doublefish

Film pro popcornovo-bigmacové americko-japonské divácké cílové skupiny, které si spolu s promotéry této  - zábavy? - hrají na to, že je to fakt všechno doopravdy, s komerční holywoodskou uměleckou licencí scénáře  "na motivy skutečného příběhu" ve stylu Saving Private Ryan (1998) mě zajal jen tím, že je součástí předplatného TADY VARY, od něhož jsem čekal více artové filmy, což je evidentně ale jen můj problém.

co mě zaujalo: vivisekční bezohlednost jako v Mænd og høns (2015);  chování hlavní hrdinky, které mi připomnělo mj. komisařku Saga Noren ze seriálu Bron (seriál) (2011);  outdoorové scény jak z Harryho Pottera švihnutého Julesem Verne;  podmanivě zvláštní filmová hudba;  rozličné "poor" charaktery postav a skvělé "poor" dialogy;  spousta kvalitních gagů;  "parní drožka" :-D;  a jedinečná mnohosmyslnost naprosto výstižného názvu filmu, plného laskavosti i soucitu, který je nejspíš nepřeložitelný, výraz POOR THINGS může obsahovat soucit, lítost, povzdech. K nesnázím, k žalu, k trpění. Jak k lidem, tak i ke zvířatům nebo věcem. "CHUDÁČCI" je zavádějící, ale upřímně nevím, jak bych to lépe přeložil. Každopádně skvělý film, dokonalý steampunkově-retrofuturistický viktoriánský úlet.

Natočit děj přesně z famózní knihy by asi bylo na 3-hod. film a stejně jako o všech filmů podle předloh Jussi Adler-Olsen (nar. 1950, Dánsko) je fascinující si uvědomit genialitu scénáristy, jak překopal a sloučil x postav z knihy do filmového děje, který je vlastně jiným příběhem, velmi dobře stravitelný myslím jak pro ty, co knihy četli, tak i pro ty touto literaturou nepolíbené. Kdo nejdřív vidí film a pak čte knihu, asi se nestačí divit :-)