Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (508)

plakát

Prometheus (2012) 

Tak konečně jsem zhlédl Promethea v HD v kině a dojmy z toho mám smíšené. Na jedné straně je tu skvělá technická stránka – modely, efekty, hudba (která sice někdy kopíruje originálního Vetřelce, ale i třeba Hvězdné války, ale nerušivě), kostýmy, lokace různě po světě, z toho všeho jde cítit slušný rozpočet a cit pro detail, dále pak na blockbuster velmi slušné výkony - hlavně "Fassy" s jeho "poloemocemi robota" kraluje a jeho postava nečlověka je nejzajímavější charakter filmu a slušně sekunduje i Rapace, která dobře zobrazuje rozpolcenost mezi vírou a deziluzí a hlavně střídá přesvědčivě jeden výraz utrpení za druhým a vyvíjí se z naivní postavy v bojovnici, podobně jako Rip. Velmi důležité je také, že film klade odvážné filozofické otázky a nebojí se být kontroverzní (bohužel ale nedává odpovědi, ani je nenaznačuje, což ale může být můstek pro sequel) To vše funguje, jenže jsou tu věci, které nefungují, často drobnosti, ale o tom to je abych si jich hnidopišsky všiml a popsal je, a já váhám, jak to napsat, abych vše neprozradil lidem, kteří to ještě neviděli. Proto ty části rozdělím nejdříve na spoiler-free část a tu se spoilery. Tedy: Největší slabinou je scénář. Do detailů půjdu asi až v spoileroidní části, ale měl jsem z toho dojem, jakoby ho někdo narychlo dával z původního příběhu dohromady a přepisoval (což je asi i pravda, protože na filmu pracovali Spaiths a pak Lindeloff) nebo dokonce něco přetáčel (třeba scéna útoku Fifielda, protože jsou na netu obrázky, kde vypadal jinak) a hlavně zkracoval a stříhal, protože některé věci mi připadaly nedotažené. Další věc, která zamrzí, je, že film hned na začátku stanoví, kdo jsou důležité charaktery a na ty ostatní pak kašle a kdybych nečetl titulky, neznám ani jejich jména. Kouzlo Vetřelce bylo v tom, že všechny postavy, kterých bylo záměrně málo, byly skvěle popsány a nenapadá mě jiný výraz, než že se chovaly lidsky (a taky logicky), navíc dlouho nebylo jasné, kdo je jak důležitá postava, což jen zvyšovalo napětí. To tady neplatí a, i když je postav asi příliš mnoho na nějaké dokonalé vykreslení, mohli jsme se o nich dozvědět víc. Třetí věc, která mi vadí, je "konformismus" co se týká genetiky a biologie. Vždy jsem si „inženýry“ představoval jako nepodobné člověku, vzdálenější než Vetřelce, který už byl křížencem s člověkem (nebo jiným pozemským živočichem). Něco jako na tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=5H-Lkqu1zUo&feature=player_embedded , které se mi na rozdíl od ostatních fanoušků alieního univerza líbí. Ve filmu (pozor spoiler) jsou však inženýři antropogenní „nadlidé“, kteří jsou jen trochu vyšší a silnější jinak skoro stejní. Nemůžu si pomoct, ale dost mne to zklamalo, čekal jsem něco originálnějšího od Gigera, který by byl jistě schopen vytvořit nějakou lepší „šílenost“. Poslední nespoilerovou výtkou je, že film nedává žádné odpovědi na provokativní, zajímavé a docela i aktuální filozofické otázky, které klade. Jistě, nemůže na ně odpovědi znát, ale on se o ně ani nesnaží a já oceňuji, že nechává prostor pro diváka, ať si udělá vlastní názor a poskládá si vše dohromady, jenže film to přehání a skoro to působí, že jeho tvůrci na ty otázky jako odkud život pochází, pokud byl na Zemi přinesen z vesmíru, jak tedy vznikli inženýři atd. nemají názor, pouze se ptají, ale neodpovídají. No, snad si Scott nechává prostor pro další díly. Uvidíme. A teď k spoilerové části. Ve filmu je několik momentů (jako ale skoro v každém blockbusteru vč. Batmanovy série), které prostě nesedí a bijí do očí. Například Milburn, který na cizí planetě zahlédne prapodivnou, hadovi podobnou věc, ke které se pak chová jako k malé přítulné sousedově kočičce. Fakt, že Fifield, který je člověk zodpovědný za lokalizaci jako jediný spolu s Milburnem v lodi zabloudí. Fakt, že na cizí planetě si vědci bez obav sundají helmy s kyslíkem, fakt že Elizabeth nikdo nepronásleduje do místnosti s medpodem (a ona tam ani nezavře dveře, které se asi zavřou samy, protože po skončení operace jsou zavřené). Celá scéna Fifieldova útoku je prapodivně sestříhaná - později jsem zjistil, že je přetáčená, smrt Vickers je vzhledem k tomu, o jak jde významnou postavu „odfláklá“(podle mě měla umřít v souboji s El nebo inženýrem), závěrečný Alien je sice hezkým odkazem, jenže je pro film zbytečný a hlavně není ani zdaleka tak „hezký“ jako ten původní Gigerův. Takových drobností se ve filmu najde víc a je to škoda. Nechci k filmu být krutý a přespříliš kritický a tak vypíchnu i věci, které se mi líbily. Zejména scéna, kdy inženýrova loď odlétá a on si sedá do křesla, je „kulervoucí“ a je tak skvěle natočena, že z toho jde cítit, o jakou jde monstrozitu, a lituju, že jsem to neviděl v 3D, protože to bych z toho (spoiler) pádu té lodi měl ještě silnější pocit. Taktéž atmosféra je přítomná, i když zdaleka nedosahuje dusnosti originálu, ale mám pocit, že se o to ani nesnaží, jde spíš o sci-fi než o klasický horor jako původní film. Každopádně i v tomto ohledu film zabaví a nenudí. Na druhé podívání jsou už ale díry v scénáři příliš velké. Snad mě přesvědčí nějaká prodloužená verze nebo další díl. A pro ty kdo se tady hádají na diskuzi: Rozhodně to není prequel, spíš „poloprequel“, hraje si se stejnými motivy, ale jde na to jinak a vytváří celou vlastní mytologii a ubírá se trochu jiným směrem – což filmu nezazlívám, protože rozhodně to není jen tupá vyvražďovačka typu avp, i když na druhou stranu je to film drsný – viděl jsem, jak několik žen odešlo z kina, asi se bály, nekecám. Komentář na závěr: Jen bych chtěl poukázat na recenze jedněch z nejlépe hodnocených recenzentů - Pomo a Matty - oběma se totiž líbí a nelíbí přesný opak toho co u toho druhého recenzenta u tohoto filmu :-)

plakát

Fanoušci (2009) 

Zajímavé, že na mě film zapůsobil přesně obráceně než na jinak mnou velmi váženého imf. Dokud byl film jen o vtípcích a geek kravinách, strašně jsem se nudil. Skoro jsem přemýšlel, že to vypnu. Nakonec jsem to neudělal a v druhé polovině film zvážněl (alespoň v některých částech) a začal fungovat kompaktněji. Dokonce u některých vtípků jsem se i zasmál. Ale co si myslet o filmu, kde pět cvoků jede ilegálně zhlédnout star wars. Možná jen, že kdysi dávno bych býval takovým geekem mohl být i já a i proto, přestože film nemá jinak moc co nabídnout, to ne chávám na těch třech hvězdách. Škoda jen, že se tam neobjevil Ten Lucas. Nějak z něj mám pocit, že si neumí dělat legraci sám ze sebe...

plakát

O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli (1996) 

Nevím moc, proč to tady lidé berou jako pohádku, když to pohádka vůbec není. Je to něco na způsob středověké romance a právě ta středověká místy skoro až snová atmosféra minesängerského příběhu a hezké písničky se mi na tom líbily nejvíce. Jistě, chyby by se našly, výkony herců mohly být lepší, dialogy buď více plné starých slov nebo naopak současné, ale když vidím hodnocení, jaké film dostal, myslím, že si ho vůbec nezaslouží

plakát

Musíme si promluvit o Kevinovi (2011) 

K filmu jsem měl velká očekávání, která nakonec ale nebyla úplně naplněna. Jistě, Tilda Swinton je skvělá, její postava je výborně zahraná a uvěřitelná, ale postava Kevina je až přílišným ztělesněním zla a nikde není vidět jeho vnitřní myšlenky a důvody jeho jednání natož, aby bylo vysvětleno pozadí vývoje jeho charakteru. Prostě se mi nějak nezdálo, že takhle jednoduše se z dítěte/člověka stane psychopat a už vůbec nevěřím, že se jím jentak jednoduše narodí. Nejsem sice psycholog, ale pochybuju, že by Kevin dělal věci, které dělal, jen pro vlastní pobavení, vlastně bez důvodu. Nebo v to aspoň doufám..

plakát

Dunkirk (1958) 

Prošvihl jsem první půlhodinku, ale i tak se mi ten film rychle dostal pod kůži a velice se mi líbil. Jen jsem trochu měl problém s postavami, některé vojáky jsem od sebe nedokázal rozeznat. Celkově mám však pocit velmi pozitivní, o Dunkirku mám jen kusé informace, myslím, že by se tomuto tématu mělo věnovat více filmů, protože, jak je uvedeno v popisu, sice to byla porážka, ale zároveň obrovské štěstí, že to nebyla obrovská porážka, která by znamenala prohru Velké Británie. S trochou nadsázky se dá říct, že zatímco existuje pojem Pyrhovo vítězství, mohl by se zavést pojem Dunkirkská porážka.

plakát

Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba (1999) 

Co se týká technického zpracování skvělé, co se týká příběhu, dialogů, scénáře a logiky naprosto strašné a nekoukatelné. Pozor obsahuje celý děj filmu, kdo to ještě neviděl nemusí číst, ale nemusí se na ten film taky ani dívat, o nic nepřijde. Někdy jsem měl skutečně pocit, že se jedná o parodii nebo, že ta Lucasova mašinérie už senilní. Po akčním nesmyslném začátku, kdy dva hlavní hrdinové přežijí útok plynem i droidů (zaujala mne scéna, kdy se najednou objeví dva světelné meče v mlze, aby pak hlavní hrdinové seskočili odkudsi hodně vzdáleně od místa, kde by podle těch mečů měli být, ledaže by stáli ve vzduchu a meče měli obráceně - teda ti jediové jsou borci), vidí invazi na Naboo, tak se tam svezou taky, zachrání obludku Jar Jara (otravný, nicméně to zdaleka není to nejhorší), procestují s ním přes jádro planety (zajímavé, že tam je voda - uprostřed planety..), kde je jedna nestvůra zachraňuje od jiné, aniž by se jejich lodi cokoli stalo, osvobodí královnu, která je tak velkodušná, že se dobrovolně chce nechat zabít radši než aby opustila svůj lid a čistě náhodou (ne pomocí síly) a za pomoci R2D2 se dostanou na Tatooine, kde náhodou přistanou v místech, kde náhodou žije i Anakin Skywalker. A teď přichází první obrovský logický kopanec (pozor spoiler) do nebezpečného a kriminálníků plného prostředí se rozhodne sice v přestrojení, ale téměř bez ochrany jít sama královna z důvodů mě nepochopitelných.. Něco, co tady zjevně nevrtá hlavou nikomu a nad čím by se podle mě měly zastavit i ty pětileté děti, kterým zejména je tento produkt (můj překlep prdukt se tu hodí) určen. Setkáváme se s malým Anakinem, prototypem dokonalého dítěte, jehož zrození se Lucas opovážil vykrást z bible, ale budiž. Dostáváme se do asi nejlepší části filmu, kdy hlavní hrdina v podání Neesona (nevím proč, ale jeho postava mi připadala jako by měla až podezřelý pedozájem o mladého Aniho), přes protesty královny vsadí všechny peníze, které mají, na jízdu malého otroka, který žádný závod nejen že nevyhrál ale ani nedokončil..(opět velmi logické a sugestivně uvěřitelné). Nicméně následující závod, ač bych měl k němu výhrady je dynamický a asi je nejlepší částí celého filmu, kdy se na to dívá nejlíp a nevadí, že je celý ukradnutý z Ben Hura, což je věc jiná, ale tohle bych odpustil. V závodě Neesonův Qui-gon vyhraje Anakina a dá mu svobodu a poté, co se ten srdceryvně rozloučí se svou matkou, která takové štěstí nemá (při tom mě napadlo, proč je prostě nějak oba dva nepropašoval pryč - myslím, že pokud jsou jediové takoví machři, tak by to nebyl takový problém - a hned bylo po srdceryvnosti) přijde první a zcela zbytečný souboj na světelné meče, který je dělaný jen na efekt a k tomu ještě blbě. Mimochodem, celou dobu jsem přemýšlel, jak ten Darth Maul dokázal tu loď na tom Tatooinu najít, když je hledala celá obchodní federace a nepovedlo se jí to, on našel planetu, ale nemohl najít na ní loď (to mi moc logické taky nepřipadá), následuje intermezzo, kde, což mi na tenhle film připadá až moc důvtipné, se senátoru, kterého hraje McDiarmid, což je jediný herec, který si zde udržuje jakous takous důstojnost, podaří zmanipulovat tu blbou královnu k tomu, aby vyvolala hlasování o nedůvěře kancléři, aby se následně novým kancléřem stal on sám. To mi připadá na celém filmu až podezřele inteligentní, bohužel mé naděje na zvážnění příběhu budou zklamány. Následuje zkoušení Anakina radou jedi vedenou moudrým zeleným Yodou, kde je odmítnut pro údajné stáří (tedy tomu asi 10-ti letému klučinovi se asi nedá dokonale vymazat mozek) a Neeson z toho radost nemá a hádá se i se svým učedníkem. Královna se rozhodne vrátit se zpět na svou planetu - nechápu proč, ale později je její záměry jakž takž pochopitelně vysvětlí a následuje další logický paradox. Jediové, ač mají důvodná podezření týkající se toho sithského bojovníka (jediný možný dějový důvod toho souboje) místo aby poslali celou armádu nebo alespoň partu bojovníků jedi (což bych považoval za logické) nebo, pokud by se tedy nemohli nijak angažovat, zůstali neutrální a tedy by neposlali nikoho (což není logické, ale je to typické řešení mnohé a nejen naší armády), pošlou stejné dva jedi a s nimi malého 10-ti letého supernadaného Anakina do regulérní bitvy (nabízí se tak otázka zda velcí jediové jsou lepší než diktátoři z Afriky, kteří tohle dělají taky, ale to odbočuji). Vyjde najevo, že královna není královna a její ta holka, co šla na Tatooine a tím se (opět nelogicky-ten úsměv McGregora musel být ironický) získá přízeň gunganů, kteří jen tak pro přízeň královny a proto, že si prý ta nemyslí, že "má mozků hlavu plnou" rozhodnou, že pošlou celou armádu proti "mechaňákům", kteří obsadili její hrad, aby ona, jediové a parta vojáků (zajímalo by mě, odkud se vzali) mohli zaútočit na šéfa droidů idioticky působícího místokrále. To vše jim vychází, Anakin sedne do stíhačky a bez toho, že by v ní někdy dřív v životě seděl sundá několik droidů a s ní odletí bojovat s velkou lodí připomínající koblihu, která ovládá droidy, aby toho nebylo málo, tak právě tenhle 10-ti letý kluk, který dřív v životě stíhačku asi ani neviděl zaparkuje do hangáru té lodi a nazdař bůh vypálenou střelou ji celou zničí, protože asi trefí její baterky nebo co, nevím, radši jsem o tom nepřemýšlel. Tím zničí i droidy, kteří jinak porazili (nepřekvapivě) gungany a místo toho, aby ty dlouhouché a dlouhooké potvory postřílely (mohl být konec toho jar jara), je nashromáždili a čekali asi na soudný den. Mezitím královna a její početná skupina vojáků potká sitha Dartha Maula a zřejmě protože jsou jím přečísleni, nebo možná obklíčeni, se rozhodnou jít oklikou a nechají s ním bojovat 2 Jedie, jejichž hlavním úkolem bylo chránit královnu a případně i Anakina, a ti navzdory svému původnímu poslání se rozhodnou, že s ním svedou čestný souboj muž proti muži, dva proti jednomu. Pro začátek, celý souboj je nepřehledný a hlavně nelogický, jediný, kdo vypadá, že trochu s tím svým dvoustranným mečem umí máchat, je Darth Maul, kterého hraje mistr bojového umění Wutsu (doufám, že to píšu dobře)a jinak neherec Ray Park, oba jediové jsou k smíchu a jen poskakují. Po té, co Maul zkopne McGregora z jedné z těch říms, co tam jsou, se pro mě z nepochopitelných důvodů rozhodne Neeson, že Maula bude zahánět co nejdále, asi proto, aby mu Obi-Wan McGregor nemohl pomáhat, nevím, logicky jsem to nedokázal pochopit, načež se dostanou do jakýchsi laserových dveří, kam za nimi McGregor nestihne doběhnout. Maul, celkem logicky, převezeme iniciativu a rychle Neesona zabije. McGregor se naštve a až se dveře otevřou a po předvedení několika figur (které jsou nepraktické a nelogické), přesekne Parkovi meč, ale místo toho aby ho jednoduchou ranou zabil, přes něj udělá salto a nechá ho utéct. Ten toho využije a po několika dalších saltech ho shodí do jakési díry, tak, že se Obi drží jen tak tak jakéhosi výstupku. Pak to vypadá, že si oba uprdnou (promiňte mi ten výraz) a protože pšouk McGrregora je asi silnější, tak ho z té díry vznese a ten sebere meč a Maula rozsekne vejpůl a shodí do díry, tak, že se rozpadne na dva kusy. Další stupiditou je, že Maul tento zásah a pád prý přežije, jak jsem se dozvěděl nedávno, nepochybně je to proto, že byl populární postavou a tak ho páni z Lucasarts chtějí využít, aby mohli vydojit víc peněz. Umírající Neeson ještě řekne něco jako, že Anakin je vyvolený a královna, která šla oklikou a její dvojnice, která se objeví odkudsi odnikud, zajmou místokrále. Následuje konec, kdy Neesona pohřbí, řeknou něco o sithech, udělají z učedníka McGregora rytíře a Anakina jeho učedníka a oslaví vítězství. Kdybych se měl nad filmem zamyslet, skutečně nevím, jestli je to fakt tím, že film je asi určen primárně tříletým dětem, nebo jako tzv. guilty pleasure. Jeho postavy jsou nelogické a nesympatické - počínaje pedálem Neesonem, drzým a prostořekým McGregorem, pokračujíce přes královnu, která mění šaty s každou scénou, a je ztělesněním dokonalosti, jakž takž přijatelnými naivním Anakinem a naopak intrikánským Kancléřem, užvaněným, nešikovným, do hoven šlapajícím a větry zvířat čuchajícím Jar Jarem, který má neuvěřitelně nepříjemný hlas, a relativně cool, ale naprosto nevyužitým Darthem Maulem. Logické kotrmelce jsem už popsal výše, takže všem doporučuji, ať se tomuto dílku vyhnou velkým obloukem, nebo ať o něm aspoň moc nepřemýšlí, mohli by dojít k úhoně. Sice si za tento komentář možná vysloužím nějakou nepříjemnou soukromou zprávu, nebo pár nadávek, ale je to můj názor a já říkám ruce od tohoto pryč! Je to ztráta času a od odpadu to u mě zachraňují jen vizuálně efekty, které způsobují, že se na ty bitvy a závody dívá hezky.

plakát

Milk (2008) 

Velmi dobrý film o světě homosexuálů a počátcích jejich hnutí v Americe. Spousta záběrů vypadá autenticky jak ze sedmdesátých let a až po přečtení komentářů jsem se dozvěděl, že některé byly pravé a některé ne a po pravdě v tom mám teď guláš a nedokážu říct, že bych je rozeznal. Herecké výkony byly velmi dobré, byť Pennova nadšenost pro věc a idealističnost mi připadaly až moc "dušínovské" (což je ale i vlivem scénáře) a jeho reakce místy přehnané. Ostatní mu v tomhle filmu více méně jen přihrávali, celou show samozřejmě ukradl on a ne že by mi to vadilo. Co mi však trochu vadilo bylo zobrazení hlavní postavy, která kromě odlišné sexuální orientace, působí jako dokonalý, již zmíněný, Mirek Dušín, bez jakékoliv špatné vlastnosti, nikdy se neuchylující ke kompromisům mezi svými ideály a konformními "společensky přijatelnými" projevy, což se mi na něj jako politika moc nezdá, protože politika je právě kvůli kompromisům. Jeho protipól v podobě Brolinova Dana Whita zase nedostává dostatek prostoru a působí dost jako bezrozměrná figurka. Závěr je pak dost patetický a zoufale černobílý, právě kvůli tomu, co jsem napsal výše. Jinak ale film baví, nenudí, občas se člověk zasměje a dozví se i nějaké ty informace, o kterých neměl dříve ani páru. Dávám čtyři, protože k dokonalosti něco chybělo, ale určitě je to velmi silný film, kterého je ten příběh hoden.

plakát

Rozbité zrcadlo (1980) 

Místy zábavné, místy až mrazivé, co však nemohu odpustit, je, že vrah mi byl znám téměř hned a to se mi u díla od Agathy Christie, které jsem předtím nečetl, nestává a stávat by se to (nejen mně) nemělo, protože v tom je právě ta správná zapeklitost a zašmodrchanost jejích zápletek, které dojdou překvapivého rozuzlení. Takhle jsem se neměl na co těšit. Herecké výkony se mi líbily, jen snad na paní Lansbury jsem si nemohl zvyknout jako na slečnu Marplovou, mám ji zafixovanou jako Fletcherovou a alkoholičku ze smrti na Nilu, co se mi ale nelíbilo byl dabink a možná až zbytečně přehnané karikování Hollywoodu, ne vždy to bylo vtipné i když to je vyváženo pointou (drobný spoiler pro všímavé).

plakát

Mary a Max (2009) 

Překrásný příběh o dvou zcela odlišných človíčcích, mezi kterými se vytvoří celoživotní přátelství, hodnota, na kterou se v poslední uspěchané době, kdy každý jiného jen podezírá z lží a úkladů, tak nebezpečně zapomíná . Už dlouho se mi nestalo, že bych na konci filmu brečel. Tady se přiznám, že ano a nevím, jestli to bylo tím, že film byl tak lidský, ale možná i proto, že byl podle skutečných událostí, což v tomto případě zahřeje na srdci nejvíce.