rottik-cb

Když se mě někdo zeptá na nejoblíbenější film, odpovídám: „Moulin Rouge.“ Určit nejoblíbenější film je o dost jednodušší než nejlepší (nejkvalitnější) film, prostě zvolíte ten, který je vašemu srdci nejbližší :) Důvodů je spoustu, vypíšu jen ty hlavní. Celková atmosféra filmu- kabaret, Paříž. Neuvěřitelné herecké výkony jak v hlavních rolích (Nicole, Ewan), tak vedlejších (Richard Roxburgh v roli záporáka no. 1, nebo Jim Broadbent coby majitel kabaretu). Chytlavé, moderní písničky (soundtrack z Moulin Rouge je jeden z mála, které umím úplně nazpaměť). Vynikající, takřka perfektní režie plná nápadů a stejně dobrá kamera. A ten konec… Někdo říká, že Moulin Rouge je lovestory na hranici kýče. Podle mě je hodně za touto hranicí. A co má být? Někdo říká, že je smutný. Možná, ale určitě je nádherný. Jj, musím se na něj co nejdřív podívat znovu :)

Nikdo mi nevymluví, že je to jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla. Je to silné, syrové, emotivní tak akorát… prostě skvělé! Uvědomuji si, že téma se veze na „módní“ vlně homosexuality a některé záběry jsou dost podbízivé, ale to mi bylo jedno. Hudba je nádherná, záběry na krajinu rovněž. A dva hlavní představitelé, Jake Gyllenhaal a Heath Ledger se (také) tímto filmem probojovali mezi moje nej. A pro téma mám- nevím proč- slabost. Jako by mi někdo vyprávěl svůj životní příběh… Hned, jak film skončil, jsem si to pustila ještě jednou, tak moc mě to vzalo. A to se mi vážně moc nestává… 38. ze 1001

Nejlepší možnost, jak může dopadnout setkání s neznámým filmem... Byla jsem nadšená! Trochu šokovaná, zhnusená, ale hlavně naprosto unešená. Hlavně tedy pojetím scény, jaké jsem ještě ve filmu neviděla, příběhem a zápletkou, civilní Nicol Kidman a také tím koncem.. Celková nálada a atmosfétra filmu byla děsivě podmanivá, a Dogville se- i se svým režisérem- katapultoval do mojí TOP 10. Jen škoda, že o tomto filmu se obecně moc neví...

Pětihvězdí naprosto nekompromisně. Pro mě osobně před lety velké POZITIVNÍ překvapení a taktéž objevení „mého“ Gaela García Bernala. PS: Vše o mé matce ani Mluv s ní jsem zatím neviděla.

Film, ve kterém toho Johnny moc nenamluví, přesto jedna z jeho nejlepších rolí vůbec. Edwardova nehybná tvář je úžasným protikladem „cirkusově“ ztvárněných postav typu Jack Sparrow. Hudba Dannyho Elfmana jako vždy prvotřídní. První spolupráce Tima Burtona a Johnnyho Deppa- kultovní záležitost! 57. ze 1001

„Promluvíme si.“ „Nechci s vámi mluvit.“ „Nebojte, mluvit budu já.“ :) Přiznám se, že o režisérském duu Powell - Pressburger jsem toho až do tohoto filmu příliš nevěděla, ovšem jestli jsou všechny jejich filmy takhle dobré, musím je vidět! Červené střevíčky byly natočeny ve 40. letech, ale čas se na nich podepsal jen v dobrém. Film je vyveden v pohádkových barvách, jsou v něm nádherné exteriéry i interiéry a překrásné kostýmy. Navíc je přímo neuvěřitelně vtipný. Vyzdvihnout musím i samotné baletní představení Červené střevíčky - ač na balet moc nejsem, tohle bylo strhující. Kvalitní práci odvedli i herci- nejvíc se mi líbil Anton Walbrook v roli Lermontova, pak krásná Moira Shearer jako Vicky a velmi uvěřitelný byl také Léonide Massine- Griša. Škoda, že tito herci jsou u nás prakticky neznámí. Důrazně doporučuji velké plátno - jde o výpravný umělecký film. Snímek, přestože je trochu delší, nenudí, a já nemám, co bych mu vytkla. 108. ze 1001

Dnes už bych možná hodnotila o hvězdu méně, ale v době, kdy jsem Sin City viděla, to byla má první zkušenost s komiksovou adaptací v tomhle duchu. Atmosféra mi zcela učarovala a příběh mi přišel doopravdy zábavný. Navíc ten trojlístek režisérů… Prostě paráda! Strhující film!

Moje osobní vášeň. Miluji, jak film ubíhá, jak skáče z jedné zapamatovatelné scény na druhou, jak se stupňuje napětí. Pro mě tisíckrát lepší než různé Hostely a Saw (ač jsem to neviděla, ale dokážu si představit), protože kočičí lidé MAJÍ CO ŘÍCT. Závěr trochu smutný, nicméně geniální. 68. ze 1001