Haniczka

Kniha mě kdysi velmi oslovila, film je navzdory dobrým hercům poněkud topornější, ale hudba a téměř vítolmerovská atmosféra to vytáhla na lepší trojku. Za zmínku stojí fakt, že dva náčelníci (Dymek a Voříšek) spolu hráli ve slavném filmu Páni kluci.

Geniální kombinace detektivky a komediálního seriálu. Veškeré postavičky a scény mají v sobě obé a scenáristicky, herecky i režijně jde o precizní balanc mezi těmito dvěma rovinami. Mohu vypíchnout kromě hlavních Vašuta nebo Trávníčka. Místy mnohem zábavnější než původní legendární Hříšní lidé.

A změní to něco? Nic. Přesně ve smyslu tohoto filmu. Uroboros hadr.

Jirka najde Láďu a Láďa potká Vendulu a Vendula je dcera Tomáše a Tomáš se rozhádal s Vencou a Venca miluje Jitku a Jitka utekla před Marcelem a Marcel zapomněl, že vlastně miluje Láďu... Jediné koukatelné, je dichotomie Kaiser/Lábus. Jinak nuda nuda, šeď šeď.

Kubrickova verze Traumnovelle jde více do hloubky. Svoji monumentální bizarností, děsivými konotacemi a zdůrazněním některých elementů našeho nitra a celospolečenských jevů popisuje rozpory mezi sněním a realitou, mezi všedností a výjimečností. Seance s démonickými a satanskými prvky ve vztahu k normálnosti jen umocňuje rozpor mezi povrchností plnou přetvářky, morality, falešných úsměvů, každodennosti a tím, co nás živočišně tvoří. Tedy žádostivost, chtivost, bezcitnost a přímočarost. Jde o vztah mezi mozečkem, hypotalamem a neokortem, tedy tím, co v nás řídí procesy zvířecí a výsostně lidské. Film má mnoho rovin a ponoříme a pochopí-li je všechny, pak se můžeme domnívat, že jsme postihli sebe sama v celé šíři. Včetně vědomí, které stojí mimo tento svět, neboť ho cele utváří.

Pěkný film, který uteče svižně jako voda v horské bystřině východního Slovenska. Konečně je možné vidět hezkou a sympatickou princeznu a životaplného a hezkého šuhaje. Jen to víc zahustit humorem, stejně jako halušky chtějí hodně brynzy jako sůl. Příběh je ozvláštněn reáliemi přelomu století. V originálním znění je pohádka lepší.

Nesrovnatelně horší než originální verze s Max von Sydowem a Liv Ullmann. Kristina měla světlé vlasy a bylo jí 24 let, když opustila Švédsko, byla křehká, venkovsky naivní, oddaná bohu, trochu na sex, ale věrná a laskavá. V tomto filmu ji hraje 40 letá bruneta, poměrně tvrdá a nesympatická. Kaloska jako sedlák tady ani nemá špínu za nehty. To Max měl ruce prací zmožené. Takhle knižní předloha opravdu nevypadá. Liv ji zahrála geniálně. Stejně tak Max. Četla jsem román a viděla Troellův dvojfilm a tohle je jednoznačně zklamání. Také je kompletně vypuštěn dobový kontext a linie Karl Oskarova bratra, který je dojemný a dokresluje touhu po americkém snu. No, vlastně vůbec nechápu, koho napadlo dělat remake. To je jako dělat remake Švejka nebo Spalovače mrtvol.

V Československu běželo v 80' letech jako odstrašující případ úpadku západních hodnot. Film na mě v dětském věku působil strašlivě, zejména scéna v koupelně s břitvou. Podobně odpudivě na mě působil film Panika v Needle parku, tam byla zase scéna s pejskem na lodi. Drogy - velký špatný, ať si říká kdo chce co chce. Diana Ross vynikající, bohužel Billie Holiday - palec dole.

Kdo má rád první republiku a tehdejší reálie, včetně architektury, umění, nábytku, talířků, tabatěrek, oblečení a dalších parafelnálií, tento seriál bude pro něho fetišistickou záležitostí. Kriminálního je v něm o trochu méně, ale koukatelné to je. Chtělo by to možná víc humoru mezi hlavními protagonisty, ale chápu, že postava Budíka je většinu času spíše frustrovaná než spokojená. Plesl je sice vynikající, ale jeho figura, tak jak je napsaná, poněkud časem ztrácí na zajímavosti, nevyvine se ze své "rakouské frustrace" v deseti dílech prakticky nikam. A to je škoda.

FIlm je všechno, jenom ne budovatelský. Je plný melancholických reminiscencí, osobní krize hlavního hrdiny, který se snaží vypořádat se vším, co mu přinesl život. Vztah k otci, vlastní rodině, kamarádům. Je to autentické drama ze severu Čech, pěkně po vzoru Párala. Ostatně Švejda je k Páralovi právem připomínán. Dobrá hudba a přesvědčivá kamera.