poster

Anna proletářka

  • EN název

    Anna the Proletarian

Drama

Československo, 1952, 140 min

Režie:

Karel Steklý

Hudba:

Jan Seidel

Hrají:

Marie Tomášová, Josef Bek, Jana Dítětová, Bořivoj Křístek, Bedřich Karen, Jarmila Májová, Libuše Pospíšilová, Oldřich Velen, Vítězslav Vejražka, Saša Lichý, Martin Růžek, František Vnouček, Karel Máj, Theodor Pištěk, František Marek, Jaroslav Nesnídal, Svatopluk Majer, Felix le Breux, Jaroslav Seník, Josef Bartůněk, Josef Beyvl, Bedřich Prokoš, Osvald Albín, Adolf Vojta - Jurný, Jiří Holý, Bohuš Záhorský, Otomar Krejča st., Nelly Gaierová, Růžena Gottliebová, Milada Horutová, Lída Jírů, Gabriela Bártlová - Buddeusová, Nina Bártů, Anna Kubalová, Emilie Hráská, Oldřich Vaverka, Karel Konečný, Alexej Solmar, Otylie Beníšková, Jaroslava Panenková, Josef Benátský, Miroslav Homola, František Holar, Václav Kyzlink, Vladimír Šrámek, Mirko Erben, Kamil Bešťák, Slávka Budínová, Hanuš Malimánek, František Černý, Gustav Čech, Václav Příhoda, Stanislav Langer, Bedřich Bozděch, Zdeněk Kryzánek, Pavel Wuršer, Růžena Šlemrová, Meda Valentová, Josef Steigl, Josef Kemr, Václav Špidla, Viktor Očásek, Josef Chvalina, Fanda Mrázek, Jaroslav Vondřička, František Klika, Antonín Kandert, V. Hájek, Rudolf Princ, Antonín Soukup, Miloš Kopecký, Zdeněk Bittl, Josef Toman, Karel Brabec, Emil Kavan, Antonín Heřmánek, Arnošt Mirský, Vladimír Hlavatý, Otakar Vážanský, Otakar Dadák, Stanislav Lužický, Ivo Gübel, Vl. Macháček, Oldřich Slavík, Zdeněk Hodr, Karel Švarc, Josef Hlinomaz, Jarmil Škrdlant, Jan Děták, K. Kočka, Vladimír Leraus, Jaroslav Cmíral, Jiří Vršťala, Jaroslav Černík, Adolf Horálek, Marie Rosůlková, Arna Pekárková, Anna Gabrielová, Jaroslav Orlický, Marie Nováková, Bohuslav Kupšovský, Bohuš Hradil, Ferdinand Jarkovský, Karel Pavlík, Dagmar Týmlová, Jindřich Rychtařík, Zora Polanová, Karel Svoboda, Karel Hruška, Miloslav Homola, Ladislav Gzela, Jan Pixa st., Majka Marie Tomášová, Viktor Nejedlý, Eva Marie Kavanová, Věra Kalendová, Jaroslav Zrotal, Hynek Němec, Božena Vítovská

Komentáře uživatelů k filmu (37)

  • Lima
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Skalní komunista uroní nejednu slzičku, normální člověk jenom zazoufá. Tonda Zápotocký měl určitě takovou radost, že vytáhl svoji oblíbenou garmóšku a šel do hospody hrát mezi svý. Menší radost ale určitě měli ti, kteří na to byli povinně nahnaní.(13.4.2003)

  • ripo
    všechny komentáře uživatele

    V „Anně proletářce" vytvořil Olbracht mohutný, realistický, hluboce pravdivý s silně přesvědčivý obraz našeho revolučního dělnictva v jeho boji proti buržoasii a jejím jidášským posluhům z řad oportunistů. Z tohoto základního faktu také vycházel autor filmového zpracování Karel Steklý a vědom si toho, že osud Toníka a Anny je spjat s nezadržitelným postupem dělnického hnutí a Olbrachtem úmyslně zasazen do událostí roku dvacátého — rozšířil a dokreslil pozadí událostí tohoto důležitého roku, kdy se rodila Komunistická strana Československa. Udělal to, co Olbracht pro okovy buržoasní censury udělat nemohl, postavil na scénu historické osobnosti, aby tak ještě jasněji a konkrétněji mohl vyjádřit hlavní ideu Olbrachtova slavného díla. Vytvořil tak film, který je důstojným protějškem románové předlohy a horoucí oslavou zrodu naší komunistické strany, která nás dovedla k tak slavným vítězstvím. Filmový přehled 7/1953(14.9.2008)

  • sportovec
    **
    všechny komentáře uživatele

    Literární předloha i její filmové ztvárnění varovně odpozují již svým názvem. Skutečnost, že ANNU PROLETÁŘKU někdejší sociálně demokratický redaktor a spisovatel Ivan Obracht psal více či méně na zakázku tzv. marxistické levice jako ospravedlnění jejího zkrachovalého pokusu o převzetí moci v průběhu roku 1920, se na kvalitě díla nejblaze podepsala. Je to snad první kniha tzv. socialistického realismu u nás. Karel Steklý - osobnost stejně rozporuplná jako Olbracht s uměleckým rozpětím od SIRÉNY až po normalizační průjem HROCH - vložil do díla více než jeho tvůrce. Jaksi mimochodem před zraky tehdejší supercenzury proklouzly do filmu vcelku věrně osobnosti druhého křídla tehdejší československé sociální demokracie v čele s Vlastimilem Tusarem - velmi slušně zahraným Františkem Vnoučkem - a byť v karikované podobě tu získaly prostor pro vyjádření svých, Masarykem plně sdílených názorů, zejména myšlenky na uhájení demokratické mladé republiky ryze demokratickými prostředky; zajímavé jsou i záběry zřejmě ještě původních sociálně demokratických prostor Lidového domu předtím, než se stal Muzeem V. I. Lenina. Zřejmě poprvé a naposledy je tu filmovou postavou dr. Přemysl Šámal, velká osobnost obou našich odbojů, oběť nacistické perzekuce. Pozoruhodná je i skutečnost, že hlavním koryfejem prvních komunistů je ve filmu vlastně výhradně kladně traktovaný Bohumír Šmeral (opět obstojně v duchu pověstného "starého pardála" sehraný Josefem Beyvlem), komunisty samými vnímaný po dlouhá desetiletí jako postava a osobnost na pokraji únosnosti z hlediska potřeb Moskvy i gottwaldovského vedení KSČ. V době cílené likvidace všeho, co mohlo překážet záměrům stalinskogottwaldovské kulturní glajchšaltace, šlo vlastně o podnětný čin. Je pochopitelné, že dosah tohoto nechtěného efektu nemůže znamenat přecenění filmu jako takového. Ale i míra falšování historické paměti tu má - v porovnání např. s filmovou podobou RUDÉ ZÁŘE NAD KLADNEM - své meze. Jak Toník, tak zejména Anna měli totiž ve své době předchůdce v desítkách tisíc mladých lidí jen zázrakem přeživších hrůznou první světovou válku a prahnoucích - naivně a nanejvýš mlžně a iluzionisticky - po společnosti sociálně spravedlivější a lidsky neskonale teplejší. Vlastně dobré režijní Steklého vedení vydatně přispělo k tomu, že mladá a už tehdy umělecky pozoruhodná a navíc zjevem atraktivní Marie Tomášová téměř zcela eliminovala plakátovost a tezovitost své postavy a navíc jakoby za sebou vytáhla i Beka neporovnatelně lepšího než jeho z fráze a dogmatu budovaný Zápotocký v RUDÉ ZÁŘI NAD KLADNEM. Tady výčet poměrně skromných a velmi relativních předností filmu končí. Míra znásilnění historické paměti je enormní zejména v závěrečných scénách PROLETÁŘKY nejen faktově, ale i celkovým vyzněním. Je to tedy dílo v mnoha ohledech i dnes víc než výstražné.(3.7.2011)

  • Ony
    *
    všechny komentáře uživatele

    Už je to pár let, co jsem četla Olbrachtovu předlohu, ale pořád jsem přesvědčená, že to vůbec není špatná kniha. Pamatuju si, jak mi postava Anny připadala uvěřitelná a pochopitelná, jak byl její vztah k Toníkovi živočišný, jak jim postel voněla ocelí. Co se s tím vším stalo ve Steklého režii? Něco strašného. Anna je tu epizodní venkovskou husou, která se úplně ztrácí ve sledu davových scén. No, některé jsou docela působivé. Většinu té neskromné stopáže ale tvůrci vyplácali na úmorné schůzování a nejdebilnější dialogy v dějinách kinematografie.(15.1.2012)

  • Véča
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    „Porážka dělnické třídy r.1920, způsobená především tím, že v čele bojů nestála bolševická strana, rozhodla sice o tom, že buržoasie nastolila svou diktaturu cukrovanou masarykovským humanismem. Ale současně byla tato porážka nesmírným poučením, nesmírnou zkouškou ohněm. Vždyť to poučení přivedlo dělníky k nutnosti založit komunistickou stranu. Film „Anna proletářka“ dobře a přesvědčivě ukazuje, jak a z jakých lidí se rodilo ocelové jádro budoucí KSČ. Je nám jasně, že takoví Toníci, ale i takové Anny budou opravdovými bolševiky, které už nikdy nikdo neopije rohlíkem humanitních ideálů.“ Kino, 1953, č.15 (16.7.),(20.5.2007)

  • Jacinda
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Sociálně uvědomělý slévač Toník:-)(10.2.2011)

  • salahadin
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Proletáří všech zemí, vyližte si prdel...............! Heh, to se mi ulevilo....(19.3.2009)

  • WANDRWALL
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Pěkný levicový film. Je zvláštní, že tak málo lidí má cítění jako Anna proletářka a na rozdíl od ní tak většina z nich určitě nemá za sebou takovou práci pro druhé, jinak by ji víc porozuměli, víc ocenili její činy.(11.9.2011)

  • Crocuta
    **
    všechny komentáře uživatele

    Ále, říkejte si co chcete, Marii Tomášové bylo tehdy třiadvacet a byla to pusinka zralá na dvě hvězdičky.(13.8.2007)

  • Aky
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Je to nejen hlouopé, ale ve výsledku zlé, zlomyslné.(1.4.2009)

  • Pacco
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    "Maňo, kdo je to Bolševik?" "To je samej hodnej člověk, těch se nemusíš bát, holka." "Socialismus - to znamená radostný život a svět bez válek!"(23.3.2007)

  • Spinosaurus
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Doslova nechutnost korunovaná dvouhodinovou délkou, přičemž celý film se jen zbytečně tlachá a když už na konci dojde konečně k věci, tak trvá to asi pět minut. V celém filmu mi chyběl historický podkres, který by mi alespoň přinesl jakýkoliv poznatek z toho období. Místo toho zde vidíme na jedné straně svědomité soudruhy z fabrik (kteří bojujjí i proti vlastní straně) a na druhé straně pány kapitalisty, kteří májí všichni do jednoho polštář pod trikem. Chápu, že je chtěli vykreslit jako tlusté figurky, ale aby byli tlustí všichni (a tím myslím úplně všechni)??? Závěr je udělán moc hezky, škoda jen, že to hned tvůrci utnuli a neukázali jak pochodující soudruzi dostanou pendrekama přes tlamy.(3.12.2011)

  • sinp
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Ukázkově pojatá stupidita tehdejšího filmu, kde i s výrazného a nepochybně kvalitního autora je uzmut jeden instruující kus, velkolepé obludárium. On Steklý vždy moc dobře věděl, kudy vykročit... Jako režisér si neví rady s obřími kulisami a naočkovanou masou, co se řídí "pouze a jedině dle třetí internacionály..." Je to nemyslící dav, právě ten, co vždy napáchá nejvíc škody, takže z tohoto pohledu je Steklého film průhledný, jenže scénář i znudění herci nenabízí argumentaci. Jste buď anebo. Střední cesta není. Právě s tohoto morálního pohledu jde Steklého film do pekel definitivně.(23.12.2006)

  • Blofeld
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Vůbec ne špatně natočené, s poněkud pochybnou výpovědí, ale svůj smyslu zhlédnutí tohoto filmu rozhodně má.(17.1.2009)

  • Kryton
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Se Sovětským svazem přišla bída na Zem!(30.4.2011)

  • Marthos
    *
    všechny komentáře uživatele

    Oslavná kantáta Ivana Olbrachta přišla v roce 1952 vládnoucí komunistické straně náramně vhod. Kde lépe představit prostý dělnický lid jako uvědomělý kolektiv bojující za "správnou věc"? Megalomansky koncipovaný dvouhodinový velkofilm režiséra Steklého do puntíku naplňuje požadavky ideologických vládců o tom, že "vítězný únor" byl jen vyústěním předchozích událostí z období první republiky. Schémata o masarykovském střílení do dělníků, vykořisťovaných služkách a poctivých proletářských láskách však nefungují. Josef Bek, Marie Tomášová a Jana Dítětová ideální uvědomělý trojlístek. Koho by to tehdy neburcovalo? "Máňo, prosímtě, ty tak všechno víš, pověz mi, co je to bolševik? – Tím tě straší stavitelka, ne? Hólka, ty se bolševiků bát nemusíš! Jsou to samý dobrý lidi. Dělníci, chudý pracující...no, co chceš? Já jsem taky bolševik!"(27.2.2009)

  • FilmFan24
    *
    všechny komentáře uživatele

    Byla padesátá léta a je jasné, že vznikaly filmy jako tento. Normální to jev. Budovaly se přece svělé zítřky a vzorem nám byla "Země, kde již dnes znamená zítra". Historii je třeba neustále připomínat, aby se už neopakovala...(22.10.2008)

  • frings
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Prostě se mi to líbilo(13.1.2011)

  • pjotr76
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Ideologie...ze strany filmu a ze strany všech komentářů jakbysmet. O co vám jde? Taková byla doba, psal se rok 1952 komentátoři, dokáže si někdo z nás, počítám, že tu nikdo z nás není starší ročník než 1970, představit, že ty lidi tomu tenkrát ještě doopravdy věřili, že věřili v socialismus a fakt tu ještě z první republiky, byla velká spousta chudejch lidí, který těch boháčů už měli dost? Dělal někdo z vás uklízečku u nějakejch pracháčů dneska? Jděte někam s tou vaší obrácenou ideologií a to nejsem levičák, jenom nemam rád hodnotit dobovej film, napadat ideologii a nevědět nic o tom jak to tenkrát bylo. Ten film svojí hodnotu má, když budete myslet a nebudete zaslepeně kádrovat. Např. podstatně větší hodnotu než Major Zeman, když jsme u těch ideologickejch kontroverzních děl.(16.1.2004)

  • DeLaMorte
    *
    všechny komentáře uživatele

    Tohle fakt už nikdy více(22.5.2009)

<< předchozí 1 2
zobrazit všechny komentáře

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, vstupenky, kultura, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce