Hobit: Šmakova dračí poušť

Tento díl zdál se mi poněkud slabší oproti jedničce, ale to přičítám loňské euforii z opětovného návratu do filmové Středozemě a znovusetkání se starými známými spolu s těmi novými. Na "dvojce" se mi opět líbila fantazie scénáristů, kterou vylepšili (ano, čtete dobře) vylepšili fantazii Tolkienovu. Užívala jsem si napínavou cestu Temným hvozdem, stejně tak i dobrodružství s Lesními elfy, super kaňoning v sudech, setkání s lidmi v Jezerním městě nebo Gandalfův střet s Nekromantem. Musím vyzdvihnout poslední část filmu, kdy se Bilbo a ostatní trpajzlíci setkají se samozvaným vládcem Pod horou, drakem Šmakem v Ereboru. Jsem ráda, že jsem šla na 2D verzi s titulky, nemusela jsem se takhle setkat s mnohými kritizovanou 3D. Za mě opět jasných 5*. (28.12.2013)

„Kto je tento hnusný chlap?" – „To je moja žena." – „A toto odporné stvorenie? Nejaký mutant?“ – „To je môj syn Gimli.“ Evangeline Lilly je o ničom (v trojke mi pripadala zaujímavejšia, keďže medzičasom zapracovali na jej charaktere), zato nečakaný (?) návrat Legolasa hodnotím s nadšením. Jedno treba Jacksonovi uznať: vizuálnu stránku. Oblečenie, masky, rekvizity, výprava exteriérov i interiérov, všetko pôsobí veľkolepo a realisticky (až na elfské väzenie, to pôsobí aj pri siedmej repríze neskutočne umelo). Bohužiaľ, ani v dvojke sa mu nedarí úspešne predstaviť všetkých členov družiny. Finále s drakom je síce patrične ohromujúce, ale pri jeho sledovaní som sa nemohol zbaviť naliehavého pocitu, že sa nudím. Scénu so splavovaním rieky hodnotím ako jednu z dvoch najlepších akčných scén trilógie (a zároveň ako predčasný vrchol nielen dvojky, ale dokonca celej trilógie). Scenár bohužiaľ zjavne šili horúcou ihlou, mnohé veci sú v ňom len preto, aby v ňom boli (Beorn je síce skvelý, ale v trojke ho ponížili tým, že mu dali len pársekundové cameo, čím sa spätne znížil význam tejto postavy v univerze), logika si často berie dovolenku (škrati si na osamelý domček v lesoch netrúfnu, ale na majstrovsky zabezpečené elfské kráľovstvo áno?), náhody udierajú do očí (viem, že počet sudov nakoniec tak úplne nesedel, čo bolo vtipné, ale aj tak ich tam bolo plus-mínus presne toľko, koľko trpaslíkov a pritom je zrejmé, že ide o náhodu, keďže ich nechystal Bilbo, ale už tam boli dávno predtým) a pobavilo ma aj to, ako má Beorn hysterický monológ o tom, ako neznáša trpaslíkov a nemieni im pomáhať. Ale škratov neznáša ešte viac, takže trpaslíkom napokon pomôže, ale iba tým, že im poskytne kone (ťažko povedať, kde ich vzal tak veľa), ktoré údajne nutne potrebujú, inak bez nich umrú. Nasleduje štvorsekundová scéna cválania, trpaslíci z koní zosadnú a pošlú ich preč. Wtf. Inak to ale má plno skvelých scén a pôsobivých momentov, ako je pavúčí les a halucinogénna pasáž, ktorá predchádza stretu skupiny s pavúkmi. (21.11.2016)

Není to tam. Sice to nebylo tak konzistentně generické jako Neočekávaná cesta, ale když už ano, tak pořádně. V akčních scénách jsem instinktivně tápal po klávesnici s myší - je to fakt spíš PC hra než film. Včetně střihového přesunování na vyšší levely, kde loadovací obrazovku nahrazuje pětivteřinový kamerový oblet společenstva na cestě (viz přechod z podzimního lesa k zamrzlému jezeru). Natahované je to pořád stejně, tempo neexistuje, největší problém je absolutní a až absurdní neosobnost, trpaslíci zůstávají anonymními figurkami a Bilbo odstrhovanou okrajovou postavou (což je škoda, protože Freeman je rozhodně nejsilnější zbraň filmu). Shore napsal nejnudnější score poslední doby, které není od Hanse Zimmera, přesto nejzvládnutější není u Hobita obraz, ale zvuk. V nejlepších momentech se daří navodit dojem, že někdy brzy se konečně stane něco zajímavého. Nakonec se to nestane. Nejpatrnější je to u finále, u kterého jsem měl po nástupu trpaslíků problém neusnout (pár mikrospánků ale bylo). A ten cliffhanger je drzost - tříhodinový film musí mít dílčí konec, prostě musí. Jinak jsem zvědavý, jestli hláška "možná pro tebe mám něco velkého v kalhotách" zlidoví podobně jako "Neprojdeš dál!" (celá milostná rádobylinie je i přes mou mnohostrannou oblibu Kate z Lost Jacksonovo kariérní dno, a to počítám i Lovely Bones). Nejotravnější je nekonečné parafrázování prstenové trilogie na všech myslitelných úrovních, které rozhodně neumožňuje "nesrovnávat". Protože to srovnání je opravdu kruté a rád bych k němu nebyl tak nucen. Tentokrát jsem o čtyřech hvězdách ani neuvažoval a zklamání je o řád větší. Asi i proto, že tentokrát zde na rozdíl od nekonečného ničeho minule byl potenciál. Tři hvězdy jsou za... já ani nevím. Prostě je dám a radši se tím nebudu zabývat. (11.12.2013)

Jacksona utrženého ze řetězu v kombinaci se Středozemí prostě můžu. Perte to do mě a já furt nebudu mít dost. Všechny výtky, co o tomhle filmu lidi píšou jsou asi pravda, ale já se nenudil ani chviličku a mám chuť si to dát znova. Hrozně mě baví ta Gandalfova linie. Jenže je prostě určena zarytým Tolkienovcům a chápu, že někomu může přijít navíc. Tauriel mi nevadila (Evangeline Lilly je první opravdu pěkná elfka), spíš ten Legolas v Esgarothu už poněkud přesluhoval. Je tu opravdu hodně bitek, ale jsou takové odlehčené. Prostě se o trpaslíky nebojíte. V Pánovi Prstenů vás bolel každý úder, ale tady víte, že skřety prostě všichni předimenzovaně vykombí a půjdou dál. Což se ale k Hobitovi hodí a je vidět, že Peter Jackson má tolkienovy knihy opravdu rád. Nejvíc na mě zapůsobil Thorinův proslov v Esgarothu a příchod trpaslíků k Hoře. Opravdu mě to dojalo. Jenom nechápu, co bude ve trojce. Tři hodiny dlouhá bitva? (12.12.2013)

Oproti prvnímu dílu přidali scenáristé spoustu vlastní invence, přestali jen tupě opisovat slovo od slova z knihy a díky tomu vznikl film, který mnohem víc odsýpá, baví a hlavně překvapuje! Mám to potvrzeno i od lidí, kteří předlohu neznají a oba dva filmy viděli. Mně, která jsem čtla knihu už nejmíň třikrát, přidané a sebrané části vůbec nevadily, všechny sloužily příběhu a scény od Medděda nebo z Jezerního města mě jednoduše nadchly. Jen si tak nějak nedovedu představit, čím chce pan režisér naplnit díl třetí, do kterého mu z knížky zbyla asi tak jedna kapitola... (25.03.2014)