnout v černobílém filmu pár úderných barevnách záběrů, ale to je velmi málo.

Časové pásmo bylo změněno