boshke

(Febio Fest) Reakce jednoho známého byla "ze začátku je to vážné, ale pak je to děsná sranda". I když slibované překlopení do děsné srandy nepřišlo, tahle finská šílenost se mi líbila. Třeba pasáž v jatkách byla opravdu hutná. A co se mne týče, raději bych snad volil drsnou, avšak stylovou smrt sežráním tou rohatou finskou bestií či umlácení krumpáči jeho nahých, vousatých pomocníků, než se nechat pomalu zabíjet cukrem napranou, tím blbým, obézním, dobrosrdečně se tvářícím vousáčem propagovanou Coca Colou... 90%

(Febio Fest) Hned na začátku, když se Mark ploužil areálem školy na té své motorové posteli, mi přirozeně naskočilo "Jéžiš, slzavé údolí. Jsem postižený, litujte mne. Nešťastně se zamiluju a pak budu půl filmu umírat.". Kardinální (asi vliv nedávno skončivší konkláve) chyba. Mark je sympatický ironik, a i když pocit lítosti tam je (kdo by také nelitoval člověka schopného ovládat pouze hlavu a strávit mimo svou "železnou plíci" pouhých několik hodin), většinu filmu jsem i přesto strávil s úsměvem na rtech, který jednoduše (ani složitě) nešel potlačit. Překvapila mne Helen, jaká je to nestyda (ve zcela pozitivním slova smyslu), a potěšil William H. Macy jako farář... 90%

Ta pachuť, která zůstane po kdysi oblíbeném, po čase však stále hlouběji do průměru zapadajícím seriálu, není libá. Klasické "berličky" vyčerpaných scénáristů. Nová prostředí, nové postavy (ani si nedokážu představit jejich zoufalství, když povolali něco tak strašného, jako je Gabe), postavy se extremizují - hloupé se stávají hloupějšími, otravné otravnějšími. Postavy přicházejí a odcházejí, někdy na díl, někdy na více, jen aby dočasně vyplnili mezeru po dobrém humoru. A pak se buď při psaní dostaví nápad, nebo tam zase na pár dílů vlepíme novou, nepodstatnou postavu... Vůbec celý koncept Kanclu jednoduše nemá na takové množství dílů, což bylo patrné už v originále. Dokud to bylo alespoň vtipné, dalo se to tolerovat. Pak už mi to připadalo jen jako umělé přesouvání stěžejních figurek tam a zase zpět, aby to nebylo stále monotónní... Je to škoda. Do osmičky už se mi nechce. Uvidíme, jestli se ke Kanclu ještě někdy vrátím... 80% (1. série - 70%, 2.-3. série - 100%, 4. série - 90%, 5. série - 80%, 6. série - 70%, 7. série - 60%)

(Febio Fest) No, je cítit, že tento film prosadila má žena. Mne na něm zaujal jen Robert Carlyle, kterého jsem znal z Trainspottingu. I když film začal realtivně slibně, absolutně jsem se s Lachlanem nedokázal ztotožnit a bylo mi úplně šumák, co se s jeho nezodpovědnou, alkoholickou, skotskou zadnicí stane... 50%

(Febio Fest) O malý kousek delší, než by bylo záhodno, ale přesto velice zajímavá koláž příběhů, které jsou dle režiséra všechny inspirované realitou a měly by nějak symbolizovat dnešní příběhy Finska (alespoň myslím, že to říkal). Obzvláště pán s břichem mne bavil. Druhý pozitivní finský zářez festivalu... 80%

(Febio Fest) I přes nepatrné množství momentů, které byly vtipné, to bylo necelých devadesát minut čirého fyzického utrpení. Začalo to už titulky. Snad nejnevkusnějšími a nejdementnějšími titulky v dějinách kinematografie. Vrazit do devadesáti minutového filmu pěti minutové Harryho představy byl skvělý tah. Podobně jako Diaz s hubou jak rozšláplej pomeranč. Silně mi to připomínalo projekci Babovřesk. Humor té nejnižší možné úrovně, ale plebs se spokojeně plácá do kolen. Hrůza. Děs běs... Chtěl bych tímto pozdravit toho strašně milého pána, co seděl vedle mne a co očividně nerozlišoval, kdy mluví nahlas a kdy v duchu sám k sobě, a tak s otravně častou frekvencí pronášel "ty vole", "ty kráso", "to jsem si myslel" či "to nebyl dobrej nápad"... 0%

Asi tři minuty stačily. Není radno tu blbou věc zapínat. Byť jen nešťastnou náhodou... 0%

(Febio Fest) Na tento film jsem se těšil. Konečně něco z druhé světové bez nácků a Cyklonu B. Jenže ono je to tak uzoufale natahované a o ničem. Nemohl jsem si pomoci. Zachránila to beseda s producentem, která byla sice též povětšinou nudná, ale s dvěma velice zajímavými příběhy. Na role vyhublých a různě zpotvořených zajatců si dali inzerát, na který přijali asi 220 lidí. Naprostá většina z nich však byli feťáci, a tak jim dvě stovky z nich na letišti zatkli a na natáčení měli k dispozici pouze zlomek původního komparsu. A závěrem přidal příhodu o poznání depresivnější - jeden ze členů štábu (Japonec) hned první den natačení spáchal sebevraždu, protože se mu nedařilo film nasvítit tak, jak by si představoval... Drsné... 50%

(Febio Fest) Tak tahle finská jízda mne hodně bavila. Námět prostý, scénář skvělý, humor vynikající a finále s helikoptérou? Úžasné... 100%

Na jednu stranu to i přes řadu poměrně známých herců pořád smrdí amatéřinou, na stranu druhou je to trefné a vtipné... 70%