Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (798)

plakát

Domabaem (2006) 

Až se vybrečím, tak napíšu něco smysluplnějšího!! Kajdo, takové filmy už mi nenuť!

plakát

Kráska a zvíře (2017) 

Jedna z mých nejoblíbenějších dětských pohádek, jak už jsem psala u animáku z roku 1991. Knížku mám doma dosud. Muzikály mám ráda a jelikož superstar ze mě nikdy nebude, tak si zpívám aspoň doma :o) Trochu jsem si nemohla zvyknout na Hermionu v jiné roli, ale nakonec se mi to povedlo. Takže za mě super zpracování!

plakát

Zabiják & bodyguard (2017) 

Tento typ komedií mám moc ráda. Vtipná, akční komedie, která není trapná, fekální apod. aby člověk pohledal :o) Duo Reynolds a Jackson se dobře doplňovali, nenudili. Prosím víc takových filmů!

plakát

Ptáčátko (2016) 

Blbá zkušenost v dětství nás může špatně ovlivnit, ale co když vše děsivé, není tak děsivé ? Měla bych se od ptáčátka, co učit :o) Překrásná animace a příběh s poselstvím :o)

plakát

O dívce, která proskočila časem (2006) 

Dívka, která proskočila časem, mě docela překvapila. Nečekala jsem, že mě bude tolik bavit. Anime je svižný, zábavný, skoro celou stopáž i nenáročný (pokud se tedy nesnažíte hledat chyby či logiku ohledně časových skoků) a závěr naprosto nečekaný. Bavila jsem se, že cestování časem se dostalo do rukou pubertální holky, která jej využívala na blbosti typu „Chci zase včerejší večeři“ nebo „Budeme na karaoke stále dokola“. Víc než její skoky mě ale rozesmávaly její dopady :o) Takže pokud vynechám dlouhou hekající scénu běhu a pláč, tak by bylo anime dokonalé! Doporučuji, ale zase spíš puberťákům, případně jelitům jako jsem já :o)

plakát

Vegan: Příběhy z každodenního života (2016) 

Když jsem byla malá, tak jsem dost s rodiči bojovala, že nechci jíst zvířátka. Ale byla jsem poslušné děvče, a když rodiče řekli, že musím, tak jsem jedla. A v době kdy jsem se už stravovala sama, tak mi to přišlo už jako samozřejmost. Do jednoho osudného dne! Takže naprosto chápu všechny lidi z těchto příběhů. Denně se dívám do očí mých dvou psů a ty se neliší od očí těch, které denně tolik lidí jí. Při poslouchání příběhů veganů mi opět tekly tuny slz, ale zároveň jsem ráda za všechny osobnosti, kterým není lhostejný život zvířat. Naplňuje mě nadějí, že lidstvo ještě není ztraceno a zaslouží si na této planetě být. Takže prosím, podívejte se na příběhy lidí, kteří mají srdce a řídí se jím, ne žaludkem ;o)

plakát

Black Panther (2018) 

Black Panther je marvelovská postava, která mě nelákala jako celovečerňák. Ale to mě nelákal ani Antman, Spiderman a dokonce ani Strážci Galaxie, a jak jsem se pletla, dneska znovu. Před blížící Infinity War byla povinnost zhlédnout i tento kousek a Marvel mě opět nezklamal. Black Panther nás tentokrát zavedl do Afriky, do Wakandy. A ta mě naprosto ohromila. Propojení starodávné kultury s vyspělou technologií bylo zase něco neokoukaného, svěžího. Města a vesnice úchvatné. Příběhově nic nového, ale to mě neurazí. A postavy, nevybavuji si žádný film, kdy by mě nevadila žádná postava :o) Záporáci skvělý, Serkis a jeho "Prší prachy" pobavila a na Jordana se hezky koukalo (no co, rasistka nejsem :o) Generálka bylo fajn, Frodo opět potěšil, ale úplně nejlepší postava byla Pantherova sestra. Mám slabost pro praštěné osoby. Efekty už nikoho nepřekvapí, tedy asi až na mě. Bitva příbuzných o trůn byla dovedena k dokonalosti. Jsem romantik, ale zapadající slunce u bitvy na život a smrt, ach. Nemůžu najít nic, co bych vytkla, uvidíme při druhé projekci!

plakát

Vlčí děti (2012) 

Milý Bože, proč jsem se já nenarodila jako vlčí dítě? Asi u mě máš teď malé bezvýznamné mínus. A za to, že jsem ani nepotkala vlčího muže, máš další! Nedivím se Haně, že se do něj zamilovala, vždyť i já jsem u televize slintala a to byl kreslený :o) Nádherný příběh o výchově dětí, které jsou o to víc strastiplné, když se Vám dítě při vztekání promění ve vlka. Chvílemi jsem ani nedýchala, hlavně co se přírody týká. Nebylo místy vůbec poznat, že se jedná o anime a né o skutečné záběry přírody. Hanu jsem musela celou dobu obdivovat, jak vše zvládala a přitom se držela slov svého otce "Vše brát s usměvem". A co se týká Yuki a Ameho, bylo zajímavé pozorovat jejich vývoj a rozhodnutí, jestli chtějí být člověkem nebo vlkem. A ač jsem celým příbehem oslněna a považuji Vlčí děti za jedno z nejkrásnějších anime, co jsem zatím viděla, nemůžu jít do plných, protože mi vadila stopáž. Dlouhé záběry mi vyvolané pocity ničily až začaly nudit, což je opravdu škoda. Každopádně toto anime stojí za zhlédnutí.