Godhaj

,,Mike the Spike? Kosher Mike? Which Mike?“ Ritchie si střihl další Podfuck a Sbal prachy a vypadni, ale tentokrát v fantasy hávu. Takovéto vážné fantasy plné patosu ale rozhodně nečekejte. Tohle je šílená akční a ukecaná jízda, ve které Ritchie boří pravidla žánru a jede si po svém. Jeho zběsilý střih v konverzačních scénách zde dosáhl naprostého vrcholu a je to nádhera sledovat. Příběh je ozvláštěný nelineárním vyprávěním, svěžestí postav a minimem žánrových klišé. Akční scény skvěle doplňuje soundtrack složený ze zvláštní rytmické melodie spojené se zvuky rychlého dechu. Potěšil mě i přepálený začátek a umírněnější konec. Doufám, že bude pokračování a těším se.

,,Signal algorithmic processing systems.” Spousta mluvení i dlouhých pohledů beze slov, ale hlavně pomalé tempo vyprávění jsou typické pro tento film. Osobně jsem čekal trochu víc akce a napětí, jenže to nepřicházelo ani v závěrečných momentech. Souboje ponorek jsou plné odborných výrazů a čísel, ale zajímavě nepůsobí. Mladý Baldwin hraje svou roli se ctí. Conneryho charisma stříká všemi směry, ale k čemu to je, když je jeho postava chabě vykreslená a motivace si divák musí vymýšlet sám. Řemeslně je to zvládnuté dobře, není nepříjemné se na to dívat, ale od McTiernana jsem čekal větší nářez.

,,It reads the same forward and backward.“ Denisovi se povedlo udělat velice zvláštní sci-fi film, který je více o lidstvu než o mimozemšťanech. Kdy jindy se nad sebou můžou lidi zamyslet více, než když se setkají s někým jiným. Z této myšlenky se utváří velmi zajímavý příběh, do něhož je citlivě vložena emocionálně silná dějová linka hlavní hrdinky. Ta je zahraná výborným způsobem sympatickou Amy Adams, která ze své role vyždímala, co jen to šlo. Závěrečné rozuzlení není moc příjemné a já osobně jsem to jen těžko skousával, protože ve srovnání s poctivým budováním příběhu tohle působí trochu jako rána do zad ve stylu deus ex machina. Škoda také, že nebyl větší prostor věnován i fungování výzkumného týmu, např. jako tomu bylo v Apollu 13, protože zde to bylo až příliš zjednodušeno. Nicméně celkově vzato ve mně převažují kladné pocity a jsem rád, že vzniklo trochu jiné sci-fi, než na jeká jsme z americké produkce zvyklí.

,,No, dyť to říkám. Umrlec se šavlí. Koukejte ho chytit.“ Rozjíždí se nový případ a opět je to hrozná telenovela a s očividnými chybami. Nechápu, kde tvůrci berou tu drzost nacpat divákovi před oči třikrát tu stejnou patlanici sprejem na kostele a tvrdit, že je to pokaždé nová kresba a že to pokaždé přebílili. To je to samé, jak kdyby na vás z obrazovky koukal obrovský prostředníček. Tentokrát jsem už ani nedoufal, že uvidím nějaké vyšetřování, a nemýlil jsem se. Půl stopáže zabere Krajovo randění, vraždy jsou tu jen tak aby se neřeklo. Temný kraj se tímto dílem asi dostal na úplné dno, na které se už těžko kouká i s cynickým nadhledem a velkou dávkou škodolibosti.

,,That fucking nobody is John Wick.“ Pan Wick je neskutečná blbost. Na doporučení kamarádů jsem se těšil na solidní staromódní akci. No a co jsem dostal? Neoholeného Reevese s nulovým charizmatem, co si hraje na hroznýho drsňáka a vystřílí tisíc rusáků do hlavy. Jeho trapná póza naštvanýho zabijáka je směšná, motivace ubohé, mrtvou ženu a psa tam tvůrci nastrčili dost lacině jako emocionální vykrádačku. A na takovéhle podpásovky jsem trochu moc cynický. Theon Greyjoy je dost nevýrazný, toho spratka dost přehrává. Alespoň Michael Nyqvist a Dafoe tomu dávají alespoň špetku charizmatu. Jinak se jedná o hodinu a půl dlouhé bezmyšlenkovité střílení, tady nic pro mě.

,,They can’t hear what you’re saying.“ O Apokalypse se mi velmi těžko píše, a to proto, že si stále nejsem jistý, co jsem vlastně viděl. Shlédnul jsem rovnou prodlouženou víc jak tří hodinovou verzi, takže jsem se do válečné džungle ponořil dost hluboko. Úvod nabízí nádherné a přesně vypointované scény, takže je radost se na ně dívat. Příběh se odvíjí zcela racionálně a na začátku působí velmi jednoduše, jenže jak děj pokračuje a my se s naší posádkou člunu dostáváme hlouběji do džungle, kde přestávají platit základní pravidla a o to víc se projevuje šílenství a zkáza. Na postavách je vidět, jak se z lidí stávají zvířata a jak odhazují přetvářku civilizace. Herecké výkony jsou velmi osobní a intimní a je vidět, že co hrají, si skutečně prožili. Scéna s playboy zajíčky v helikoptéře pro mě zůstane jedním z nejsmutnějších výjevů tohoto filmu, ačkoliv si nejsem vědom, proč to tak je. Martin Sheen byl ve své roli naprosto famózní, Brando mohl být na tu svou trochu hubenější, takhle nebyl tak přesvědčivý. Celkově vzato je to hrozně těžký, neuchopitelný, ale vynikající film, který nabízí hrozně moc emocí a námětů k přemýšlení.

,,Headshot, headshot, headshot.“ ,,Sorkis, stop!“ Kombinace chladnokrevného zabijáka, nesmělého sympaťáka a geniálního autisty tvoří z Bena jednoho z největších gerojů poslední doby. Nic naplat, tohle je poctivá filmařina přesně se držící pravidel žánru a pomalu a citlivě stavějící poctivý příběh. Na samém konci to trochu přechází v parodii a bez závěrečného vyložení karet bych se asi obešel. Jinak se na to velmi dobře dívá a to také na sympatickou Annu Kendrick, u které jsem bohužel díky nelichotivému záběru kameramana zjistil, že má hrozně moc nohy do O. Přestřelky jsou super, herci jsou sympatičtí a je to dobře natočeno, takže jsem byl více než spokojen.

,,You’ve changed, Bilbo Bagins.“ Digitální fantasy bordel je snad ještě větší zlo než ve sci-fi. Jackson se toho opět nebál a nacpal hnusné zelené plátno, kde se jen dalo. Takže z Nového Zélandu divák neviděl v podstatě nic. Orgie počítačových triků jdou samozřejmě zcela na úkor vyprávění příběhu a rozvíjení postav. Proto je skupinka trpaslíků a vlastně i sám Bilbo zcela anonymní, jen jsou unášeni vlnami CGI předlouhým příběhem, aniž bychom se o nich něco dozvěděli. Akční scény jsou hrozně nelogické a nudné, protože je od začátku jasné, že klaďasům se nic nemůže stát. Orků je jednou pět, jindy padesát, podle toho, jestli si potřebuje Legolas procvičit při jízdě na sudech svoje luxusní headshoty. Drak se chová jako největší pitomec, chrlí oheň vždy, jen když nemůže trpaslíkům ublížit a honička s ním je jen dalším přeslazeným videoklipem bez špetky napětí. Jackson to zvoral, místo pohádky nabízí divákům videoklip z počítačové hry. A to mě nebaví.

,,Víš, že starouši šmírujou i za záclonou.“ Jak asi dopadne vyšetřování loupežných vražd? To jsem si vzhledem k diletantismu policistů v tomto seriálu netroufal ani tipovat. Chatrné herecké výkony a naprosto mizerný scénář vesele pokračují dál. Jakub Žáček se aspoň nestydí a po vzoru Kúdu přehrává jak jen může. Zbytek je opravdu jak z nějaké ubohé telenovely, vyšetřování vůbec neexistuje, postavy se prostě bez zájmu pohybují náhodně v prostoru a vedou zbytečné a nesmyslné průpovídky. Vlastně už na to koukám jen kvůli nechtěné komičnosti některých scén a postav.

,,Koukejte mazat, smradi bolševický.“ Dvouhodinová komunistická agitka je pořádná výzva i pro mě, milovníka špatných filmů. V Anně chybí to legrační budovatelské nadšení, je to hrozně moc politické. Proto většina stopáže z oněch dvou hodin se tráví na schůzích, kde se plká politicky černobíle. Že jsou všechny postavy těžce typizované, to je naprosto jasné, s tím jsem počítal a nijak mě to nepřekvapilo. Co mě ale trochu zarazilo, byly milostné dialogy mezi Annou a Toníkem, které jsou plné Leninů, socialismu, Ruska, proletářů a buržoustů. Takhle jsem si zamilovanost dvou lidí teda nepředstavoval a je opravdu smutné se na to dívat. Vývoj postav je minimální, děj křečovitý a zdlouhavý, chování lidí hloupé a pitomé. Anna je prostě pořádná výzva a není snadné ji shlédnout, snad jen na několikrát.