FEAR99

Strašná chujovina aneb koho pořád baví vymýšlet a posléze realizovat takové unylé, nicneříkající, "akční" ptákoviny s prominutím s dědkem v hlavní roli? Jasně, Pierce Brosnan na svůj již pokročilý věk vypadá pořád dobře (vypadat tak v 50ti bych se asi nezlobil) a je tím nejmenším problémem November Mana. Ale ten zbytek je zatracená škoda slov, kde nic moc nefunguje a hlavně to docela dost nudí. Brosnanovi bych doporučil nějaký závěrečný "akční" štěk v Slyových Expendables a poté už se nepatlat v další variací na Bourneovky, protože...protože November Man. Akce nudná, scénář nudný, herci povětšinou nudní (kde jsou ty času, kdy to Kurylenko v Centurionu řezala hlava nehlava), záporák nudný, zápletka nudná a pro změnu zápletka hodně předvídatelná. Nenapadá mě moc pozitiv a u toho asi skončím. November Mana vidím ideálně na Novu ve večerních (nebýt eRka, tak odpoledních) hodinách. 2/10

Typický Vaughn, který snad nikdy nedokáže zklamat. Tušil jsem to už od Stardustu, že jednoho dne bude jedním z nejlepších, né-li nejlepší. Že to Matthew znovu dokázal asi netřeba psát znovu, takže...Kingsmani jsou asi nejslabším (ale je to fakt natěsno) filmem od Stardustu. To nic nemění na faktu, že je to znovu ukázka energie, prvotřídní režie a něčeho, čemu se říká filmová hravost. Nápady natřískaný film, který sice v některých fázích postrádá tempo, ale jinak je nařachaný až až. Jmenovitě akce je skvělá (kostel a vlastně všechny potyčky), herci jsou přesně vybráni a zahráni - nejvíc zaujal Samuel L. Jackson, který v životě nehrál líp = pravděpodobně díky skvěle napsané roli, ostatní si odehrají svůj už tak vysoký standart. Samozřejmě největší chvála patří právě Vaughnovi, který má svůj rukopis (každý jeho film je krásně rozeznatelný), dokáže vést příběh, zná své fanoušky, pomrkává na ně a přesně ví, kdy zmírnit tempo či ho naopak zvýšit. Pár scén je už teď legendárních (pro mě nejvíc asi slovní potyčky mezi Jacksonem a Firthem u večeře a před kostelem) a některé scény prostě nemají chybu (vlastně každá druhá!). Krásnou ukázkou parádní podívané je u Vaughna i nepředvídatelnost, kdy nikdy nevíte, kdo přežije, kdo zemře apod. Opravdu toho nelze moc vytknout. Přesto se mi to nezažralo tolik pod kůži jako předchozí Vaugnovi filmy (proto i přes samou chválu 4*). Dost možná film, kdy druhá projekce může zvednou film ještě výš. Ale jinak paráda. PS.: Komerční úspěch mi už dlouho neudělal takovou radost jako tady. 7+/10

Bohužel jen a jen animovaný průměr, který znovu bohužel nevytrhne ani precizní technická stránka v čele s výtečnou animací a perfektní prací s kamerou. Předvídatelnost je veliká, hrdinové nezaujmou, "robot léčitel" mi rozhodně nepřišel "cool" či nějak extrémně vtipný (což byl evidentní záměr tvůrců) a celé to podtrhává posedlost Marvelu týmovkami (ten twist s hrdinami je absolutně nevěrohodný a z mého pohledu divný). Škoda, protože profesionalita filmu je veliká a několik dobrých nápadů se najde, ale nemůžu jinak u filmu, který kromě "technologických vylomenin" nepřichází absolutně s ničím novým a pouhopouze recykluje dřívější Disneyho, popřípadě Marvelovské filmy. Sluší se připomenout, že mi to, jak týmovkou, tak záporákem či celkovým vyzněním hodně připomínalo dva roky starou Legendární partu, která mi však přišla prostě lepší a hlavně ve mě zanechala lepší filmový pocit. Velká šestka slušná je, o tom pochyb není, ale je škoda, že tvůrci víc neriskovali a přinesli "jen" klasickou animovanou podívanou na jedno brdo. 6/10

Moje první (nejen celovečerní) setkání se SpongeBobem a rovnou trefa do černého! Prvních 20 minut se tato žlutá houba poměrně táhne, ale poté se rozjede do obřích rozměrů (vlastně s příchodem stroje času). Při scéně, kdy se objeví "hlídač vesmíru" Bublal, jsem se nemohl přestat doslova řechtat na celé kino a ne jenom já, ale i moje přítelkyně. Celý střed filmu je parádní ukázkou nápadů, odkazů a naprostého šílenství/anarchie tvůrců. Připomínalo mi to loňské Lego. Paradoxně tomu ublíží až přechod do "moderního animovaného stylu". Naštěstí tento přechod přijde až v závěrečné čtvrthodince (díky bohu, že tak pozdě) a tak nedokáže pokazit parádní dojmy, které umocňuje fakt, že tvůrci evidentně mají nakoukáno a umí si dělat legraci nejen ze sebe, ale vlastně tak nějak ze všeho. Trošku upocené 4 hvězdičky lze obhájit tím, že houbě fandím a přeji si další díl. PS.: Antonio Banderas není tak otravný jak jsem si myslel, že bude = palec nahoru! 7+/10

Scorsese je režijní legenda. I když jsem spíš mladší ročník a jeho dřívější, do jisté míry kultovní filmy neznám a nikdy jsem je neviděl, tak většina novějších kousků mě vždy hodně bavila a nějakým způsobem mě filmově obohatila. Ať už se jednalo o oskarovou Skrytou identitu, neskutečně mrazivý a v závěru vypointovaný Prokletý ostrov (po těch letech dost možná opravdu masterpiece) a samozřejmě nesmím opomenout dětského Huga, kterému jsem taktéž přišel na chuť. Všechny filmy spojovala neskutečná technická preciznost a to samé můžu říct i u vlka. Režijně je to natočeno opravdu dravě a Scorsese si pořád dává mladší ročníky k snídani. Ale tentokrát mě to narozdíl od 95% uživatelů vůbec nedostalo. Vlk mě přišel nezajímavý a i když ze začátku dokáže zaujmout, tak svoje kouzlo postupem času zaniká a ke konci už mě to vlastně vůbec nezajímalo. U vlka jsem se přejedl a po hodince jsem si uvědomil, že to jede pořád ve stejných kolejích, po dvou hodinách jsem už věděl, že to pořád pojede ve stejných kolejích a pravděpodobně už nemůžu čekat nějaké zlepšení. A to se samozřejmě nedostavilo. Uznávám řemeslné kvality, uznávám, že oblíbenec Leo je prostě frajer s velkým f a i zbytek předvádí parádní výkony ať už se jedná o brejlatého Hilla, nahou Margot Robbie, úchylného McConaugheyho a zvlášť se mi líbil oskarový Jean Dujardin. Vlastně až na nevýrazného Kyla Chandlera je to opravdu herecký klenot. Proč tedy 2*? Protože to je stereotypní film, kde se 3 hodiny v kuse fuckuje, souloží, chlastá, hulí, droguje a nic víc! Nepřišlo mi to zajímavé, osudy Jordana Belforda mi byly absolutně ukradené a když v 80. minutě v kinosálu zjistíte, že vás ještě 100 minut čeká a uvědomíte si, že vás to opravdu nějak moc nebere, je zle. Čekal jsem mnohem víc a upřímně ani moc nechápu ten humbuk, který se kolem Vlka z Wall Street vyvolal. Vím, že jsem v menšině, ale nebudu zvyšovat hvězdičky za film, který mě moc nebavil, který jede pořád ve stejné úrovni a moc zapamatováníhodných scén se nenajde. Po 24 hodinách ve mě neutkvělo v podstatě nic. Zklamání! Radši bych si hned pustil pořád výborný Prokletý ostrov.

Ach jo. Letošní blockbustery mi bohužel nevyšly tak jak bych si kupříkladu na začátku roku představoval. Až na pár výjimek (kam Wolverine už podle hodnocení samozřejmě nepatří) jsem se u blockbusterů letošního roku převážně nudil nebo mě svoji hloupostí až téměř otravovaly. Wolverine je však hlavně nuda. Je mi jedno zda je předchozí Origins tak moc haněn, ale já mám vlastní hlavu a svým způsobem jsem v něm našel zalíbení. Ne, není to dokonalý film a má svoje mouchy (a že jich nebylo málo), ale co si tak převážně pamatuji, tak mi solidně rychle utekl a já se docela dobře bavil. Nový Wolverine však v tomhle hodně moc tápe. Dokážu si představit, že předloha může být zajímavá a prostředí Japonska skýtá hodně možností jak se vyblbnout, jak ukázat novou kulturu, jak udělat stále sterilnější komiksové filmy trošku jinak. To by ji však nesměl točit James Mangold, kterému druhá Rosomákova sólovka prostě nevyšla. Vlastně jediný kdo nezklame a odehraje si to své (berme to jako klad) je Hugh Jackman. Není se moc čemu divit, když už hraje Wolverina od nepaměti. A teď k těm špatným věcem – režijně sterilní, nudné, prakticky neidentifikovatelné. Problémem je, že ač mě Mangoldovy filmy občas baví, občas ne, tak jeho režijní rukopis po krátkém přemýšlení opravdu není absolutně nikde poznat. „Natočit si to své, shrábnout za to prachy, natočit pokračování (jak už se všeobecně povídá)“ atd. Wolverine prostě strašně pomalu utíká a jaksi jsem se nemohl chytit něčeho zajímavého, co by mě upoutalo a dostalo z letargie. Prostředí Japonska je příjemná změna od všech těch New Yorků, San Francisek apod., ale jeho vykreslení a celková atmosféra (sem tam prší, sem tam sněží, ale pořád nic čeho bych se chytnul!) rozhodně tak silnou stránkou není (navíc napočítat ve filmu o Wolverinovi míň postav se speciálními schopnostmi než počet prstů jedné ruky je „zajímavé“ rozhodnutí tvůrců/předlohy). Dalším problémem, který hodně souvisí s celkovou nudou, je naprosto přemrštěná stopáž. U nějakých filmů to problém není, ale těch 130 minut je vážně hodně na to, jak moc málo se toho ve filmu děje a hlavně jak se to děje! A závěrečný „zvrat“ je snad nejvíc očekávaný „zvrat“ (opravdu to musí být v uvozovkách!) tohoto roku, aneb kdo by tak asi mohl být v robotovi že? Tohle se nepovedlo stejně jako celý Wolverine. Rada na závěr: Zapomenout na tuto zbytečnost a radši se soustředit na Singerovo dobrodružství příští rok. Snad to bude stát víc za to. Pevně v to doufám.

Proč si to nepřiznat, Pacific Rim je zívačka. V hodnocení se sice skrývají tři „průměrné“ hvězdy (viz aktualizace), ale je to zásluha spíš trikařů, obřího rozpočtu a kvalitní práce několika málo lidí okolo filmu. Už trailery naznačovaly, že by se z toho mohl vyklubat „ne zas tak zajímavý film“ a tak nějak měly pravdu. Z ukázek jsem nadšený rozhodně nebyl (ok, Elbův projev super) a spíš se smiřoval s tím, že můžu být akorát příjemně překvapen. Ano, velikost tomu filmu nechybí, v tom není problém, ale chybí mu to hlavní – srdce. Del Toro evidentně s Hellboyem 2 vypálil veškeré své nápady, originální monstra a za málo peněz natočil hodně muziky. Zde bych spíš použil formulaci „za hodně peněz málo muziky“. Až na opravdu působivou „velikost“ všech monster, která se mi shodou okolností designově vůbec nelíbila a o celkovém respektu nemůže být ani řeč aneb zdravím Cloverfield = takhle si představuji strašidelné „monstrum“, mě pořádně nic moc nezaujalo. Všechno v Pacific Rimu je tak zvláštně vyumělkované, nenapínavé a divné. I 15 let stará Emmerichova Godzilla v sobě skrývá větší napětí a větší respekt než toto. Opravdu jsem měl z celkového filmu pocit, že del Toro točí jen tak na zakázku a vlastně si několik málo minut po zhlédnutí, nepamatuju jednu jedinou scénu, která by mě jakkoliv zaujala! Možná scéna ukrytá v závěrečných titulkách, která mi jako jedna z mála (a to je dost absurdní a ruku na srdce – kdo ji nečekal?) utkvěla v paměti. Ale jinak kde nic tu nic. Je tu samozřejmě pár dobrých aspektů (ale popravdě uhájit 3* považuji u Pacific Rimu skoro až za nadlidský výkon) jako například Rinko Kikuči (která mě na japonskou herečku kupodivu zaujala hereckým projevem a příjemností), práce trikařů (i když usnadněná práce všech akčních scén ve tmě a ještě nejlépe za deště!) a toho, že se člověk až tak nenudí a dvě hodiny celkově docela rychle utečou. Ale zaměření na teenagerovské publikum je více než zřejmé, aneb málokdy se mi stává, že se cítím u blockbusteru takového kalibru trapně. U Pacific Rimu se mi to stalo. Někdo mi prosím Vás vysvětlete, co měli znamenat ty dva „vědci“. Zklamání a zasloužených 50%. PS.: Palec ale rozhodně dolu, čekal jsem prostě mnohem, mnohem víc! PS. 2: Djawadiho soundtrack je až na jednu flashbackovou scénu absolutně nijaký, nezajímavý a myslím, že nejsem sám, kdo by uvítal monumentální hudbu před konečným výsledkem. Marně čekám, že Djawadi k filmu konečně složí něco dobrého. Obávám se, že se nikdy nedočkám! Aktualizace: 10 minut po sepsání komentáře musím jít na 2*. Takhle ne, pane del Toro. 40%.

Gravitace je všeobecně považována za mistrovské dílo. Nebudu se tu moc zastavovat nad nespornými klady snímku, jelikož to už udělal téměř každý za mě, ale málokdy se zmiňují zápory, které Gravitace bezesporu má! Takový ten pocit, že většina lidí je hypem tak unešená, že si jich nevšímá nebo možná nechce všímat. Věc se má tak. Jak už napsal znovu téměř každý, Gravitaci je třeba vidět v kině na co největším plátně a nejlépe i v tak omýleném 3D. Snad u žádného filmu nebyla předešlá věta až takovým varováním (Avatar jako téměř „zakladatel“ 3D krásně funguje i v domácím prostředí), jelikož kdo bude čekat na dvd/bluray a na pohodlí svého obýváku, se zlou se potáže. Mistrovské dílo? Ale kdeže. Jinde než v kině a bez 3D bude (upozorňuji, že se jedná výhradně jen o můj názor) vnímána jako vlastně docela nudný film s primitivním dějem, kde se toho moc nestane a jako film, který se rozhodně nestane milníkem v kinematografii, jak předpokládá snad více než polovina populace. Což o to, Cuarón vizi má a dovedu si představit, že vše co v Gravitaci vidíme, je režisérův záměr. Ale proč mě musí napadat myšlenky, že bez Lubezkiho kamery, Priceovi hudby a s menším rozpočtem by Cuarón takového výsledku prostě nedocílil? Ano, je to technologická špička, dlouhé záběry jsou v některých momentech neskutečné, tak tísnivý pocit samoty vesmíru jsem ještě nikdy v životě nezažil a vlastně celkový pocit z kinozážitku taktéž ne, ale když si odmyslím tohle, co mi z filmu zbývá? Jednoduchá story, která se mi absolutně nezažrala pod kůži, kde se pravidelně střídají nudné pasáže (které jsou maskovány technologickou precizností) s akčnějšími pasážemi, které jsem si popravdě dosti užíval a díky nim bych si to dal v kině klidně celé znova. Ale kde je to strhující tempo? Upřímně mi nevadilo několik „holywoodských“ berliček ke kterým se Cuarón ve scénáři uchýlil a prostě bral Gravitaci jako čistokrevnou survival story s pár scénáristickými kiksy, které k tomu prostě patří. Ale bohužel ať Sandra podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry, ať George vtipkuje a překonává rekord (kdo viděl, ví), ať se mi líbila celková myšlenka filmu aneb „přežití i když není pro co a pro koho žít“, tak mě Gravitace po dobu sledování v sále ne a ne strhnout a hodit do pomyslné vesmírné extáze. Ocenit se musí Cuarónův um, že do něčeho takového šel a jak jsem uvedl na začátku – Gravitaci prostě nejde odstřelit, protože je na to až příliš dobrá. Ale do sálu bych šel spíš s menším očekáváním, protože můj prvotní dojem byl lehké zklamání z nenaplněného potenciálu, který jsem do filmu vkládal. Hodnocení se pohybuje na rozmezí 3 až 4*. Pocit z kina je spíše na 4*, ale když si odmyslím smysluplné 3D a představím si sebe a Gravitaci v domácím prostředí, víc jak 3* z toho nevymáčknu. Každopádně pokud se mě v okolí někdo zeptá tak hned a pouze doporučuju návštěvu velkého plátna. 70%.

Neskutečnej náhul, který jsem vůbec nečekal. Zejména od Boyla, který mě v žádném snímku natolik nepřesvědčil, abych se na jeho další kousky těšil. Takto „zhypnotizovaný“ filmem jsem už dlouho nebyl a to doslova a do písmene. Zážitek, který si musíte prožít. Ta proměnlivost scénáře, kdy v zásadě v žádné scéně nemáte jistotu „co je a není pravda“ a co „bude a nebude následovat“. Miluji, když se bortí divácká očekávání a tady jsem koukal doslova s otevřenou pusou. Tolik energie se v jednom filmu tak často nevidí a já Boylovi gratuluju, že mě (sice až na několikátý pokus) přesvědčil o svých kvalitách – o tom, že je to jeden z nejzajímavějších režisérů současnosti. Jeho filtry, umístění kamery, souznění hudby s obrazem a ta dějová nestabilita, kdy se v jedné scéně proplítá dalších pět dohromady, to je filmové umění. Počátek (Inception) byl na mě až moc „unylý“ a i když je divácky rozhodně oblíbenější, mě mnohem víc sedla tato vize hypnózy, kde mě strašně bavilo postupné odhalování střípků příběhu. Navíc v tak nářezovém podání! Ať už se jedná o zběsilost filmu (Boyle na začátku dá nohu na plyn a už nepoleví), nebo o geniální obsazení, které nemá chybu. McAvoy je naprosto fantastický, Cassel už několikrát přesvědčil, že dokáže zahrát cokoliv a je to doslova ďábel. A Rosario, která mě snad poprvé bavila, líbilo se mi, jak uchopila danou postavu, přišla mi sexy (aniž by musela ukázat vše) a ani v tomhle ohledu nezklamala (kdo viděl, ví). A to ani nemluvím o skvělém finále, které mě při „vysvětlovačce“ pohltilo tak moc, že jsem absolutně nemohl odtrhnout od filmu oči. Geniální skoro ve všech ohledech! Rozhodně to není film pro každého, rozhodně dosti lidem přijde Trans překombinovaný a zbytečně vyhrocený. Ale já bych naladěn a na toto naprosto nepřipraven. Zatím asi nejlepší film roku, který si u mě jistě zaslouží v závěrečné bilanci filmového roku své místo. 90%. Ps.: Už dlouho se mi nestalo, že bych neviděl žádnou chybu. Možná jsem zaslepený a Transem zhypnotizovaný, ale tohle se opravdu moc často nestává. Ps2.: Skvělý soundtrack! „Choise is yours. Do you want remember or do you want to forget?“ => Nechci zapomenout, nikdy!

Téměř neposkvrněný Shyamalanovou dřívější tvorbou (10 let a nazpátek) se tu nemůžu rozčilovat nad zmařeným režisérovým „talentem“. Šestý smysl jsem viděl jako malé děcko (rozuměj „až na závěrečnou pointu si nic z toho nepamatuju“) a zbytek šel tak nějak kolem mě. Pokud někdo doufal (asi jen nějaký naivka), že Shyamalan se vrátí tam kam dřív zrovna s tímhle kouskem, tak s klidným svědomím mohu říct, že Shyamalan se propadá čím díl tím hlouběji na režisérské dno aneb poslední tři jeho filmy jsou velké WTF bijáky, které buď jsou směšné (Stalo se) nebo jsou prostě špatné (Poslední vládce větru) a nebo naprosto nevyužívají svůj potenciál ve svůj prospěch. To je přesný případ tohoto filmu. Idea z hlavy Willa Smitha je sice celkem zajímavá a ten nástřel a námět jsou znovu celkem fajn, ale ono to prostě absolutně nefunguje. A to ke Smithům cítím poměrné sympatie a ať už se jedná o Willa a Jadena tak ani jeden mě nijak v tomto neiritoval. Ale samozřejmě bych Willa radši viděl vtipkovat než hrát si na přísného „fotříka“. Oba to jakž takž zvládají, ale jen tak tak. Ať už některé scény režíroval Shyamalan a některé sám Will Smith (jak se všeobecně říká), tak co se týče scénáře a děje tak něco tak moc „vyprázdněného“ jsem už dlouho neviděl. Po zániku Země se vážně smrskává na takové to zřícení letadla-cesta za přežitím-konec. Obávám se, že i ten nejnadanější režisér a jeho tým spolupracovníků by z tohoto scénáře nikdy neudělal výjimečnou podívanou! A kdo si tipne, že se ve filmu nic moc neděje, tak má samozřejmě znovu pravdu. A nakonec největší tíha neleží na Willovi, ale na Jadenovi, který zhruba 60 minut cestuje po Zemi a jediné co cestou potká, jsou opice (nebo co to bylo), kteří ho chvilku pronásledují, pak orla a myslím, že tam byl ještě nějaký tygr, možná dva. A já se ptám: Tohle za 130 milionů dolarů? Jen tahle informace je jedno velké WTF. Víc jak polovic sumy bych tomu netipl. Tam kde ostatní šikovní tvůrci by za takové prachy natočily trikovou, akční a srozumitelnou story, tam Shyamalan tápe na místě. Třešničkou na dortu je pak asi pětiminutový závěrečný souboj s „bossem“, který snad tvůrci nemyslely vážně. Ale ze závěrečných výrazů zůčastěných to sranda vážně nebyla. Největším kladem tak zůstává, že to téměř dvouhodinové koukání na plátno se dá přežít a jako snímek je Po zániku Země snesitelný a zdraví neškodící. Je to smutné, že blockbusteru za takové prachy dávám dvě hvězdy za snesitelnost, docela povedený nástřel příběhu, oba Smithovi a za to že jsem neutrpěl zdravotní újmu při sledování. 30%.