Phex

ZATRACENÝ PRINC...prachy na to natočit to líp evidentně byly

Nedělní televizní pohádky jsem vždy miloval. Tato mě zaujala - prostředím i propracovaným příběhem s nádechem tajemna. Je v něm něco z Gawainovské legendy. Až na představitelku Violy herci i skvěle hrají. Nejslabší částí této jinak vynikající pohádky je to co je na filmu stěžejní tj. souboje se zeleným rytířem. Je to šermířsky slabočké a nelogické - rytíř vší silou tne do Violy a ta se jen skácí, aby hned zase vskočila Vaculíkovi do náruče, nezbývá než si ťukat na čelo - škoda, asi tam nesměla být krev...

"...a hrome v pušce je poslední kule. Co naplat hledám vhodný úhel a ve chvílim kdy je všech pět husí v jedné linií, no zkrátka bum prásk rána ozvěna a vše je dokonáno..." "...chci spontáně tlesknout rukama nadhlavou když v tomu - Sluka svůj klikatý let končí v mém obětí". Myslivec Macháček to je prostě přesný - přesně takhle se ty zelený mozky bavěj nad klobásou z divočáka a domácí slivovicí :-).

Jojo jak to bolí a kdo z nás to nezažil....V Cashbacku je celkem trefně vystiženo co prožívá člověk, když se s někým rozejde (a to i když to sám inicioval). Připomělo mi to Všechny moje lásky s Cusackem. Tady jsou ale vedlejší postavy víceméně zkarikovány a taky to má celkově romantičtější vyznění. Řada originálních scének, které zaručeně pobaví...Mrkněte na to.

...na tomhle jsem byl nedopatřením v kině. Šlo nás tam víc a já prosazoval ať jdeme na Útěk do divočiny, bohužel jsem byl utlačen většinou (a nechtěl trhat společnost) a tak jsem si 2 hodinky po zásluze, patřící vocasovi kterej neumí prosadit svou, protrpěl. Galimatiáš beze stylu a jednotícího prvku. Ty "vtipné" zvraty mě nakonec dostaly ze sálu ještě před koncem - ještě že jsem si prozřetelně sedl na kraj řady...

Ač Petera Pana nesnáším, příběh o jeho vzniku mě strhnul a to tak, že jeden kapesník po skončení nestačil brzdit mé vylité emoce.

Pro mě jednoznačně nejlepší film. Jedna ze vzácných výjimek kdy filmové zpracování překoná knížní předlohu. Strašně silný příběh lásky uprostřed divoké středověké doby. Fantastické snoubení lyriky a epiky. ...prostě jak bych to chtěl všechno popsat, ale na to by mi tenhle sloupek nestačil...a asi bych se stejně ani zlomkem nepřiblížil k celkovému všeobjímacímu pocitu, který ve mě film zanechal, což je důvod proč se k němu opakovaně vracím. Pochopil jsem ale, že to není pro každého...slečnám přivedeným na kolejní pokoj jsem po několika marných pokusech s Markétou radši pouštěl Madagaskar...měl větší úspěchy a já pak taky :-)

Takhle to zpackat ! Zase ukázka toho, že dohnat kvalitní knižní předlohu je pro film často problém. Román Louise de Bernieres řadím do top 5 knih které jsem kdy četl - je tam všechno co správný román mít má. Film není ani stínem toho co je v knize a v porovnání s ní je trapný. Síla příběhu se úplně vytrácí ve chvíli kdy spolu Corelli, kterého hraje nepřesvědčivě N. Cage (ať radši točí nějaké Con Air, Ghost ridery a podobné voloviny), začne spolupracovat s (v řecké guerille bojujícím) Mandrasem... Na druhou stranu kdo to nečetl, tak si to klidně může pustit po nedělním obědě - to že budete lehce otupělí totiž při sledování nebude na závadu a film vám může koneckonců i příjemně ukrátit odpoledne.

Strašně dlouhé natahování už jinde provařených věcí. Příběh sestaven tak aby bral za srdce - bohužel to dělá přes neoriginální klišé. Uprskával jsem, když hlavní hrdinka obsluhuje lidi v restauraci a poskakuje si u toho (aby jí to jako v tom ringu pak šlo - Ó bóže synku ta ti je tak houževnatá...) - to je tak jediné na co si z tohodle "díla" vzpomenu.

Diskuse nad interpretací závěrečné scény - té co následuje po "průletu barvami" - nám s bráchou (JanPancir) zabrala nejednu noc...Film který vás donutí přemýšlet a nespustí te z něj oči. Z Clarkovy předlohy tam je jen základní minimum. Celkově je to o hranicích kam až může lidstvo zajít, o napínání našich možností.