wallabia

Opravdová láska vás srazí na kolena a z arogantního, bezcitného floutka udělá pokorného muže plného nadějí. Ani to však nestačí v boji proti nepříteli jménem osud. Ovšem odlesky výše zmíněného odrážející se v očích Pacinových povznášejí snímek do sfér mých nejmilejších filmů vůbec. Marthe je mimořádně krásná žena, Florencie je mimořádně krásné město, vlastně celá severní Itálie je úžasný kus země a móda let sedmdesátých má též své kouzlo. Ale nic z toho by nebylo, nebýt Al Pacina. K němu ani superlativy nemám, to už je úplně jiná dimenze.

Miluju to poselsví o naději, trpělivosti a skromnosti, a miluju tu neotřelou animaci, která se k onomu poselství skvěle hodí.

Právě když chcete setřást ty civilizační kecy, které se na vás valí odevšad a bohužel i z každého filmu, kdy alfou a omegou jsou furt dokola omílaný mezilidský vztahy, nekonečný rozpitvávání všeho, co kdo udělá, či řekne, popřípadě snaha jakýmkoli způsobem zvýšit svou atraktivitu pro nejširší okolí - vystoupí z mlhy man of a few words a ukáže, že alfou a omegou je přeci život sám! Celou dobu jsem se modlila, aby tvůrce nesešel z cesty a nepřitáhl tam nějakou obvyklou psychologickou sondu...ale nesešel. Pro mě je Poslední traper film, který šel zcela nenuceně hodně do hloubky, bez použití nějakých frází a moralit, bez použití varovných značek Tudy ne! Film, který byl ve správnou dobu na správném místě.