S_M_Lomoz

I say!

Opravu je to sitcom? Ale ano, nejspíš je, když bychom se tedy měli pohybovat ve škatulkách, a občas ukrutně vtipný - ale tak nějak si je snad možné představit seriál, který by natočili Forman, Passer a Papoušek. Momenty trapnosti, hořkosti a smutku, které seriálem mezi gagy prostupují, připomínají místy ty nejtrpčí momenty z Hoří, má panenko, Intimního osvětlení a (druhých) Homolků, o dokumentárním stylu ani nehovoře. Není jednoznačný a jednovrstvý. A proto mě baví, proto mě zajímá a proto ho mám rád. /// (konec první sezóny) Přidejte si prosím u mě ještě šestou hvězdičku, v listboxu ta možnost není.

Napřed jednu faktickou připomínku: ta vypocená nemožně romantická storka, která by mohla sloužit za základ telenovely, se skutečně odehrála v Pardubicích v roce 1942 - viz článek, jen některá jména jsou mírně pozměněna a některé motivace a dílčí osudy byly upraveny. Tak, a teď k věci: už dlouho jsem neviděl v české dramatické televizní tvorbě tak poctivě odvedenou práci, od scénáře přes reality a výtvarno až po hereckou práci (Trojan!). Prostě to vypadá, že s přípravou ani natáčením se nechvátalo a všechno bylo pečlivě připravené, což je v našich krajích zjev bohužel ojedinělý. Výhrady samozřejmě mám, aby ne, ale jsou dílčí. Postavy gestapáků jsou ploché o to, o co plastičtější jsou "hrdinové" - což by nemuselo vadit tolik jako jejich "nemtschina" (Pavlata!). Občas mi vadil hudební podkres. A co mě zarazilo nejvíc, to je fakt, že do scénáře nebyl zabudován ani titulkem nejtragičtější důsledek celé akce - vypálení Ležáků... Nicméně jsem rád, že se konečně zase našel scénárista, který pochopil, že nejvypjatější scény je nejlíp přehrát pomalu, bez dialogu a v úplném tichu. Takže celkově 4,5* a z radosti nad profesionalitou zaokrouhlím nahoru.

Odpad, ale svou naivitou vlastně velmi roztomilý odpad...

Inu ano. U takových filmů jsem na rozpacích. Takový film měl bavit a baví. Ale pokud by člověk měl posuzovat řemeslo, filmařinu, říkejme tomu jak chceme, není za co dát jedinou hvězdičku. Zároveň se v člověku vybudí obraz komedie PARTA HIC, o pdobrých pětadvacet let mladší. Mimochodem - všimněte si, že se tam relativně málo soudruhuje. Tehdy se ještě počítalo s tím, že tou správnou sjednocenou tělovýchovnou organizací bude Sokol. Proto se v tomhle filmu tolik bratruje a sestruje.

Brrr. Oldřich Nový, podávající svému kapitalistickému bratrovi krumpáč se slovy "zajdi za mě dneska na brigádu, ať nepřijdu o odznak"... bez komentáře. Rok 1962? Nechápu... Jo, a historka o tom, jak se Jiřina Steimarová (ne štáb) zbořila při pohledu na Nového v montérkách, pochází z filmu SLOVO DĚLÁ ŽENU :-)

Není to jednoduché hodnotit takový film. Jo, po vizuální stránce je to opravdu nářez nářezovič od začátku do konce, až si někdy říkám, jestli to není moc. Ale co mě krká, je Stoneova snaha přišít mi kolektivní vinu. "Odsuzujete ty zrůdy a magory! Podívejte se na sebe, ta vaše 'civilizace' se skládá ze samých zrůd a magorů" - tak to sorry, ale to fakt ne (ono by se to mimochodem trochu líp spolklo, kdyby to bylo "podívejme se na sebe" a "ta naše 'civlizace'). Ani formou satiry a nadsázky, která - řečeno s básníkem - jde až na dřeň a řečeno se mnou - jde ještě o dost dál.

Hvězdička snad jenom za tu a tam zajímavou kameru. Jiné věci by zařadily tenhle film přímo do odpadu: vedení herců veškeré žádné, děj jednoduchý, ale roztříštěný a zdlouhavý, místy neskutečně dlouhé a explicitní dialogy, a námět. Ten námět... Nikdy by mě nenapadlo, že Nezval, Jakobson a Vančura dokážou zplodit něco tak laciného, sentimentálního a melodramatického. Haj hou.

Jako by to byl jeden o hodně delší a o něco depresivnější díl mého oblíbeného seriálu Báječná léta - sedmdesátá léta prožitá v pubertě na předměstí v USA. Potěšení na mé straně.

Abych zahájil stylově citátem: Achich, achich, to jsem si dal, co v tom dortu bylo, že po něm mám takové ukrutánské bolení! Ano, ten film je opravdu jiný než všechny české filmy před ním. To samo o sobě ještě vlastně neznamená nic. Nicméně jakékoliv kladné stránky, které má, jsou bohužel ryze formálního rázu. Tím myslím kameru, použití hudebních citací, některé herecké výkony (Nosálek! - čas ale ukáže, jestli je to kvalitou představitelů nebo jejich vhodností pro danou šarži). Na druhou stranu Paula Wild, Michal Viktořík, Jiří Korn...ufff... Co se týče obsahu, je už to podstatně horší. Film, který se baví citováním a vykrádáním - proč ne, možná. Ale když taková věc jako vršení citací na sebe jen tak bez ladu a skladu je vším, co v tom filmu je, je to zkurveně málo...