Autenticita

Jo, dobré to bylo. Zajímavá filmová úvaha, kam to může dojít, když se sejdou tři egoističtí manipulátoři a největší ego z nich má holka. Film mě ničím nenudil a po většinu času mi připadal 4hvězdičkový, ale závěrečné tenisové výměny, to bylo takové úžasné psychodrama s parádním trikem jak totálně paralyzovat soupeře a následně se vzájemně uznat, že zvedám hodnocení na plný počet hvězd. 90 %.

Tahle akčňárna a romanťárna s kousíčkem detektivky se povedla. Film si dělá místy legraci sám ze sebe, jen tak mile, netlačí na pilu. Scénář by možná mohl trošku lepší, ale film hodně zvedá Ryan (tady sympaťák a moooc mu to sluší, i s tím namaskovaným přeraženým nosem). No a dost to zvedá hudba, od začátku  diváky vtahují staré songy (hooodně staré a známé songy). 90 %.

Groteska! Černobílá! Taková osvěžující bajka o holém přežití bez zbytečného filozofování. Jen to v poslední čtvrtině začalo poněkud unavovat svou délkou.

Neurazí, nenadchne. Žádná z postav si nezískala moje sympatie, bývalý fyzikář byl asi nejhůř napsaná postava za dlouhou dobu.

Náramná romanťárna, která naštěstí není žádná "limonáda" a obejde se bez patosu. V polovině se příběh zvrtne a happyend? Jak pro koho... Výborná hudba tomu dodává šmrnc a smyčce zvlášť.

75 %. Satisfakce je obrovská motivace. Bohužel. Nebo bohudík?

Zpočátku to vypadá zajímavě, ale celkově tomu chybí spád, je to zdlouhavé.

Pan Hirajama toho ke štěstí moc nepotřebuje. "Jen" dělá to, co ho naplňuje.  (Kdo z vás to má?)

Koukat na to je přehlídka ztraceného času.

Jsme lidi, nejsme stroje, a tlačit na výkon se nedá do nekonečna. To se může něco porouchat, v těle nebo v hlavě, a je konec. V případě hlavy může být dobrovolný a vysvobozující, když při dopadu na dno spirály není pomoc na blízku. Tím bych shrnula, čím na film nejvíc zapůsobil, a řekla bych, se mu to povedlo velmi dobře.