Svatba, to je klasická proprieta indických filmů, z níž se mi většinou ježí chlupy na těle. Výkřiku „Zastavte tu svatbu.“ se tu naštěstí nedočkáme. Ve přemnožené společnosti, kde jsou domluvené svatby dosud více než běžné, je to pochopitelné. A tak vznikl film přímo o profesionálních plánovačích svateb. Jak už bylo zmíněno jinde, do poloviny je film ucházející a pak začne kravnout. Je to strašná škoda, protože se tvůrci raději opět drželi standardních dějových zvratů, namísto aby využili trestuhodně opominutou postavu Chandy, z níž mohla být záporačka přímo skvělá. Jinak je to takový ten klasický sluníčkový film, který si najde své diváky mezi příznivci generického bollywoodu. Možná malinko nadhodnocuji, ale ať nežeru: 50 %
Skvělá Marplová, nemohu si pomoci. Co se nářků na onen „obrovský barák“ týče, rád bych upozornil, že šlo o dětský domeček, nikoliv o nemovitost. Nebo jsem viděl jiný film? ;)
Stejně dokonalé a silné jako první řada, možná i silnější. Bez rozmýšlení stejné hodnocení. Střípky hádanky zapadly na své místo. Nevhodné pro nepozorné sledování.
Anglický název Mr. Mumble. Hraný film na motivy City Huntera. Dokud se film jakžtakž drží původní předlohy, je docela dobrý, dokonce velmi vtipný, za což jsou i ty mé dvě hvězdy. Jinak se však jedná o naprostou koninu, od reklam na sponzory až po děj, který svou naivitou až bolí a neomlouvá to ani rok, ani místo vzniku. City Hunter se do dnešního dne nedočkal důstojného hraného zpracování a zřejmě ani nikdy nedočká.
Bouřlivé city a tragédie postav. I po tak dlouhé době ve mně tento seriál pořád rezonuje. Nevím, zda se mi zrovna trefil do nálady, když jsem ho sledoval, přesto však musím vysoce ocenit anime bez typických anime archetypů a fanservisu. Rozhodně nedoporučuji sledovat s rychloposuvem, jinak se v klipovém podání příběhu můžete ztratit. ;-)
Další geniální chowovka, která se může měřit směle měřit s Tricky Brains. Až do poloviny filmu je to nabité skvělými scénami z nichž se mi bránice trhala smíchy, pak se tempo zvolní a vše spěje k velkolepému finále v Oscarovém střihu. Na celém filmu je vidět obrovská uvolněnost i to, jak si všichni herci užívají své role. 100% doporučení.
Sestřih těch nejdůležitějších scén ze hry Final Fantasy VII za doprovodu úžasné hudby Nobuo Uematsua, hodnocením si nejsem jistý, protože tomu, kdo FFVII nikdy nehrál, to stejně hlava nepobere. FFVII, jakožto velice rozsáhlou hru, lze jen velmi těžko vměstnat do 24 minut.
Velké množství zajímavých vedlejších postav strhává více pozornosti než nezajímavá dvojice A-ky a Tomoko, což je špatně. Velkoryse sice pojatý, ale jinak velice nevyvážený film, s naprosto zbytečnou romantickou linií.
Jednoznačně lepší než první řada, a to hlavně díky dvojdílům, které na rozdíl od první řady lépe reflektují mangu. Škoda, že i první řada nebyla taková. 100 %
Pořad estrádního charakterů, proplétaný z neznámého důvodu humornými klipy domácího videa. Svět sportovních komentátorů má určitě co nabídnout, ale odbýt to tímto způsobem je hanba.
Už je to dlouho, co jsem viděl tento film a teprve teď jsem se odhodlal ke komentáři. Tento film mě naplňoval smutkem. Smutkem z toho, jak skvělý ten film mohl být, kdyby se rozdělil alespoň na dvě části, aby mohl být příběh odvyprávěn v celé své šířce a bohatosti. Smutkem z toho, jak krásný to mohl být epický příběh. Smutných 60 %.
Nelze tomu upřít jistý styl a nadhled, přesto však dokáže nudit. Problém jsou v prvé řadě děsně dlouhé bojové scény – nevím, zda měl Mashimo za úkol od studia natáhnout poměrně chatrný děj, který by se dal bez problému odvyprávět za dvě standardní epizody, na celovečerních 80 minut, ale vše tomu naznačuje. Dobré víno a dobrá žena, to není na zlodějíčka špatné.40 %
Plný počet si zaslouží asi jen díly s Jiřím Chalupou, poté to šlo pomalu, ale jistě do kytek. Jinak to byl bezpochyby jeden z mých pořadů dětství a vždycky jsem držel palce, aby zatrhli Mufovi ty jeho lumpárny. :-)
Eat Man je netypické anime, odehrávající se v bizardní, blíže neurčené budoucnosti. Hlavním hrdinou je žoldák jménem Bolt Crank. Je to samotářský superhrdina nadaný neuvěřitelnou schopností spořádat cokoliv a v jakékoliv chvíli to opět zmaterializovat, čímž se podobá spíše hrdinům z amerických komiksů. Seriál se skládá ze dvou sérii po 12. dílech. První sérii dostal ke zrežírování Kôichi Mashimo. Na rovinu, moc se nepovedla. Skoro každý díl je oddělený, díky zápletce i zajímavý příběh, v němž sledujeme Bolta, jak vezme zakázku, chroupá nějaký ten šroubek, mezitím se hodně mluví, na konci se něco málo stane a je konec dílu. Spolu s neobvyklým prostředí, v němž se Eat Man odehrává, zvláštně ladí i režisérský rukopis, který je znát již pět let před vznikem Noiru. Nicméně nulový souvislý příběh a monotónnost každé epizody lze zachránit jen stěží. Za hudbu a náladu některých epizod plus Mashima40 %.
Teprve druhá řada Genshikenu mi dala odpověď na to, co mi chybělo v první řadě a zároveň přebývalo v druhé řadě. Plus: v druhé řadě je více důraz na osobní vztahy mezi mužskými a ženskými otaku. Mínus: fanservis, který v první řadě díkybohu nebyl, opravdu podle mě do tohoto seriálu nepatří. 80 %
Utrpení patosu i akční. Na holkách je bohužel znát, že bojové umění viděly jen z vlaku a zdánlivě líbivé akční scény jsou i přes celkem zdařilou choreografii mága Coreyho Yuena nepřesvědčivé v každém pohybu – kupříkladu za špatné držení katany by je praštil přes přes prsty každý, kdo se o japonský šerm byť jen otřel. Yasuaki Kurata si naštěstí ostudu neuřízl. Tyto akční scény neladící mému oku se ke všemu střídají s nudným dějem, kdy to mezi postavami nejiskří s výjimkou trochu excentrické policistky Hong, jež jako jediná má šťávu. Jeffrey Lau, autor scénáře, se opět ukázal jako romantik schopný splácat všechny styly dohromady, ale tentokrát podle mého neúspěšně. 30 %
Co se změnilo od první řady, je především vztah obou hlavních protagonistů, i když to zpočátku tak vůbec nevypadá. První epizoda seriálu je pro ty, kterým se líbila první řada, celkem zklamání, ale mohu vám slíbit, že má cenu se přes ní přehoupnout a vydržet, neboť duch seriálu se vůbec nezměnil. 80 % Gyabo!
Po třech dílech dávám zatím plný počet, a pokud si seriál udrží své tempo až do konce, zůstanu při tom, jelikož mě tento seriál uklidňuje na duši ve zjitřených chvílích. Budu si ho šetřit jako šafrán.
Neustále mě jako ateistu děsilo tak silné sepětí těch lidí s Bohem, kterému podřizují většinu svého života. Ta jinakost lidí žijících téměř na pokraji země, kde ani 70 let tuhé totality nedokázalo vymýtit vlastně větev křesťanství sahající až do středověku. Skoro jako bych se díval na lidi ze zcela jiného věku. To je asi pro mě ten největší přínos. Bohužel, jak sám autor během stříhání přiznal, lidi mu tam nešli na ruku a nehráli mu tam divadlo, aby z toho mohl natočit po režisérské stránce kvalitní dokument. Vznikl tedy dokument „jen“ o lidech. Nemá cenu v tomto dokumentu hledat něco, co tam není.
Moje komentáře
Stmívání (2008)
Neškodná limonáda.
Lovec policajtů (2001)
Pravé jméno Chucka Norrise je Steven Seagal. Strašlivé béčko, blbé, až je dobré. Scénárista snad musel být ožralý.
Svatební agentura (2010)
Svatba, to je klasická proprieta indických filmů, z níž se mi většinou ježí chlupy na těle. Výkřiku „Zastavte tu svatbu.“ se tu naštěstí nedočkáme. Ve přemnožené společnosti, kde jsou domluvené svatby dosud více než běžné, je to pochopitelné. A tak vznikl film přímo o profesionálních plánovačích svateb. Jak už bylo zmíněno jinde, do poloviny je film ucházející a pak začne kravnout. Je to strašná škoda, protože se tvůrci raději opět drželi standardních dějových zvratů, namísto aby využili trestuhodně opominutou postavu Chandy, z níž mohla být záporačka přímo skvělá. Jinak je to takový ten klasický sluníčkový film, který si najde své diváky mezi příznivci generického bollywoodu. Možná malinko nadhodnocuji, ale ať nežeru: 50 %
Barbar Conan (2011)
Pouze chci varovat lidi, aby v žádném případě nechodili na 3D verzi, která doslova bolí.
Slečna Marplová: Cukání v palci (TV film) (2006)
Skvělá Marplová, nemohu si pomoci. Co se nářků na onen „obrovský barák“ týče, rád bych upozornil, že šlo o dětský domeček, nikoliv o nemovitost. Nebo jsem viděl jiný film? ;)
ef - a tale of melodies. (TV seriál) (2008)
Stejně dokonalé a silné jako první řada, možná i silnější. Bez rozmýšlení stejné hodnocení. Střípky hádanky zapadly na své místo. Nevhodné pro nepozorné sledování.
Meng bo (1996)
Anglický název Mr. Mumble. Hraný film na motivy City Huntera. Dokud se film jakžtakž drží původní předlohy, je docela dobrý, dokonce velmi vtipný, za což jsou i ty mé dvě hvězdy. Jinak se však jedná o naprostou koninu, od reklam na sponzory až po děj, který svou naivitou až bolí a neomlouvá to ani rok, ani místo vzniku. City Hunter se do dnešního dne nedočkal důstojného hraného zpracování a zřejmě ani nikdy nedočká.
ef - a tale of memories. (TV seriál) (2007)
Bouřlivé city a tragédie postav. I po tak dlouhé době ve mně tento seriál pořád rezonuje. Nevím, zda se mi zrovna trefil do nálady, když jsem ho sledoval, přesto však musím vysoce ocenit anime bez typických anime archetypů a fanservisu. Rozhodně nedoporučuji sledovat s rychloposuvem, jinak se v klipovém podání příběhu můžete ztratit. ;-)
Daai laap mat taam 008 (1996)
Další geniální chowovka, která se může měřit směle měřit s Tricky Brains. Až do poloviny filmu je to nabité skvělými scénami z nichž se mi bránice trhala smíchy, pak se tempo zvolní a vše spěje k velkolepému finále v Oscarovém střihu. Na celém filmu je vidět obrovská uvolněnost i to, jak si všichni herci užívají své role. 100% doporučení.
Reminiscence of Final Fantasy VII (video film) (2005)
Sestřih těch nejdůležitějších scén ze hry Final Fantasy VII za doprovodu úžasné hudby Nobuo Uematsua, hodnocením si nejsem jistý, protože tomu, kdo FFVII nikdy nehrál, to stejně hlava nepobere. FFVII, jakožto velice rozsáhlou hru, lze jen velmi těžko vměstnat do 24 minut.
Planeta Yó (TV pořad) (2011)
Moderátorská mizérie. Nechápu, kdo tohle vymýšlí. Člověk jen s povzdechem vzpomene na Magion či Vegu.
Hai jiao qi hao (2008)
Velké množství zajímavých vedlejších postav strhává více pozornosti než nezajímavá dvojice A-ky a Tomoko, což je špatně. Velkoryse sice pojatý, ale jinak velice nevyvážený film, s naprosto zbytečnou romantickou linií.
Zas je tady silvestr (TV pořad) (2010)
Scénky byly fajn, ale ty tanečky by si mohli odpustit. Tohle střídaní tempa jsem nikdy nepochopil a nikdy jsem ho neměl rád. Zabitá polovina pořadu.
Mé šťastné hvězdy (1985)
Vůbec celé vzhledem k počtu hereckých hvězd trestuhodně nevyužité.
City Hunter 2 (TV seriál) (1988)
Jednoznačně lepší než první řada, a to hlavně díky dvojdílům, které na rozdíl od první řady lépe reflektují mangu. Škoda, že i první řada nebyla taková. 100 %
Počátek (2010)
U kterého filmu se vám stane, že s dychtivostí očekáváte další záběr, co vám tvůrci předloží? Proto jasných, dech beroucích 100 %.
Góly, fóry, legendy (TV pořad) (2009)
Pořad estrádního charakterů, proplétaný z neznámého důvodu humornými klipy domácího videa. Svět sportovních komentátorů má určitě co nabídnout, ale odbýt to tímto způsobem je hanba.
Sedm mečů (2005)
Už je to dlouho, co jsem viděl tento film a teprve teď jsem se odhodlal ke komentáři. Tento film mě naplňoval smutkem. Smutkem z toho, jak skvělý ten film mohl být, kdyby se rozdělil alespoň na dvě části, aby mohl být příběh odvyprávěn v celé své šířce a bohatosti. Smutkem z toho, jak krásný to mohl být epický příběh. Smutných 60 %.
Dirty Pair Gekijōban (1987)
Nelze tomu upřít jistý styl a nadhled, přesto však dokáže nudit. Problém jsou v prvé řadě děsně dlouhé bojové scény – nevím, zda měl Mashimo za úkol od studia natáhnout poměrně chatrný děj, který by se dal bez problému odvyprávět za dvě standardní epizody, na celovečerních 80 minut, ale vše tomu naznačuje. Dobré víno a dobrá žena, to není na zlodějíčka špatné. 40 %
Crusher Joe (1983)
Kvalitní anime film ze staré školy. Ani přes dvouhodinovou délku nenudí díky skvěle vyváženému poměru akce a „kecání“.
Studio Kamarád (TV pořad) (1980)
Plný počet si zaslouží asi jen díly s Jiřím Chalupou, poté to šlo pomalu, ale jistě do kytek. Jinak to byl bezpochyby jeden z mých pořadů dětství a vždycky jsem držel palce, aby zatrhli Mufovi ty jeho lumpárny. :-)
Street Fighter: Legenda z Hong Kongu (2009)
Slušné akční béčko, u kterého jsem se bavil od začátku do konce.
Eat-Man (TV seriál) (1997)
Eat Man je netypické anime, odehrávající se v bizardní, blíže neurčené budoucnosti. Hlavním hrdinou je žoldák jménem Bolt Crank. Je to samotářský superhrdina nadaný neuvěřitelnou schopností spořádat cokoliv a v jakékoliv chvíli to opět zmaterializovat, čímž se podobá spíše hrdinům z amerických komiksů. Seriál se skládá ze dvou sérii po 12. dílech. První sérii dostal ke zrežírování Kôichi Mashimo. Na rovinu, moc se nepovedla. Skoro každý díl je oddělený, díky zápletce i zajímavý příběh, v němž sledujeme Bolta, jak vezme zakázku, chroupá nějaký ten šroubek, mezitím se hodně mluví, na konci se něco málo stane a je konec dílu. Spolu s neobvyklým prostředí, v němž se Eat Man odehrává, zvláštně ladí i režisérský rukopis, který je znát již pět let před vznikem Noiru. Nicméně nulový souvislý příběh a monotónnost každé epizody lze zachránit jen stěží. Za hudbu a náladu některých epizod plus Mashima 40 %.
Wang fu cheng long (1990)
Ne že by Stephen Chow neměl na dramatické role, to ne, ale tak předvídatelný film nezachrání ani sebelepší herecké výkony všech zúčastněných.
Genshiken 2 (TV seriál) (2007)
Teprve druhá řada Genshikenu mi dala odpověď na to, co mi chybělo v první řadě a zároveň přebývalo v druhé řadě. Plus: v druhé řadě je více důraz na osobní vztahy mezi mužskými a ženskými otaku. Mínus: fanservis, který v první řadě díkybohu nebyl, opravdu podle mě do tohoto seriálu nepatří. 80 %
Smrtící andílci (2002)
Utrpení patosu i akční. Na holkách je bohužel znát, že bojové umění viděly jen z vlaku a zdánlivě líbivé akční scény jsou i přes celkem zdařilou choreografii mága Coreyho Yuena nepřesvědčivé v každém pohybu – kupříkladu za špatné držení katany by je praštil přes přes prsty každý, kdo se o japonský šerm byť jen otřel. Yasuaki Kurata si naštěstí ostudu neuřízl. Tyto akční scény neladící mému oku se ke všemu střídají s nudným dějem, kdy to mezi postavami nejiskří s výjimkou trochu excentrické policistky Hong, jež jako jediná má šťávu. Jeffrey Lau, autor scénáře, se opět ukázal jako romantik schopný splácat všechny styly dohromady, ale tentokrát podle mého neúspěšně. 30 %
Nodame cantabile: Paris-Hen (TV seriál) (2008)
Co se změnilo od první řady, je především vztah obou hlavních protagonistů, i když to zpočátku tak vůbec nevypadá. První epizoda seriálu je pro ty, kterým se líbila první řada, celkem zklamání, ale mohu vám slíbit, že má cenu se přes ní přehoupnout a vydržet, neboť duch seriálu se vůbec nezměnil. 80 % Gyabo!
Aria the Animation (TV seriál) (2005)
Po třech dílech dávám zatím plný počet, a pokud si seriál udrží své tempo až do konce, zůstanu při tom, jelikož mě tento seriál uklidňuje na duši ve zjitřených chvílích. Budu si ho šetřit jako šafrán.
Oni, my a Skitskoj (Dialog ve střižně) (2008)
Neustále mě jako ateistu děsilo tak silné sepětí těch lidí s Bohem, kterému podřizují většinu svého života. Ta jinakost lidí žijících téměř na pokraji země, kde ani 70 let tuhé totality nedokázalo vymýtit vlastně větev křesťanství sahající až do středověku. Skoro jako bych se díval na lidi ze zcela jiného věku. To je asi pro mě ten největší přínos. Bohužel, jak sám autor během stříhání přiznal, lidi mu tam nešli na ruku a nehráli mu tam divadlo, aby z toho mohl natočit po režisérské stránce kvalitní dokument. Vznikl tedy dokument „jen“ o lidech. Nemá cenu v tomto dokumentu hledat něco, co tam není.
Thanksgiving Prayer (1991)
Thank you for all the great books you have given to the world, Mr. Burroughs. Mrazivé Díkuvzdání. 100 %