Tři zlaté dukáty

Pro mě výborný námět, který ovšem zůstal dosti nedotažený a slibný potenciál celého příběhu, napříč staletími, zmizel kdesi za horami...každopádně krásnými horami a vůbec celou přírodou, vše s nádechem slovenského folklóru. Proto je, myslím si, lépe pohádku sledovat v jazyce slovenském, atmosféře to dosti pomáhá a vše působí daleko přirozeněji, hlavně celkový projev, skutečně nádherné a velmi dobře hrající, princezny Julie. (Katarínu Krajčovičovou budu dál rád sledovat:) (26.12.2023)

Proti včerejšímu mdlému a poněkud nudnému zážitku jsem dnes hodnotil dost vysoko, a to proto, že hlavní (a v podstatě jedinou) vadou na kráse byl pro mě fakt, že byla celá záležitost předabována do češtiny. To mě tedy mrzelo velice velmi, tvůrci mi to ale částečně vynahradili tak, že opustili koncept klasické pohádky (kde by zřejmě stejně selhali) a předložili mi jakýsi lehce tajemný příběh s pohádkovými prvky. Fajn změna, která na mě až překvapivě zafungovala. S ničím se tady netlačilo na pilu, obsazení mi bylo veskrze sympatické, a zatímco se mi včerejší Klíč svatého Petra dost táhl, tady mi těch osmdesát minut uteklo jako nic. Mně fakt vadil jen ten dabing (ale to zase fest). Pořád slyším, jak naši politici kvákají o tom, že jsou nám Slováci ze všech národů nejbližší (a mně opravdu jsou), jenže pokud to takhle půjde dál, budeme se s nimi zanedlouho domlouvat anglicky, a to mě opravdu děsí. Za dabing ale tvůrci filmu nemůžou, o takových záležitostech se rozhoduje jinde. / Poučení: Nechci rýpat, ale myslím, že se film mohl jmenovat jen Tři dukáty. Dukát byl přece vždycky zlatý, ne? (25.12.2023)

Bohužel značně nevýrazná pohádka, která nemá moc co nabídnout. I přes střídmou délku je značně patrná dějová prázdnota a ústřední herecké duo, potažmo jejich charaktery jsou stejně tak nevýrazné. Tam, kde mohla paní režisérka disponovat u svýhc minulých počinů velkým rozpočtem a uspokojit tak diváka alespoň vizuální podívanou na Slovenské scenérie, tak tady si musí vystačit s jedním skanzenem. Očekávám, že příští rok po této "pohádce" (protože pohádkového je tu opravdu málo, chtělo by to, aby si tvůrci natrénovali základní definici pohádek) nikdo neštěkne. (25.12.2023)

Omnoho lepšie ako JASKYŇA, hoci aj len v televíznej produkcií. Čengel Solčanská tu pokračuje vo svojej tvorbe, z ktorej je evidentné, že ju nezaujíma žáner rozprávky, ale príbehu zasadeného do histórie. Fantastických prvkov je tu ešte menej ako v predchádzajúcom filme, vlastne je jediný a tento nadprirodzený motív kliatby tu pôsobí len ako spúšťač deja, ktorý sa následne celkom opúšťa. Všetko ostatné, čo nasleduje, je podriadené relatívnej historickej vierohodnosti doby, v ktorej sa dej odohráva. Už len počiatočné presné zasadenie deja do roku 1600 budí pozornosť a po (bohužiaľ nevyužitých) mikrozastávkach v rokoch 1700 a 1800 sa príbeh odohráva v reáliách doby roku 1900 a je do značnej miery založený na kontraste charakterov oboch hlavných postáv, mentálne oddelených stáročiami. Z toho vyrastá aj najväčšie prekvapenie -  vydarený a príjemný humor, to jest jav v slovenskej kinematografií naozaj vzácny! Podobne ako v predchádzajúcom filme tu defiluje dobre využitá a krásne nasnímaná slovenská krajina, ako aj množstvo postáv, ktoré sú však na rozdiel od JASKYNE zrejme vďaka prítomnosti spoluscenáristky naozaj využité a tentokrát aj do jednej perfektne obsadené a zahraté. Aj tá najvedľajšia postavička tu napokon má svoje opodstatnenie a dramaturgickú líniu dotiahnutú do konca. Práve kvôli tomu všetkému potom zarazí aj zamrzí uponáhľanosť a okatá scenáristická neobratnosť až lajdáckosť v poslednom akte na zámku. Vysvetľujem si to tým, že keďže ide o oficiálnu vianočnú rozprávku, bolo na ňu menej času než je obvyklé, keďže režisérka mala vianočný film aj minulý rok a popri tom ešte pracovala na svojom hlavnom diele - (ako inak) historickom filme SLÚŽKA. Škoda, mohlo to byť ešte lepšie, ale aj tak ma ten film naozaj potešil. (29.12.2023)

Přirozené propojení středověku a "nové doby" pohádce sluší, je tu sympatická hlavní hrdinka, několik zajímavých vedlejších figur (Čvančarová a Isteník tu fungují velmi dobře), jediné, co mi brání dát čtyři hvězdy, je nesmyslné rozhodnutí hlavního hrdiny v závěru příběhu, které zvrátí až panna Júlia. (26.12.2023)