noek

Jednou větou - televizně zpracovaný hraný dokument o Lidicích, kdy čekám každou chvilkou, že z levé strany vyskočí s mikrofonem Standa Motl :) Škoda, prvně si myslím, že chyba je již na začátku a to v dramaturgii. Proč sledujeme všechny a vlastně nikoho?! Divák defacto nemůže s nikým navázat emoční vztah, protože mu nedá režisér šanci. Asi nejzajímavější postava českého četníka by si rozhodně zasloužila více rozehrání a nakouknutí do nitra. právě on je všeho svědkem. Roden bohužel v žádném případě nepřekračuje svůj herecký stín a jeho role je půlplynová. A do toho fešácký kriminál, jak z čenických humoresek, ubírá vnímání tragédie války. Koncert na Hradě?! Proč, kam to posunulo děj?! Do čeho bych ještě rejpnul, protože zrýt se dá skutečně celé dílo. Spíš bych dal na závěr svého rozčarování a pro porovnání film "Jdi a dívej se" ... tady mě to ždíme nadoraz. Lidice jsou selanka utopená v naprosto kýčovité muzice, záběrovaná jak školní cvičení. Prostě zklamání.

Jak se tomu říká? Takový ženský film k žehlení.

Precizní... každý záběr, obraz, herec, dialog resp. monolog :) strhující příběh a vlastně minimalisticky odvyprávěný resp. jen tak od stolu. Kdo tohle umí? Fincher. Podařil se mu mimořádný film, který svou formou nezabíjí myšlenky.

Proč musí mít postavy takové dialogy?! proboha ... ten film by si zasloužil odlehčit a ne utopit.

Tři dny ke svobodě? Film se spíš měl jmenovat dvě hodiny ke svobodě, ale z kinosálu. Marně si teď vzpomínám, o čem by stálo napsat. Ano, jedna věc mě skutečně zaujala. Postava manželky, která zůstala takřka po celou dobu filmu apatická k rozsudku (jednou zaslzela, abych ji nekřivdil). Podivně smířená... snad aby člověk chvíli přemýšlel o její nevinně? Prostě její postava by si zasloužila aspoň jakousi psychologii. Takhle jsem sledoval úmornou snahu vysvobodit z vězení "autistu".

První dojem... není to průser ač střihový začátek filmu je pekelný, a tak má od začátku dílo co zachraňovat... postupně se to však rozehraje a děj začne plynout, dokonce i sem tam strhávat. Chvílemi má však člověk stejně pocit, že kouká na filmový dokument z ranku "vlastních očí", ne ale blbý. Co mi asi nejvíc chybělo, byla větší příležitost pro Kájinka Lavroněnka. Ač jsme mu byli tolik na blízku, nenechal nás režisér, scénárista natož, aby zasáhl dramaturg, nahlédnout mu víc pod kůži. Pohrát si více s psychologií postavy by prospělo. Jestliže má v sobě údajně bolest, já ji příliš necítil. K dalším hereckým výkonům nic nedodávám, profesionálně odvedená práce... a za napsané dialogy přeci nemůžou :) Překvapil mě Noid herec, ne hudební skladatel (tak nějak podobně jsem hudební doprovod čekal, nic překvapivého, ale rozhodně nic špatného). V malém prostoru mi přišel jeho výkon přirozený a fungující po boku ostatních ostřílených. Tři hvězdy = 65 % ... debut budiž pochválen, nikoli vynášen do nebes. A že je Jákl kaskadér? No a co. Pustit se dnes do filmu vyžaduje srdce kaskadéra. Myslím, že ho ve výsledku, po pár kotrmelcích, Jákl ustál. A velký dík za herecké mistrovství, ikdyž bohužel poslední, patří Vladimíru Dlouhému.

bonde, ty ses mi predstavil jako tuctove zamenitelne akční drama, kdy si na jmeno detektiva nemuzu uz ted vzpomenout... sakra... a pritom v tom letadle mě to bavilo, a videt zropovanou holku byl opravdu dobrej cernej humor, a obleky fakt padly, a po tom telefonu uz jsem se podival... jen jsem si nejak nedal tvuj drink... a tak proste nejsem filmove opilej, jak jsem chtel .....

zasmál jsem se... projekce skončila, vnímal jsem ji tělem, přesně jak to kluci z plakátu filmu chtěli... basy netahaly za vlasy, ale kupodivu jejich slova... tak nahodile, nic neřešící, poskladane, klišé, primitivní, rozumující, co slina prinese na jazyk... myslel jsem, ze uvidím dokument o situaci českého rapu nebo jak rap hýbe republikou a videl jsem komedii (v tom dobrem slova smyslu), kdy parta zralejch kluků si hraje plus minus dobre spatne se slovy ... a obcas se malilinko konfrontuje s ruznými cílovkami ... z toho vychází kolikrát situační humor, kvuli kteremu stoji na to jit :) Bohužel samotny film se odvíjí jak řadové nekoncepční cd prumerne hvezdy ve sve škatulce ... nikam nesměřuje,nevybočuje, jen jede, hraje... dokonce je i rozdelene na jednotlive tracky, a tak az bude na dvd, bude se v nem clovek dobre orientovat a najde si presne 2, 3 skladby, co ho bavily ... nevim, zda-li to byl zamer nebo ne.... slovní freestyle se stal asi vodítkem pro samotný scenař... freestylove nahozená temata, ktera jen misty byla dotazena k mirne dokonalosti .... dve hvezdy za nevyužitou šanci, za žánr nežánr... ale klidne bych dal i 3, 4 hvezdy, za nektere vizualní prvky, za celkove bezproblemove nenudící minuty, za pár napadů, za odvahu to dat na platno .... a na zaver: zivotni nechtene vyslovene motto JamesCola ... hlavne že to sype ... ))