Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (433)

plakát

Jan Žižka (2022) 

V prvé řadě klobouk dolů, že se povedlo na české poměry natočit něco tak obrovského a zcela se vymykajícího jakýmkoliv zdejším standardům – to platí především pro herecké obsazení, které je jedním z toho nejlepšího, co film nabízí. Samotný film je spíše komornější záležitostí odehrávající se v malých lokacích a bez větších bitevních vřav, jaké známe z historických velkofilmů, čímž poněkud postrádá onu velkolepost, na kterou se možná mnozí těšili. Kromě skvělého hereckého obsazení, a tím pádem skvělých hereckých výkonů, stojí za vypíchnutí také výborná audiovizuální stránka filmu, surovost soubojů a syrová, špinavá a smutná atmosféra středověku. Co filmu moc neprospívá, je několik ohraných hollywoodských klišé, která jsme viděli už milionkrát a na milion různých způsobů, ale nejsem odborník, takže nemůžu hodnotit historickou přesnost – i tak se ale film v několika scénách pokouší trochu nuceně hrát na emoce a tvářit se velkolepěji, než ve skutečnosti je. Přesto se však štáb snaží a ždíme z naší krásné krajiny a památek maximum. Dočkáme se tak úžasných záběrů z míst, která více či méně známe. Škoda jen, že film sám o sobě je jen jakousi předehrou – čímž se ale vlastně nijak netají – ve které se děj nikam moc neposouvá a končí přesně ve chvíli, kdy měl být spíše někde uprostřed, protože to by byla teprve jízda. A zatímco první polovina je svižná, zábavná a plná dobré akce a politického pletichaření, druhá už jí moc nestačí. Všeho všudy se však bezesporu jedná o jeden z nejzásadnějších českých filmů posledních desetiletí a nejeden divák se u několika scén neobejde bez husí kůže. Kina budou praskat ve švech a vyrazí do nich i ti, kteří je navštíví jen jednou za uherák, a to je přesně to, co tuzemská kinematografie potřebovala. Děkujeme.

plakát

My (2019) 

Peele je pan scénárista a baví mě. Jeho tvorba je jako závan čerstvého vzduchu, který potřebujeme jako sůl. Takhle originální horor jsem dlouho neviděl a hodně jsem si to užíval. Srovnávání s Get Out je úplně mimo mísu, je to jako srovnávat dvě tarantinovky jen proto, že to napsal a zrežíroval stejný člověk. My jsou sice pro lehce náročnějšího diváka, ale přesně tohle v kině dlouhodobě chybí. Na vysvětlení bychom potřebovali další film, ale aspoň máme o čem přemýšlet, nebo vlastně nemáme, protože to bylo úplně jasný, ne? Ne? Má to pár hustých momentů, úžasný hudební doprovod, skvělou Lupitu v dvojroli a mix žánrů. A ačkoli nejsem fanda humoru v hororech, tady to byla naprostá pecka a já se bavil. A finální zápletka už je jen třešničkou na dortu jinak setsakra sytého menu. Těším se na další kousek!

plakát

Alfa (2018) 

Začíná mi vadit, když tvůrci dají na úvod filmu několikaminutový spoiler (obvykle té nejlepší scény z filmu), po kterém následuje věta "O TÝDEN DŘÍVE" a veškeré napětí je rázem to tam. Zrovna tady to bylo naprosto zbytečné. Film je hodně přehnaným survivalem zejména pro mladší publikum, které v tom nebude hledat logiku z hlediska přírodních živlů nebo fyzických možností. Označení Revenant pro děti to vystihuje asi nejlépe. Nicméně se jedná o pěknou audiovizuální podívanou s krásnými záběry (i když často s dějem nesouvisejí). "Postava" vlka táhne v podstatě polovinu filmu a na dobrodružství obou protagonistů se dobře kouká. A i když je to naprosto předvídatelná pohádka, svůj účel plní, a to je hlavní.

plakát

Arctic: Ledové peklo (2018) 

Filmy s jedním hercem (a pár komparzisty) jsou příjemným odpočinkem od stereotypu a jednou za čas se je rozhodně vyplatí vyhledat. Moc jich sice není a většinou jde právě o survival tématiku, ale hlavní hrdina si tam rozhodně neodpočine a je to velmi fresh podívaná. Hned jsem si vzpomněl na All Is Lost s Redfordem. Mads v klidu utáhne celý film, je tam několik silných momentů a vlastně ani nemám, co bych vytkl. Snad jen ten konec aspoň o pár vteřin natáhnout, působilo to trochu rušivě. Jinak slušná nízkorozpočtová jednohubka v krásném, leč smrtícím prostředí.

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

První polovina působí jako vlažnější upoutávka na TEN film, na kterej jsme všichni tak dlouho čekali, ale závěrečná zhruba třetina je natolik epická, že to nemůžu jinak než opětkovat. Jakmile se tam totiž všichni sejdou a všechno si vyjasní, začíná ta opravdová jízda, ve které má každý marvelák tu svou jedinečnou a nepostradatelnou úlohu. Potitulková scéna dává jasně najevo, kdo bude nová zásadní posila do týmu a i když všichni víme, jak to zřejmě celé dopadne, je konec (a nejen ten) pro každého fandu vcelku emotivní záležitost. Kinosál se neobešel bez slz, a tak to má být.

plakát

Deadpool 2 (2018) 

Neskutečná jízda jako jednička, jen větší, s větším budgetem, více vtipy, více známými tvářemi včetně úžasného Joshe Brolina, který v roli Cablea strčí do kapsy i svého Thanose, a navíc ještě nespočet cameo rolí, kde se objevují áčkoví herci, ale divák musí být velmi pozorný. Popkulturních odkazů je tu asi milion, takže druhá projekce je ještě víc namístě než u jedničky, protože je to stejně jako u Ready Player One na jedno zhlédnutí jen těžko vstřebatelné. Natočené je to absolutně skvostně a co záběr, to perla. Komedie roku a zatím i film roku. Není co vytknout. A točte víc Rkových filmů, díky.

plakát

Hell Fest: Park hrůzy (2018) 

Typická vyvražďovačka s partou teenagerů, kteří prchají před maskovaným zabijákem, který je tady ovšem dostatečně cool, tajemný a brutální, takže jakmile je na scéně, je na co koukat. Další plus je zpracování lokací, atrakcí a parku jako celku. Lákavá je představa něčeho takového v reálu, samozřejmě bez toho zabijáka. Hell Fest je svižná hororová jednohubka pro dospělé, kde můžou nudit asi jen plky hlavních protagonistů, které ale nemají dlouhého trvání, takže není co řešit. A konec potěšil.

plakát

Insidious: Poslední klíč (2018) 

Insidious, Wan, Whannell - tolik mi stačí ke spokojenosti za současného dlouhotrvajícího období hororového sucha. Jako fanoušek série se nebojím stejně jako u trojky lehce nadhodnotit. V rámci série průměr, jednička a dvojka samozřejmě top.

plakát

Jan Palach (2018) 

Silný příběh se syrovým a velmi autentickým vyobrazením okupace, navozující divákovi velmi nepříjemné pocity. Na jednu stranu pěkný životopisný film o normálním klukovi, který si žil svůj sen na univerzitě, na stranu druhou hrůzu nahánějící atmosféra, všudypřítomná beznaděj a bezpráví, které ho dohnaly k zoufalému činu, jež se zapsal do dějin naší země. Je potřeba si takovéto lidi připomínat a hlavně nebrat svobodu jako samozřejmost. PS: Skvělý výběr dobové hudby!

plakát

Kryštůfek Robin (2018) 

Pěkný rodinný film, který místy překvapuje dospělejším dějem – možná proto šel u nás do kin pouze v původním znění s titulky, což samozřejmě jedině vítám. Mnohem víc si z něj tak odnesou dospělí než děti. Ewan McGregor nemá jako dospělý Kryštůfek Robin sebemenší chybu, stejně jako jednotlivé postavy zvířátek, se kterými je neuvěřitelná sranda (hlavně s Ijáčkem) a sem tam vypustí nějaké to životní moudro, nad kterým se vyplatí zapřemýšlet.