ananke

Třešničkou na dortu v tomhle "texaským filmu" je určitě herecký výkon Tommyho Lee Jonese a Javiera Bardema. Atmosféra je skvělá, mrazivá a klidná, hudba doplňuje děj a zůstává jen otázka, zda tahle země opravdu není pro starý...

Velmi zvláštní "hra na pravdu". Co je realita? Co je jen předstírání? Kde je hranice mezi tím? Nevíme. A přestože nás to může zajímat, v tomto snímku to vlastně není ani tak důležité...

Nejlepší způsob, jak všem dokázat, že se mýlí, když tvrdí, že diktatura v Německu možná není, protože už se všichni poučili, je vést je krok za krokem k tomu, aby se nechali vést jedním jediným "vůdcem"... vlna se šíří rychle a není možné ji zastavit...

Netradiční a zajímavé, nikoliv nevkusné a nudné. Za nejvýstižnější "hlášku" celého filmu považuji nejen Greyovu oznámení, ale především odpověď Lee: "Tohle přece nemůžeme dělat pořád." "Proč ne?"

Ano, konec mohl být zajímavější a nezařadit film k těm klasickým a přiznejme si, spíše nudnějším, romantickým komediím, ale nápad byl skvělý. Kdo z nás by nechtěl alespoň jeden den slyšet, jak přemýslí opačné pohlaví?

Skvělý začátek a konec, to, co se děje mezi tím, postrádá těžko definovatelné "něco"... ale herecké výkony jsou perfektní a hudba byla (z pohledu milovníka country a především Johnnyho Cashe) vybraná skvěle.

Jedinečný snímek, a to od prvního tónu hudby po závěrečné "vdechnutí" vůně ženy. Pokud někdo čekal, že půjde o další průměrný nebo obyčejný film, musel být zklamaný. Nejen díky skvělé hudbě a režii, ale především díky neopakovatelnému výkonu Al Pacina, který je snad nejpřesvědčivěším hereckým výkonem vůbec.

Mohl to být úplně obyčejný romantický film, který jsme jednou viděli a stačilo nám to. Skvělý výkon Meryl Streep a především závěr filmu s konečným rozhodnutím ženy obětovat lásku rodině z něj ale dělají víc než bychom mohli očekávat...