salalala

Atypický a nedivácký český film, který v posledních letech nemá obdoby. Vojtěch Mašek si pohrává s formou a pozornému a náročnému publiku předkládá komplikovaně vyprávěný příběh o jedné z nejzajímavějších a zároveň nejméně známých postav československé historie. Tak temná a depresivní atmosféra, jaká se mu povedla vytvořit, v českém filmu hodně dlouho nebyla a v kombinaci s prvky okultismu a surreálna jde opravdu o unikátní a nejednoduchý zážitek. Komorní prostředí je ku prospěchu věci, protože na diváka padá veškerá tíže a temnota doby a některé scény jsou vskutku úchvatně koncipované a řešené. Výsledku rozhodně pomáhá fenomenální, vynikající a zároveň děsivě slizký Michal Kern v titulní roli, s nímž drží krok i Saša Rašilov, do kterého by to asi řekl málokdo. Samotný příběh je notně překombinovaný a o mládí Smíchovského neřekne vůbec nic, nicméně i když o něm divák nic neví, neztratí se a pochopí, že šlo o těžkého konfidenta s každým režimem. Vězeňská linie s knězem je notně zbytečná a nikam moc nevede a v některých momentech určitě mohl být autor trochu přístupnější a zejména scény, které se opakují, asi měl více vysvětlit, zároveň stopáž mohla být o pár minut kratší a nic by se nestalo. Arvéd je přes všechny výtky na zdejší poměry velmi dobrý a odvážný počin (zároveň produkční sebevražda), který ocení jen minimum diváků, ti ale na druhou stranu získají naději, že i v tuzemsku se mohou točit filmy, které mají přesah, nápad a jdou si svou cestou. 70 %

Bombový film, jehož účinek naplno vypukne až v legendární závěrečné scéně. Po celou dobu se ten film pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdami, a to hlavně z toho důvodu, že je lehce roztříštěný. Epizodky s Kirklandovými klienty působí opravdu trošku zmatečně a zdlouhavě. To, co by mělo být hlavní náplní filmu, tj. proces se zlotřilým a prohnilým soudcem (neskutečně úlisný a vynikající Forsythe), se začne řešit až v poslední dvacetiminutovce. Ta ale stojí za to a úžasná scéna s Pacinovým proslovem film vytáhne do čtyřhvězdičkových výšin. I jiné scény jsou povedené (vrtulník, sebevražedný soudce, scény s bláznivým kolegou), ale v paměti utkví hlavně tahle. Jelikož je film ze sedmdesátých let, důraz je kladen i na herecké výkony, které byly naprosto famózní. Pacino vynikající (pokolikáté už?), zmiňovaný Forsythe dokonale úlisný a nedotknutelný a skvělý Warden, který hledá smysl života v pokusech o sebevraždu. Opravdu skvělý snímek, který stojí za to vidět i několikrát. Jděte do něj. 75%

Hodnotím extended verzi. Původní seriál neznám, ale to vůbec nevadí. U A-Teamu jsem se bavil celou dobu, je natočen přesně ve stylu akce osmdesátých let, což je super. Ústřední čtyřka funguje a skvěle se doplňuje, vůbec mi nepřišlo, že by tam někdo nesedl. Neeson byl fajn, jak se všichni báli, co předvede, tak myslím, že mu to sedlo. Záporáci byli taky super, tak nějak si to představuju. Carnahan to relativně dobře natočil, i když některé akční scény se mu nepovedly, byly až moc chaotické a nepřehledné, na to, že tam bojovali třeba jen dva chlapi. I ten závěr byl hrozně digitální, což by se dnes nemělo stávat (aby to bylo tak vidět myslím). Jinak je to fajn chlapský film pro oddych, kde se samozřejmě nesmí hledat logika a lítají tam tanky vzduchem. Super příjemný film. 70%

Pořád výborná zábava, která ale za původní televizní sérií v mnohém zaostává. Hodně skečů je zkrácených (Papoušek - v té kleci je navíc úplně jinej papoušek, Vraždící babičky, Vtip - zabiják), některý jsou trošku jinak nasnímaný a zabíraný z jiných úhlů kamery. Animace jsou vtipný a trhlý zároveň, přesto je to trošku nesourodý, chybí mi některý skeče (hlavně ministerstvo švihlé chůze), některý mi přidjou, že jsou zas navíc. Jako seznámení s Pythonama dobrý, ale na televizní sérii to nemá.

Velice nenápadný film, který pozvolna plyne, aby vás na konci uzemnil velice silným finále. Estevez rozehrává mnoho příběhů (někdy až moc) mnoha lidí, kteří vidí v kandidatuře Kennedyho novou naději. Konec války ve Vietnamu, konec rasismu, rovnost šancí...Jedna událost to celé změnila. Film doprovází nádherné výkony Demi Moore, Sharon Stone, Williama H. Macyho, Christiana Slatera, Laurence Fishburna, Elijaha Wooda, Shii LaBeoufa, Helen Hunt a dalších (fíha, to je lidí :) I když jsou některé postavy trošku zbytečné, film funguje výborně. Cítíme naději a atmosféru uvolňujících se a zároveň naivních šedesátých let. Navíc je pro našince ještě třešinka navíc v podobě slečny novinářky píšící pro Rudé Právo. Při některých dialozích tuhne krev v žilách ("Nechápu, jak můžete zabíjet vlastní lidi." - "A co děláte vy ve Vietnamu?") a závěr je jedná velká síla, při které leze mráz po zádech. Proslov Kennedyho vám vhání slzy do očí. Při pohledu na střeleného Wooda nebo na černošského kuchaře, který ztratil veškerou naději, se vám chce brečet. S odstupem času jsou oba Kennedyové pro mě poslední politici, kterým jsem jejich vize věřil. Bohužel. Velice silný film. 80%

Hodně těžko uchopitelný a divácky možná zbytečně extrémně náročný snímek, jehož komerčnímu neúspěchu se bohužel nedivím. Wachowští s Tykwerem sice místy kouzlí fascinující obrazy, divákovi ale naproti nejdou ani jednou, což je chyba. Snaží se prodávat tolik vzletných myšlenek a mouder, že nakonec neprodají nic. Hlubší smysl tu je naznačen, ale nedořečen. Obávám se, že bez znalosti předlohy nejde film zcela pochopit, protože postav a rovin je tolik, že to zkrátka nejde všechno zpracovat. Režie je vskutku výborná a nelze jí moc vytýkat. Jak Wachowští, tak Tykwer dokáží vytvořit úchvatnou atmosféru, která pohltí. Stejně tak herci jsou fantastičtí, ale není tu žádný takový ten tahoun, všichni si to rozdělují mezi sebe, což je na jednu stranu dobře, na druhou špatně. Délka je ovšem smrtící a tři hodiny jsou fakt dlouhá doba a aspoň moji pozornost neudržely po celou dobu. Ani masky se tak úplně nepovedly a někteří vypadají hodně divně. Na stranu druhou uznávám, že někoho jsem vůbec nepoznal. Chybí mi tu taky nějaký moment, který by chytil za srdce a emočně zamával s divákem. Takhle to je vlastně jen sled úžasných jednotlivostí, které někdy nedrží jako celek. Jde nicméně o hodně unikátní zážitek, který se vyplatí absolvovat, protože vysokorozpočtový filozofující film se hned tak nevidí. Druhou projekci bych zřejmě absolvoval až po přečtení předlohy, protože, jak už jsem psal, hodně věcí je jen naznačených a nedovysvětlených. 70 %

Typický příklad filmu, který doplácí na to, že místo akčního béčka chce být chytrým thrillerem. Leitchovi tu totiž funguje mnoho věcí - atmosféra chaosu rozpadající se Berlínské zdi a končícího komunismu je vynikající, stejně tak dobová výprava a kostýmy, úžasný je též hitový soundtrack. Vrcholem je pak akce, které není moc, ale když tu je, tak bez výjimky stojí za to, vždy je nápaditá, s propracovanou choreografií a úžasně syrová a realistická, kdy každá rána bolí a tím, že nemá žádný hudební doprovod, ale využívá jen zvuky a ruchy, dosahuje Leitch maximálního účinku, který vygraduje v závěrečné bitce na schodech, která je famózní a naprosto sebejistá. Výborné jsou i herecké výkony, jimž dominuje chladná, minimalistická a sexy Charlize Theron, neztratí se ale ani lehce maniakální McAvoy, skvělá Boutella nebo John Goodman. Zmínit se musí ještě elektrizující lesbická scéna, která je hodně vzrušující. O to víc pak mrzí, že příběh je úplně zbytečně překombinovaný, přináší jeden zvrat za druhým, hodně těžko se v něm orientuje a vlastně nedává moc smysl. Tím pádem není vůbec tak inteligentní a chytrý, jak by chtěl být a vysoké ambice, které evidentně měl, nenaplňuje. A je to škoda, protože kdyby se Leitch malinko nepřecenil, mohla vzniknout skvělá žánrovka s nádechem na moderní klasiku, takhle je ale výsledek "jen" dobrý a takový rozpačitý. 60 %

Jsem na rozpacích, jestli dát tři, nebo čtyři. Místy se mi film líbil a byl strhující, místy mi přišel zmatený. Některý momenty jsou ve filmu víckrát (do teď jsem nepochopil proč) a celý to působí velmi zvláštně. Na druhou stranu tu je úžasná Malířova kamera, výborná atmosféra, strhující herecký výkon hlavní představitelky a hodně českých herců (zejména Polívka dokazuje, že umí zahrát i charakterní roli; ani ostatní naši herci špatný nejsou, jen prostě maj málo prostoru a nemaj moc co hrát). Velmi zvláštně pojatý životopis, možná, že moje hodnocení ovlivnilo i to, že Němcovou fakt moc nemusim. Ať je to, jak chce, hanba našim tvůrcům, že o ní nikdo nenatočil film a muselo to zůstat na našich sousedech z Německa, Hlavně, že tady vznikaj "úžasný" perly typu Kameňák, Rafťáci, Panicové a další. Je dobře, že tenhle film vzniknul, i když určitě není pro každýho, vyžaduje pozornost a trochu i znalost života Němcové. Mezi třema a čtyřma, dal bych tři a půl, to tu neni, dám tři.

Chometův hraný debut dopadl ve své podstatě velmi dobře a splnil očekávání, která jsem od něho měl. Je moc fajn, že tu zachoval svou typickou poetiku, na které je průprava z jeho bizarních animáků znát. Vždyť postava Madame Proust je naprosto typicky "chometovská" jak svým vzezřením, tak životním přístupem. Oceňuji parádní vizuál, který je skvěle barevný a zároveň hravý a parádně pracuje se světlem a stínem. S tím úzce souvisí hodně zajímavá kamera, která se nebojí delších "first person" záběrů, které vše oživují a jen prohlubují celkovou atmosféru. Taktéž obsazení se vydařilo a zejména Gouix je v titulní roli perfektní a svůj němý charakter vystihl takřka dokonale a dokázal všechno prodat beze slov. Stejně tak jeho dvě "bláznivé" tety nebo již zmiňovaná Proust jsou zahrány famózně. Jen je škoda, že příběh není přímočařejší a možná zbytečně nabízí mnoho "odboček", které jsou místy vtipné, jindy ale film příliš protahují. Možná by neuškodilo prostříhat o takových deset minut. Atilla Marcel je nicméně propracovaný a vytříbený film, který nabízí neobvyklý zážitek a lehce posmutnělou atmosféru. 80%

Dám čtyři hvězdičky, ale je tam jedno velké ALE. Austrálie je vizuálně vytříbená, přírodní scenérie úchvatné, místy ale balancuje na hranici kýče. Na to, že je srovnávána s Jihem proti Severu a Casablancou, mi příběh přijde chabý. Všechno už jsme někde viděli, někdy lépe, jindy hůř. Děj je hodně předvídatelný, postavy jsou jednoduché (kdo je kladný, nemá žádnou špatnou vlastnost a naopak). Přesto je to nadprůměr kvůli Jackmanovi, Kidman a tomu malému klučíkovi....Sečteno a podtrženo: vizuálně úchvatné, příběhově prázdné, ale herecké výkony nadprůměrné + zajímavé výkony domorodých Australanů.