Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (260)

plakát

Nespoutaný Django (2012) 

Uvidíme co po druhém, třetím a čtvrtém shlédnutí. Poprvé jsem z kina odcházel trochu zmatený. Tarantino je můj osobní bůh, ale Oscaru za scénář prostě nerozumím.

plakát

Váňa (2012) 

Já nemám rád tenhle typ naprosto nezvládnutého a špatně sestříhané dokumentu, který se potácí od ničeho k ničemu a vlastně sám neví, co chce říct. Natožpak, když je o obrovském křupanovi.

plakát

Mama (2013) 

Jestli jsem dal Sinisteru 4* tak tady musím jít o půlku níž. Původní, tří minutový filmeček mě neskutečně navnadil, ale tohle mi přišlo úplně debilní. Nepomohl ani prázdný kinosál ve 23 hodin. Copak o to, natočené je to docela hezky, hudba vybrána pečlivě, ale to je asi tak všechno. Úplně nelogické chování postav, pes, který vyčmuchá z 5 let tlející panenky stopu, v pokoji scéna nejtemnější noci a za okny prosvítá slunce..tupé béčko v áčkovém kabátku. Del Toro se nezapře, ale vlastně mi ty prvky spíš vadily. Při závěrečné, až k pláči patetické a nechtěně směšné scéně jsem už v podstatě zvracel pod sedačku. Všeho všudy stojí za zmínku 2 scény. Z toho jedna je z původního kraťasu (nájezd Mamky). Tohle mi prostě nesedlo. 40%

plakát

Vítězný lid (1949) 

"Rolník Josef Skácel orá ještě postaru. Jeho myšlenky však vidí o kousíček dále, než na konec dnešní brázdy. Mluví se o traktorech, o parcelaci, o zcelování. Že skončí jednou dřina, při které tuhne hřbet a při níž člověk stárne ve čtyřicíti. Mluví se o Socialismu.))))

plakát

Méďa (2012) 

Ale jo. Tohle je přesně ten typ filmu, ve kterém mi Wahlberg sedí a dokonce mě i baví. V šedi všech těch komedií dnešních dní je to celkem osvěžující počin, kde klasické sandlerovské klišé bourá nakouřený cool mluvící méďa, pár skvělých vtipů a vyšňupaný Flesh Gordon. 75%

plakát

Trafačka – Chrám svobody (2011) 

Zajímavý lidé s nevšedními nápady a invencí, tvořící v zajímavém prostředí, v celkem nezajímavém a dosti zmateném dokumentu, který jakoby nevěděl, co chce vlastně říct. Škoda. Ale rozhodně doporučuji dohledat si soundtrack.

plakát

Děvče s rentgenovýma očima (2008) 

Klasický prototyp přizdisráčského pseudodokumentu, který maximálně deseti minutové sdělení toho, že nějaká ruská maryša z patnácti poschoďového kontejneru vylhala zoufalým lidem díru do hlavy, roztahuje na bezmála hodinovou stopáž, aby jako vznikl nějaký dokument.

plakát

Na cestě (2012) 

Kritizovat film za absenci něčeho, co v něm vzhledem ke zpracované látce prostě není adekvátní hledat, je nesmysl. Film je vlastně tak trochu poloprázdný, tak trochu bezduchý a celkem přesně se ztotožňuje s odkazem celé té generace, alespoň tím způsobem, jakým jsem ten odkaz vždycky vnímal já. Někomu jistě může chybět nějaká zjevná motivace postav, něco hlubšího, co by tomu celému dávalo smysl. Mě ne. 70%

plakát

Provaz (1948) 

Myšlenka dokonalé vraždy mě ve filmu vždycky přitahovala. Hitchcock se toho zhostil na výbornou a na pětníku lidově řečeno upletl z hovna bič. O některých hereckých výkonech nebo nedotaženém scénáři by se nejspíš dalo polemizovat, ale v paměti mi zůstala hlavně skvělá atmosféra, která houstne každou minutou tohodle bijáku. 80%

plakát

Once (2007) 

Na můj vkus podprůměrný scénář a velice mizerné herecké výkony, hlavně ze strany Irglové. Na druhou stranu se mi strašně líbilo, jak upřímně to bylo natočeno (v první řadě bych vypíchl skvělou kameru) a jaká (ačkoliv to slovo v souvislosti s filmy nenávidím) milá a zároveň úplně pitomá atmosféra z toho ve výsledku vylezla. Byl by hřích nezmínit, bez přehánění, jeden z nejlepších soundtracků, jaký jsem kdy slyšel. Jak Hansard tak Irglová jsou vynikající hudebníci a nejen s uvědoměním si "pofilmových" reálií a s ohledem na geniální hudbu a rozumnou stopáž se jedná o zajímavé dílko. 70%