Marketa Lazarová
Poetický / Drama / Historický / Podobenství
Československo, 1967, 162 min
Režie:
František Vláčil st.Hudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Ivan Palúch, Martin Mrázek, Václav Sloup, Pavla Polášková, Alena Pavlíková, Michal Kožuch, Zdeněk Lipovčan, Magda Vášáryová, Harry Studt, Vlastimil Harapes, Zdeněk Kutil, František Nechyba, Zdeněk Kryzánek, Zdeněk Řehoř, Oto Ševčík, Vladimír Menšík, Karla Chadimová, Pavel Landovský, Ladislav Považay, Václav Kovařík, Petr Sedlák, Václav Antoš, František Hlinovský, Otto Lackovič, Jaroslav Mařan, Jan Pohan, Majka - Čech, Alena Bradáčová, Josef Bradáč, Čestmír Čivrný, Antonín Hardt, Luděk Drábek, Jaroslav Klenot, Karel Kryška, Ludvík Wolf, Zbyšek Šrůta, Josef Šulc, Zdeněk Štěpánek, Antonie Hegerlíková, Petr Kostka, Ladislav Trojan, Karolina Slunéčková, Martin Růžek, Gabriela Vránová, Klaus - Peter Thiele, Marie TomášováObsah
-
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967. (oficiální text distributora) -
Setkání s tímto opusem Františka Vláčila je i po čtyřiačtyřiceti letech od prvního uvedení hlubokým zážitkem, obzvláště pro vyzrálé publikum, které filmový jazyk nevnímá jako pouhý prostředek sdělení. Režisér se ve snaze o autentickou evokaci raného středověku s invencí zmocnil veškerých tehdejších kinematografických výbojů, od dynamicky pohyblivé kamery (včetně ruční) přes ostrý střih až po vnitrozáběrovou montáž, víceplánové širokoúhlé plátno a polyfonní zvukovou stopu, přičemž tyto postupy odvážně rozvinul, propojil a zkombinoval. Podobně novátorsky se postavil též k vyprávění, když příběh rozložil do četných epizod, vzájemně příkře odlišných žánrově, stylově i rytmicky – podle toho, jak byl jejich děj střídavě nahlížen ze subjektivní perspektivy postav různého naturelu. Vláčil tak přiměl diváka vnořit se spolu s ním do dávných věků a s nebývalou intenzitou prožít jejich atmosféru. Stvořil sugestivní „historický dokument“, jak si přál, a zároveň vrstevnaté básnivé podobenství o tragice i výšinách lidského údělu. (MFF Karlovy Vary)
-
Příběh o čisté duši a čisté lásce uprostřed chladného a nemilosrdného středověku natočil František Vláčil na motivy stejnojmenného Vančurova románu. Markéta Lazarová má být zaslíbena bohu a strávit život v bezpečí kláštera, ale namísto toho je unesena čeládkou loupežníka Kozlíka. Uprostřed nelítostné sebranky kupodivu nenachází jen ponížení, ale i lásku, pokoru a pokřivený, leč upřímný smysl pro čest. Vančurova oslava lásky a volnosti se ve Vláčilově pojetí mění v temné středověké drama, které krom syrové atmosféry vyniká i neobyčejnou poetizací filmových obrazů... (Marigold)
Komentáře uživatelů k filmu (277)
-
Houdini
Křišťálový glóbus - výběr(15.5.2007)
-
Douglas
Když jsem Marketu naposledy viděl, připadla mi jako nádherně natočená nuda... (Upozorňuji, že to bylo hooodně dávno na povinné projekci v kině Scala. Velmi pravděpodobně své hodnocení po další projekci změním. Ale proč si nepočkat na pořádnou možnost v kině?)(10.6.2002)
-
Lima
Asi můj největší kinozážitek. Nevím, co bych chválil dříve - jestli kameru, esoterickou Liškovu hudbu, herecké výkony (neskutečný Kemr), exteriéry - vše bylo dokonalé. Film s mnohovrstevnatým dějem, který uchvacuje obrazovou krásou, která společně s až magickou hudbou vytváří v ponořeném divákovi téměř spirituální zážitek. Markéta Lazarová je tříhodinová obrazová kompozice, filmová báseň, které buďto otevřete své srdce a necháte se unášet syrovými obrazy z drsného středověku, anebo se budete nudit. Záleží na míře vašeho citu....A jen tak na okraj, Markéta Lazarová je od doby jejího vzniku pravidelným vítězem všech anket o nejlepší český film všech dob.(17.7.2002)
-
Galadriel
No... Ehm... Už se vám někdy stalo, že jste v kině usnuli? Mně jo, poprvé, a zatím naposledy, při Markétě Lazarové. Podotýkám, že jsem den předtím nebyla pařit, spala jsem snad 8 hodin a ještě odpoledne si dala hezkou spací siestu při učení na zahradě, takže vyspalá jsem byla dost, tím to nebylo. Sledování tohohle "veledíla" pro mě bylo opravdu čirým utrpením. Nejlepší český film všech dob? Já bych to poupravila - nejvýpravnější český film všech dob s velmi originální a monumentální hudbou a skvělou kamerou, ale taky jeden z nejnudnějších filmů, jaké se mi kdy povedlo shlédnout a geniální mučící prostředek (zavřít mě do kobky a pouštět mi tohle dokola, tak na 100% promluvím...). Vláčilova "poetika" mě prostě minula obrovským obloukem a nemůžu jít s hodnocením výš.(29.4.2007)
-
Tosim
Pozoruhodná historická freska, zajímavá ve všech složkách, jen to téma není z těch, které by mě vyloženě přitahovalo.(25.4.2008)
-
Radyo
Historické eposy Františka Vláčila jsou prostě úžasné. K totální dokonalosti jim sice něco malinko chybí, ale celkově lze konstatovat, že se většina jeho filmů řadí do zlatého fondu české kinematografie. Marketa Lazarová je z Vláčilových filmů bezesporu nejvýraznější, nejen po stránce vizuální, ale i obsahové. Film podává celkem realistický obraz drsného středověku a napomáhají tomu i jedinečné výkony hlavních postav. Ty pomáhají vytvořit věrohodnou atmosféru a hlavně díky nim je film vysoce hodnocem jak kritiky, tak publikem.(17.9.2002)
-
Matty
Nebudu si tady z palce (ani jiných částí těla) cucat rádoby-chytré větné konstrukce, říkající oklikou totéž, co věta „Film se mi líbil, film mě nudil, film jsem nepochopil.“. Sledování Markety pro mne bylo díky Magdě Vášaryové a množství velmi silných scén vrhajících nás bez milosti do temného středověku menším masochismem, než čtení Vančurovy předlohy. 85% Zajímavé komentáře: Dan9K, rawen, Miki68, d-fens(5.5.2008)
-
Marigold
V čem je Markéta Lazarová jednou z nejlepších konverzí literárního díla? V tom, že není pouhou konverzí, ale naprostým znovuzrozením. Z laskavosti Vančurovy předlohy zůstal jen vypravěč a postava toulavého mnicha, jinak se Vláčilův opus stává drsnou středověkou freskou, která dokonalost Vančurova jazyka nahrazuje neméně dokonalou mluvou obrazů a symbolů. Ponurý hudební doprovod dotváří režisérovu snahu evokovat středověkou atmosféru všemi prostředky. Markéta Lazarová není silná pouze svým příběhem lásky zrozené z pokoření (ten mnohem více vyniká ve Vančurově předloze), ale právě svými filmově řemeslnými vlastnostmi. Je to spíše velká filmová esej – robustní, s nezaměnitelnou estetikou a dle mého názoru naprosto geniální, byť ne snadno stravitelná.(25.1.2004)
-
Pohrobek
Nepřekonatelné dílo československé kinematografie. Naprosto čistý, přirozený, a přitom až chorobně mystický život středověkého člověka je tu podán v absurní dokonalosti. Pudy, city, víra se tu v zuřivém víru přetahují o vládu nad světem i člověkem. To, co nakonec vítězí, je čisté ztělesnění životní energie, paměti dějin anebo snad samotného Boha.(20.9.2004)
-
Radek99
Podmanivost obrazu středověku.(14.1.2012)
-
Rob Roy
Marketo, příště se určitě sejdeme na plátně.(26.2.2010)
-
Shadwell
Vůči jiráskovsko-vávrovskému popisnému ilustrátorství lze kontrovat dvojím: vláčně (tj. podestetizací - jako asketický Bresson, nebo úmyslně sterilní Soderberghův Che Guevara), anebo vláčilovsky (tj. přeestetizací - naducanými ornamenty, spiritualismem). Díky zařazení Markéty Lazarové do druhé sorty, čemuž napomáhají i kritici, kteří ji rádi opatřují vznešenými přívlastky a píší o ní jako o filmu duchovním a filozofickém, zůstává ale často přehlédnuta ojedinělá dobová věrnost filmu a usilovná dřina provázející natáčení. Ačkoliv by chaotická forma nasvědčovala malému štábu, který pobíhal pár dní v lesích se dvěma 16mm Arriflexama, zabralo natáčení včetně příprav několik let, štáb strávil dva roky někde na Šumavě, aby přivykl středověkému myšlení, speciálně kvůli Kozlíkovcům se sháněly chlupatý koně, kvůli věrohodnosti zas opravdový kovový drátěný košile a smolníky z koudele, na filmu dělal oscarový výtvarník Pištěk atp. atd. ____ Dnes by něco takového vznikalo dost těžko ze tří důvodů: (i) V prvé řadě by do toho žádný producent dobrovolně nešel, a když, posunul by film k vančurovské hravosti na úkor tragické rapsodie, jak si ji vymínil Vláčil. Tehdy se natáčelo za komunistické peníze, čili o nic moc nešlo, kromě toho nezasahovaly partajní orgány, protože Vančura jako oběť heydrichiády byl nedotknutelný. Všechny spory probíhaly v rovině střetu imaginativního režiséra a prozaičtějšího dramaturga, který hodlal vtisknout příběhu nějakou alespoň základní kostru. Dnes dramaturga nahradil producent. Zatímco technická řemesla (kameraman, výtvarník, osvětlovač...) i díky zahraničním zakázkám natáčeným u nás neztratila svoji kvalitu, tvůrčí profese (scenárista a dramaturg zejména) se většinou pohybují v bludném kruhu nadšenectví a systému pokus-omyl. (ii) Druhak se vyčerpala levicová pohádka a nahradila ji apolitičtější fantasy. S tím, jak odtáhl komunismus, zmizely i mu blízké pohádky, jimž byla sociální spravedlnost vždycky blízká. Američani na tohle dávno našli recept a točí k vnějšímu světu lhostejné žánrovky, fantasy a růzmý alternativní vize středověku. Evropané si s tím nevědí rady, a když jim zmizí „velký nepřítel“, proti němuž by bojovali, jak se to přihodilo po Sametový revoluci, najednou nevědí kudy kam. Dnes nepřítele nemáme, tak si ho vytváříme uměle špatnými zprávami v médiích, zprávami tolik odlišnými od pozitivních zpráv a zakázané kritiky za totalitního režimu. A naopak, chtějí-li být Američané zaangažovaní, vylejzají jim z toho patetický srágory jako proti-bolševický paranoidní katastrofáky z 50. let. Někteří čeští tvůrci to ale doposavad nepochopili a točí pohádky i dnes. Pravda ovšem je, že na poctivou fantasy nemají peníze. Do jisté míry jsou to velice smutné postavy. Chcípaj a škubaj nožičkama. (iii) Pak taky původní dějinný a filmový kontext šedesátých let uměleckého kvasu je nenávratně ztracený. Mrtvý je i skvělý sodomita Menšík se svoji ovečkou a skoro až přepálený loupežník Kemr, s čapkou se stažený vlčí hlavy, pohan jak řemen. Hlavně by se ale musel najít někdo jako Vláčil, což byl dost úkaz. Sice permanentně nacamranej vermutem, na rozdíl od Bergmana, který když z někoho táhlo, letěl z placu, ale pořád kunsthistorik a vzdělanec. Beran s vizí. Švédský velikán ovšem Vláčila v renomé převýšil. Ovládnout svět a dosáhnout úspěchu jde nakonec často ruku v ruce s abstinováním, i Hitler jím byl. Oblíbený český filmový kritik, František Fuka, a jeden z nejrespektovanějších, Kamil Fila, jsou také vyhlášenými abstinenty.(7.2.2011)
-
Bluntman
Nejpřeceňovanější film v dějinách české kinematografie. Nevytýkám nudnost, protože má divák při sledování pocítit délku samotného díla a dosáhnout transcendence, ani vyprázdněnost vyprávění, protože k té Vláčil tíhnul vždycky a soustřeďoval se na styl, jenž má výpovědní hodnotu sám o sobě. Problém mám s tím, že dle mnohých "nejlepší český film vůbec" mění optiku nahlížení, aniž by se proměnil styl či byl přechod k hlediskovému záběru motivovaný, že není myšlenka pouze v obrazech jako u Tarkovského děl, ale musí být nahlas vyřčena, přičemž doslovností a křečovitou vznešeností trpí celé to martyrium pěkně podávaných nepěkných věcí. Nemyslím si, že by zhlédnutí v kině či snaha o třetí šanci na mém zhodnocení něco změnilo, a tak raději komentář zakončím citátem úvodního mezititulku (já se nezmínil, jak je to hrozně archaické - a to nejen z dnešního pohledu, že?), který je "zábavné" brát jako lakonickou glosu díla, nikoliv jako alibismus: "Toť příběh sestavený zbůhdarma a stěží zaslouží si chválu. Což naplat."(6.4.2007)
-
monolog
Vančurova Markéta je velice náročná kniha, přestože útlá, nečte se vůbec lehce, jak se obvykle historická romance čítává. Ale i tak to není nic ve srovnání s Vláčilovou Markétou. úžasná kamera a časté mrmlání a cizojazyčné pasáže, poetické scény a záběry, hra s divákovými smysly, ozvěny, hra světla, plastičnost postav, symbol vedle symbolu, tohle není film na sobotní podvečer. Tenhle film ani nemůže zaujmout všechny, protože to není film pro každého. Většina si tu sice může něco vybrat, ale celkově se to zalíbí asi málokomu. Obrovká výprava a dekorace spolu s hereckými výkony dotvářejí působnost díla. Člověk prostě po zhlédnutí nemůže se nezamyslet nad... Asi nad lidmi.(30.1.2006)
-
Kulmon
Tak jsem si říkal, co to může být za film, že má 86% a 3 z mých 8 oblíbených uživatelů dali 2*. To je podezřelé a u mne na čsfd ojedinělé. Teď už vím proč. Jak píše Douglas, je to nádherně natočená nuda. Skutečně je 160 minut dost a marně tápu v paměti, že by nějaký náš film měl podobnou stopáž. Přitom každý záběr vypovídá, že kameraman odvedl svou práci na výtečnou. Stejně jako jiní, scénárista, režisér, herci, kostýmerky atd. Magda ukazuje své krásné mladé kozy a můj oblíbený středověk mi je tak ještě milejší. Vypodobněn byl opravdu velmi realisticky. Umělecky skutečně dokonalý film, ale tou nudou zavání. Je to u mne trochu na hraně, mezi 3* a 4*, ale to umělecké krásno musím zohlednit!(6.5.2008)
-
CheGuevara
Dokonalá filmová báseň. Vláčil se tímto filmem katapultoval do mého filmového nebe. Tento pán si klidně může potřepat rukou s Bergmanem či Tarkovskym a to jako rovnocenní partneři. To co dokoázal s Vančurovou poémou je nepopsatelné. Obrazy maluje jak staří mistři, symboly a metafory použivá s obrovskou naléhavostí a i když všechny nepochopíte stačí je nechat na sebe samovolně působit a ve výsledku to vůbec neubere na vnímání celého díla. Kamera je takřka geniální, Vláčil totiž umí vyprávět i obrazem. Příběhu rozproštěnému do kapitol nechybí spád ani tempo. K tomu ještě nádherně syrová atmosféra středověku, kde Statečné srdce vypadá jako naaranžovaný kýč ze studia. Herci jsou výborní, ale nejvíc asi strhne samotný Josef Kemr, jemuž je snad ta postava Kozlíka napsaná přímo na tělo. Jedinou vadou na kráse byl pro mě fakt, že jsem moc nepřekousnul ten vývoj v ústřední milostné dvojici. To že se po tom všem nakonec do něj zakouká nebylo podáno moc přesvědčivě, ale čert to vem. Vláčil taky dokazuje že je mistrem střihu a montáže, scéna lítého boje podbarvená modlitbou Markéty je jednoduše nezapomenutelná. Tento film není určen masovému divákovu, tento film si žádá velkou divákovu spoluúčast, ale nakonec to vše stojí za to. Možná unáhlený soud, ale toto je nejlepší český film, který jsem kdy zhlédnul...(13.8.2006)
-
novoten
Působivé obrazy, důkladně dramatičtí herci a..nic z toho. Když se dá příběh shrnout do dvou vět, táhlé záběry jsou na naprosté hranici snesitelnosti a působivý hudební podkres jenom zachraňuje co se dá, dochází mi, že na poetiku tohoto typu neumím přistoupit.(5.4.2006)
-
EdaS
Ani kino nepomohlo, abych Marketu strávil, pochopil, nedejbože docenil. FEBIOFEST 2008(31.3.2008)
-
Faidra
Z pekla do nebe a zpět snadno a rychle. Ze svatosti ke hříchu a z hříchu do lásky ještě rychleji. Středověk v plné síle, který se všem těm Statečným srdcím podobá asi jako hladový vlk pekingskému palácovému psíkovi. Pusté skály a holé stromy, uprostřed kterých vyroste voňavá, křehká a nezničitelná bylinka. Báseň v obrazech, která postrádá rým i koketnost, zato síly je v ní jak v domácí kořalce. Tuplovaný génius předlohy a režiséra, kteří nenechají diváka tupě sedět, ale vyvlečou ho do toho zběsilého danse macabre spolu s postavami a nedají mu vydechnout do poslední chvíle.(31.8.2007)
-
Darren
Vláčila mám hodně rád, ale jeho asi nejoceňovanější dílo na mě bohužel udělalo nejmenší dojem. Nechci Markétu nijak zvlášť hanit, ale dokoukat jí až do konce pro mě byl celkem problém.(28.12.2009)
