Indiáni z Větrova

Toho malýho jsem nemoh a nemůžu vystát, gejzové jsou tu v podstatě ti nejslušnější a při čem úplně pěnim je ten major nebo co je to zač (Ilja Prachař), kterýho tu vykreslili jako hodnýho tátu roty. Tak todle vám soudruzi nežeru ani náhodou. Já v armádě byl a byly tam všude samý gumy a to byli zmrdi bez rozdílu. Jděte do prdele. (02.01.2011)

Na tomto počinu nemrzí ani tolik vytýkané dobové normalizační kulisy, spíš naivita a nereálnost prostředí dětského domova. Děti deprivované nedostatkem lásky netvoří takové idealizované party, romské zastoupení je mnohem větší a pochopení personálu (nejen pro vojenské vlčáky) mnohem menší. Strhat by se dalo na tomto snímku kde co. Přesto 5* bez mrknutí oka. Proč? Protože podobné pochopení pro dětské vnímání světa se už dnes nevidí. Protože velký příběh lásky a přátelství nepotřebuje reálné kulisy, ale reálné emoce. Protože kamera je občas nádherně melancholická. Protože muzice Ursinyho je ponecháno hodně prostoru a téměř klipový střih ji v takových chvílích umocňuje. Protože oba dětští herci jsou výborně vybráni i vedeni. Protože jsem u toho filmu plakal před lety a nyní jsem plakal zas. Protože tohle je velké drama v pozoruhodně nedramatických kulisách. Není až tak důležité, jak vyprávíte, máte-li o čem. Napadá mne, že za sterilitou současných filmových dramat stojí absence opravdovosti základní jednotky dramatičnosti - lidského vztahu. (21.02.2021)

Dle čtení zdejších komentářů zjištuji, že antikomunismus je stále in. Psali zde blbci, bydlící v nájmech s nejistou prací a absolutní otevřenost kterou film nabízí, oni neviděli. Indiáni z Větrova nejsou film "pouze" o chlapcích z dětského domova. Ukazuje komunikaci, která za jistých okolností fungovala a spoustě lidem to může přijít naivní. A co ? Dětství je o naivitě a snech. Je v něm čistota a upřímnost. To až svět dospělých z většiny z nás udělá uzavřené neosobní blbce.. Nejvíce vyzdvihuji psaní ministrovi a vypelichaného jestřába. :-) 5* a hotovo. (03.03.2015)

Přiznávám že tomuto dílu nadržuji (níže vysvětlím proč) a odpouštím mu jak vypráví o hodných pohraničnících, kteří hlídají, aby nikdo neutekl z naší krásné socialistické země. Strejdové pohraničníci na ně pošlou vycvičené pejsky, aby je roztrhali, nebo je rovnou zasypou dávkou ze samopalu. To vám samozřejmě ve filmu neukážou, možná tak rozborku a sborku toho samopalu v kasárnách. Bez hnusného politického tónu, by to byl zajímavý film s dobře hrajícími dětmi, melancholickou atmosférou a smutnou hudbou. A teď k tomu proč tomuto filmu nadržuji. Z prostého důvodu, točil se u nás doma. Bitva ve filmu byla v písečném lomu za naší vesnicí u odstaveného strýcova bagru. Vlčák patřil pánovi z naší ulice, kterého jsem s jeho psy vždy vidíval chodit kolem našeho domu, protože generaci za generací profesionálně cvičil další a další vlčáky a myslím, že tam chodí dodnes, ale já už tam nejsem. Dokonce si ve filmu zahrál zlého pána na kterého zaútočí hodný pes. Některé děcka ve filmu mluvijá našim nárečím a vrchol nostalgie tomu nasadili filmaři, když indiánský náčelník Přemek měl rande s Lidkou „Lehkým vánkem“ a sedli si na pokácený agác před naším vinným sklépkem. Ve filmu sem nehrál jedno z děcek v komparzu eném proto, že sem byl eště hodně malušenký. (07.05.2023)

Možná se jedná o jakousi agitku, jak tady píší někteří, ale výkon dětí a jejich "rychlošípácký duch" tu agitku s přehledem zastíní. Pro mě rozhodně vzpomínka na prožité mládí s lukem a šípy v lesním podrostu. Když se na konci rudý bratr Vinnetou s Old Shatterhandem loučili, bečel jsem jak slůně.... 80% (11.02.2013)