Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (23)

plakát

Solomon Kane (2009) 

Kupodivu navzdory tomu, že se jedná o dílo v mnoha ohledech neoriginální (sarkasticky řečeno opsané), neměl jsem příležitost se nudit. Byť není těžké si domyslit, odkud tvůrci čerpali svou "inspiraci", podání je natolik sugestivní a černo černě líbivé, že velkorysý fanda žánru je ochoten leccos odpustit. A to především díky bravurnímu atmosférickému podání, hereckému výkonu nejen hlavního představitele a úderné, avšak nikoliv vlezlé hudební výpravě. Ani bych snímku nevyčítal určitou předvídatelnost. Spíše bych se pozastavil u nedotaženosti některých dějových aspektů, zejména těch, které dávají snímku až biblicko-apokalyptický rozměr. Není to ovšem nic, díky čemu bych strhl více něž jednu hvězdičku z pěti možných;-)

plakát

1984 (1984) 

Je pro mě velmi obtížné objektivně hodnotit tento snímek, protože jsem ho zhlédl bezprostředně po přečtení literární předlohy. Orwell mě svým literárním umem okamžitě vtáhl do alternativního světa perverzního autoritářství, kde "kolektívní vědomí" je povýšeno nad individuum a individualita jako taková je chápána jako ten největší (ideo)zločin. Ne tak Michael Radford, jehož adaptaci bych bez znalosti knihy možná stěží porozumněl. Režisérova Oceanie je sice přiměřeně depresivní, principy, na kterých buduje své základy, však zůstávají na pozadí a mnohdy nevyřčeny. Přesto z celého (filmového) díla čpí neskonalá úcta k předloze a herecké výkony jsou vydařenou kompenzací. V hodnocení jsem nakonec poměrně rozpolcený a protože jsem si ještě zcela neosvojil techniku "doublethink", uděluji čtyři hvězdy, neb stále věřím, že dvě a dvě jsou...;-)

plakát

Hory zalité krví (2009) 

První třetina se zdála být příslibem minimálně kvalitní odpočinkové podívané. Čím více se však blížil silně předvídatelný závěr, začínala to být podívaná čím dál tím křečovitější, která zjevně přecenila svůj vlastní potenciál... Co ovšem oceňuji je, že se jedná v rámci subžánru o první film, ve kterém se záhadně neztrácí ani nerozbíjí mobilní telefony a dokonce mají signál;-) To je však na vyšší hodnocení trochu málo.

plakát

Jménem krále (2009) 

Rozhodnutí, zda filmu obětovat čas se v mém případě rovnalo dilematu, kde proti sobě stály skeptické hodnocení ČSFD proti příznivě vyhlížejícímu výčtu herců. Rozhodl jsem se nakonec dát snímku šanci a musím říct, že není třeba litovat. Na české poměry jde o slušně odvedenou řemeslnou práci. Sám tvůrce by byl hlupák, pokud by sázel na mohutnou výpravu (která mimochodem v místním prostředí není ani docela dobře realizovatelná) a hlupák je divák, který něco takového od snímku čeká. Naproti tomu tvůrci chytře vsadili na do detailů promyšlený scénář a skutečně velmi umně zvolené herecké obsazení. Kromě tradičně skvělého Karla rodena mě tradičně bavil Jan Dolanský a vcelku mile překvapil Jan Kanyza, kterému role zachmuřeného nepřátelského šlechtice sedla na míru. Temné chodby a komnaty starého hradu, kam je situováno vartemberské panství navíc dodává snímku potřebně hustou atmosféru. Intriky jsou tu cítit takřka ve vzduchu. Na závěr ovšem vyvstává další dilema. a sice jak snímek objektivně ohodnotit, aniž by hodnotící jednal příliš emotivně. Jsem na váhách mezi 3 a 4 hvězdami. Ke třem se nakonec přikláním kvůli ne příliš poutavému rozjezdu a lehce naivní závěrečné časti snímku. Nic to nemění na tom, že film vřele doporučuji a že zde platí více než kde jinde, že není moudré orientovat se podle obecného hodnocení, ale že mnohem lepší je udělat si vlastní názor!

plakát

The Obama Deception: The Mask Comes Off (2009) 

Šílenství a naděje vkládané do nově zvoleného prezidenta USA mě přivedli až k tomuto snímku, který mi měl v lecčems otevřít oči. Neotevřel. Pouze položil několik zajímavých otázek, na které se mu už ovšem nepodařilo odpovědět. Celý film je tak trochu zmatený a výpovědi mnohdy až příliš spekulativní. Trochu nepřesvědčivě působí obraz skutečných mocných vládců světa. Pokud by se skutečně filmařům podařilo dostat se na stopu tak mocných skupin, které dle slov autorů mají páky k likvidaci politických špiček (viz poukaz na případ Kennedy), zůstávám na pochybách, zda by takoví dokumentaristé byli dále naživu a mohli publikovat... Na druhou stranu informace poukazující na prakticky neomezenou moc FEDu a stran Obamových předvolebních slibů (a jejich následného nesplnění), to už je jiný šálek kávy. Stejně jako ve filmu i v mé hlavě zůstává po jeho zhlédnutí zmatek. Barack Obama tak pro mě bude dále záhadou, na jejíž odhalení si budu muset zřemě ještě počkat.

plakát

Čarodějky ze Salemu (1996) 

Příběh má jistě neskutečný potenciál, který ovšem nebyl využit v plné výši. Winona Ryder, kterou za normálních okolností moc nemusím, překvapuje, baví a místy i odpuzuju (tentokrát však v kladném slova smyslu). Atmosfera je patřičně hutná a dobová stylizace velmi přesvědčivá - pro laika mého formátu plně dostačujícím způsobem. Najdou se však hluchá místa, chybí patřičná gradace a surovost, kterou by takto laděný snímek neměl postrádat. V polsedních cca dvaceti minutách snímku mohli autoři ubrat na pile a nesnažit se diváky mermomocí rozplakat. Jak známo, méně je někdy více a divák přesycený sentimentem může od obrazovky odcházet krapet znechucen. Dokonce natolik, že se posléze přihlásí na csfd.cz a udělí snímku pouhé tři hvězdičky namísto původně zamýšlených čtyř.

plakát

Lesní duch (1981) 

Vidět tento film tak před deseti lety, asi by ve mě zanechal spoustu traumatických zážitků. Vzhledem k tomu, že mi ED až do nynější doby unikal, měl jsem možnost se na něj podívat trochu střízlivějšíma očima. I tak jsem byl ale několika velmi chytře políčenými scénami zaskočen, popř. vylekán. Za vyznavače kultu Evil Dead se nemohu považovat, nicméně jsem poprvé dosáhl pochopení těch, kteří se k němu hrdě hlásí. Efekty jsou místy z dnešního pohledu nepřesvědčivé, ba vtipné (obzvláště na konci). Bruce Campbell zatím ještě neukazuje naplno, jaký se v něm skrývá potenciál. Masky jsou však ne tehdejší dobu velmi velmi dobré. Práce s kamerou je vskutku originální - jednotlivé nájezdy kamery na opuštěnou lesní chatku skutečně působí mrazivě. Nezbývá než smeknout klobouk a vyjádřit respekt k tomu, co všechno dokázal tehdy začínající filmař provést s prostředky, za které by dnes podprůměrný režisér nenajal ani herce do televizní reklamy.

plakát

Pád Třetí říše (2004) 

Autoři se nepokoušejí zakrýt (a nebo se jim to zkrátka nedaří), jak urputně se snaží působit na divákovi city. Nelze jim však upřít, že místy je tato snaha odměněna úspěchem - navzdory jasné účelnosti scéna, kdy Frau Goebblesová míchá svým šesti dětem smrtící koktejl, prostě musí zasáhnout každého zdravě myslícího člověka. Rovněž nelze nezmínit, že autorům rozhodně nechybí smysl pro autentičnost stejně jako ten správný čich pro herce. Na nich je totiž pochopitelně vystavěn celý film. Bruno Ganz je pro mě nejvěrohodněji zahraný Hitler, jakého jsem kdy viděl. Obvyklé démonizování Hitlera z něj v mých očích dělalo jakousi imaginární postavu, kterou jsem si daleko více uměl představit vedle Draculy či Frankensteina, avšak nikoliv jako skutečnou historickou postavu. Ganz ovšem správně pochopil, že jeho úlohou není ztvárnit hororovou postavu ale prachobyčejného člověka; dal mu lidský rozměr a tím ho v mých očích učinil mnohem "uvěřitelnějším" a "skutečnějším". Primárním účelem snímku tak není nést nějaké poselství (takových tu konec konců na toto téma už bylo spousty), ale zprostředkovat divákovi co možná neautentičtější obraz muže, kterému se jeho velký tisíciletý sen zbortil jako domeček z karet a ty, kteří mu byli věrní, jako krysy, které opouští potápějící se loď. Já jsem si to vážně užil*****

plakát

Žena za pultem (1977) (seriál) odpad!

Nevím, zda jsem kompetetní hodnotit seriál, který nezvládl udržet mou pozornost déle jak 5 minut - ona postelová scéna Haničinec x Švorcová mě bude strašit ve snech ještě hodně dlouho, neb jsem snad nikdy neviděl nic tak antisexuálního. Ovšem studovat tento seriál kvůli zobjektivnění mého hodnocení zatím skutečně neplánuji - zhlédnutí jednoho dílu od znělky až po závěrečné titulky je v mých očích větší utrpení než půldenní procházka po poušti v zimníku.

plakát

Zahradník (2006) odpad!

Tohle snad musel být od počátku jen vtip, že? Interaktivita je naprosto neinteraktivní - jediná "funkční volba" je rozhodování se mezi Nikitinem a Gettingerem, které je navíc zcela nelogicky umístěno na samý počátek snímku, kdy divák není s oběma postavami seznámen, tudíž jen střílí od boku. Že by ho to snad motivovalo ke zhlédnutí obou variant? To sotva! Režie nemá páru o atmosféře. Scénář je naprosto stupidní, a to dokonce i na tak "nadsazený" žánr, jakým je slasher (!). Nejdřív všichni zahodí mobilní telefony do vody (?!) a pak dvacet minut pobíhají po lese.... nemluvě o uměle vytvořených a trapnost vzbuzujících "hláškách". Výkony jednotlivých aktérů, které se zdráhám nazvat "herci" jsou otřesné, nepřirozené, strnulé, nepřesvědčivé, nudné.... O kameře jsem místy nabýval dojmu, že hledá ten správný úhel snímání až teprve během "akce". Sečteno a podtrženo: Po všech stránkách špatný film, u kterého se snad nedá ani usnout.