Mišul_MF

„Vy byste si nejdřív zhasnul a pak si potmě podřezal žíly?“ Obraz vytřeštěné zkrvavené Balzerové ve vaně mi v mysli utkvěl nadlouho. Škoda že její konec byl takový nevyjasněný – zabil ji týpek, který ji odvezl domů (a který zamlada hrál ve Všech dobrých rodácích), nebo na ni snad v domě čekal někdo z nacistů, kteří jí vyhrožovali? Jinak pěkný film propojující sport a politické pozadí, tísnivou atmosféru před Mnichovem, který už někteří tak nějak tušili (podobně jako Menzel ve Všech mých blízkých). Dneska už by bylo asi o dost těžší najít v Praze lokalitu, která by evokovala prvorepublikové časy.

Snad že jsem původní komiksy nikdy nečetla a matně si pamatuju nějaký ten animák, mi to nepřišlo tak špatné. Kdysi jsme se u toho se ségrou slušně řehtaly, a pár hlášek (třeba „To je konec jeho vousu“ – „Na druhým konci bude on!“ – „Tos vymyslel vlastní hlavou?“) nám i nějaký čas vydrželo. Nejpodařenější byla samozřejmě titulní dvojice, ale mě osobně asi nejvíc uchvátil Detritus v podání Roberta Benigniho a docela jsem mu i fandila a litovala ho, že mu to s útokem na vesnici nevyšlo :) (neměl holt blbec tak otálet s nasazením kouzelného nápoje). Asi jako jsem kdysi litovala Slavii, že je v lize pořád druhá a ne a ne s z kvalifikace dostat do Ligy mistrů, a nakonec jí fandím dodneška :D

Na ty největší české pohádkové hity tohle dílo nemá, pár věcí ale v paměti utkví. Třeba Karel Augusta jako princ, kterému to šlo víc s loutnou než s dřevcem :) Nebo hlasatel Jiří Ptáčník jako jeho kolega, který se stále jen odvolával na své chrabré předky („kdyby tady byl můj děd“) A samozřejmě „černý princ“, který je víc než cokoli jiného spíš vůdcem bandy lapků. Co si ale pamatuji asi nejvíc, je scéna, kdy drak svým příletem přeruší hradní ples. Ta brutální změna atmosféry poté, co vzduch poprvé prořízne jeho děsivé zavytí, je doslova mrazivá – záclony poletují ve vichru, zděšení hosté kvapně opouštějí sál a tatínek král jen rezignovaně vzdychne: „To se přihlásil Tvůj pravý ženich“. Paradoxně výborným tahem bylo ponechat draka v tu chvíli ještě neviděného, kdy pouze Bajaja dívající se z okna předvádí, co venku vidí, a ponechává tak volný prostor představivosti dětského diváka. Pozdější souboj už zdaleka tak působivý nebyl, na rozdíl od shození lapků z hradeb. Za mě tři hvězdy.