Režie:
Július MatulaScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Antonín DaňhelHudba:
Dezider UrsinyHrají:
Michael Dymek, Jiří Strnad, Josef Somr, Jana Tomečková, Ivan Mistrík, Ilja Prachař, Petr Voříšek, Helga Čočková, Miroslav Horák, Blažena Holišová (více)Obsahy(1)
Film režiséra Júlia Matuly podle námětu a scénáře Markéty Zinnerové nás zavádí do prostředí dětského domova, kde děti prožívají nejen velká přátelství, ale i problémy ve škole a s láskou, a také nesmírnou touhu po domově. Pohraniční vesnice Větrov žije svojí „knoflíkovou válkou“. Vedou ji proti sobě chlapci z dětského domova zvaní Indiáni a místní Šímáci. Právě na sobotu je vyhlášena bitva, kvůli které devítiletý Fanda vytrhá Šímovic kohoutovi pera, aby si jimi ozdobil indiánskou čelenku… (Bontonfilm)
(více)Recenze (80)
Rodinný příběh o dětech, které postrádají domov, končí spřátelením Větrováků a jejich nepřátel Šímáků, nalezením nového domova pro vysloužilého psa Dana a odjezdem Bystré lišky z domova na Větrově, kterého si do péče vzala jedna bezdětná rodina. Film je natočen podle knižní předlohy Markéty Zinnerové. Markéta Zinnerová byla dramturgyní literárně-dramatického vysílání pro děti. Pracovala také v Domově dětí jako medička, takže dokonale poznala dětskou psychiku a také zde načerpala inspiraci pro své dětské příběhy. Jako malá holka jsem příběhy paní spisovatelky Zinnerové milovala. ()
Možná se jedná o jakousi agitku, jak tady píší někteří, ale výkon dětí a jejich "rychlošípácký duch" tu agitku s přehledem zastíní. Pro mě rozhodně vzpomínka na prožité mládí s lukem a šípy v lesním podrostu. Když se na konci rudý bratr Vinnetou s Old Shatterhandem loučili, bečel jsem jak slůně.... 80% ()
Přiznávám že tomuto dílu nadržuji (níže vysvětlím proč) a odpouštím mu jak vypráví o hodných pohraničnících, kteří hlídají, aby nikdo neutekl z naší krásné socialistické země. Strejdové pohraničníci na ně pošlou vycvičené pejsky, aby je roztrhali, nebo je rovnou zasypou dávkou ze samopalu. To vám samozřejmě ve filmu neukážou, možná tak rozborku a sborku toho samopalu v kasárnách. Bez hnusného politického tónu, by to byl zajímavý film s dobře hrajícími dětmi, melancholickou atmosférou a smutnou hudbou. A teď k tomu proč tomuto filmu nadržuji. Z prostého důvodu, točil se u nás doma. Bitva ve filmu byla v písečném lomu za naší vesnicí u odstaveného strýcova bagru. Vlčák patřil pánovi z naší ulice, kterého jsem s jeho psy vždy vidíval chodit kolem našeho domu, protože generaci za generací profesionálně cvičil další a další vlčáky a myslím, že tam chodí dodnes, ale já už tam nejsem. Dokonce si ve filmu zahrál zlého pána na kterého zaútočí hodný pes. Některé děcka ve filmu mluvijá našim nárečím a vrchol nostalgie tomu nasadili filmaři, když indiánský náčelník Přemek měl rande s Lidkou „Lehkým vánkem“ a sedli si na pokácený agác před naším vinným sklépkem. Ve filmu sem nehrál jedno z děcek v komparzu eném proto, že sem byl eště hodně malušenký. ()
Tuto koko...u nám několikrát promítali ve školním kině. Když nám chtěly vychovatelky udělat radost, daly hlasovat, na který film se budeme v pátek po obědě dívat a kvůli debilitě většiny spolužáků to tato koko...a vždy s přehledem vyhrála. Indiáni z Větrova během dvou let počtvrté, mladej Dlouhej v uniformě a haranti z děcáku. Nemůžu tento film ani cítit. Nikdy jsem ho neviděl v televizi, ani v "normálním" kině, přesto se mi některé scény vybavují jako bych je viděl nedávno. Pro mě filmový strašák a noční můra dětských let. Hnus. // Tak jo, znovu jsem se na film po hodně dlouhé době (30 let +-) znovu podíval a přidávám jednu hvězdu za neoddiskutovatelné kvality filmu, je slušně natočen a některé děti si ho mohou oblíbit, je to přeci jen "klukovský film". ALE. Celým filmem se táhne smutná až depresivní hudba, utracení psa si mohli tvůrci odpustit, i když pes nakonec vyvázne živ a zdráv, a celkové ladění filmu o dětech z děcáku, na které rodiče s...u, není určitě není pro dětskou duši to pravé ořechové. Mimochodem, ten všemi milovaný pes je strašný hajzl, terorizuje prakticky každého v okolí. Nechápu, co se na Indiánech z Větrova harantům mohlo tak moc líbit. ()
Toho malýho jsem nemoh a nemůžu vystát, gejzové jsou tu v podstatě ti nejslušnější a při čem úplně pěnim je ten major nebo co je to zač (Ilja Prachař), kterýho tu vykreslili jako hodnýho tátu roty. Tak todle vám soudruzi nežeru ani náhodou. Já v armádě byl a byly tam všude samý gumy a to byli zmrdi bez rozdílu. Jděte do prdele. ()
Galerie (3)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (1)
- Filmovalo se na Pálavě, v Pavlově a na zámku ve Valticích. (M.B)
Reklama