Ho!

Tato belmondovka se těžce nepovedla. Po docela odlehčeném začátku Belmondova postava tápe, zda udělat či neudělat velký zločin, vydělat si poctivě nebo nepoctivě, budovat vztah s krásnou dívkou nebo ne. A konec filmu to vše dokonává - když se prostřílí až k vlastnámu zatčení a jde do lapáku, o kterém polovinu filmu prohlašuje, že tam nechce. Je to hodně špatná kriminálka, žádná komedie a žádná zábava. (09.02.2004)

V bohaté Belmondově filmografii jde o titul, který filmoví fandové přijímají často s netajenými rozpaky. Existují herečtí chameleoni, kteří střídají nejrůznější typy rolí a charakterů, většinou ale režiséři hledají vhodné herecké typy a když se příslušní herci osvědčí, jsou do příslušné kolonky obsazováni pravidelně. Úspěšná seriálová role nebo žánrový film se pro ambiciózního herce může snadno stát prokletím. Divákům ale takové asociace vyhovují, ví dopředu, co můžou od svých oblíbenců čekat. Belmonda si ztotožnili s typem hláškujícího šarmantního dobrodruha obsazovaného do kriminálních komedií ať už na straně zákona nebo podsvětí. Belmondův automobilový závodník a kriminálník Ho se od obvyklých očekávání zase tak radikálně neliší. Kromě toho, že je jeho role civilnější, než jsou diváci běžně zvyklí, dělí Belmonda od obvyklých hrdinů ještě jedna podstatná maličkost. Jeho postava není úspěšná. Prohrává nejen dávno ztracenou sportovní kariéru, ale i lásku, peníze a svobodu. A to je něco, co diváci Belmondovi nemohou odpustit a promítá se i do jejich hodnocení a komentářů. Film ukazuje, jak málo stačí k vytvoření legendy a jak málo k jejímu přízemnímu konci. Belmondo vytvořil zajímavou studii muže, který uvěřil, že má na víc, než se od něj očekává. Celkový dojem: 75 %. (20.11.2013)

Snímek má prapodivné střihy, skoky v ději a nesourodé dialogy. Jakoby se postavy na plátně míjely, než aby se potkávaly a reagovaly na sebe. Hlavní postava je bezcílná a jakoby ani neměla žádnou vlastnost, spíš se nechává vláčet okolnostmi. Což je nezvyklé na to, že by měl hrát šéfa podsvětí. Břinkající hudba jakoby z některých scén dělala grotesku, která se ale nekoná. Vztahy mezi figurami nefungují. A tak navzdory výstupům z vězení, kde Belmondo hraje váguse tak přesvědčivě a dobře namaskovaně, až smrdí i z obrazovky, je film nudný a bezduchý. SHRNUTÍ: Když vlastně nechceš být kriminálníkem, ale ani nevíš, čím bys tedy být chtěl. (04.01.2022)

Typická Giovaniho práce dostala Enricův všudypřítomný nostalgický podtón. Páně režisérův dvorní skladatel sice nenapsal svoji nejlepší hudbu, ale dokázal film hudebně propojit s americkou gangsterkou. Enricovy filmy byly vždy nostalgické, i ten Rumový bulvár ten stesk po starých dobrých časech obsahuje. Joanna Shimkus měla kusanec smutku v očích, možná proto ji Enrico tak rád obsazoval. A v roli smutného pána byl jako vždy velký herec malých rolí Paul Crauchet, zatím na pozici novináře, rok předtím dostal na ústa od Ventury v Dobrodruzích, pak byl smutný hrdina v Armádě stínů, až se dopracoval do role blázna v Motýlovi na rameni. (07.04.2013)

Česká televize se po dlouhý době vypjala k heroickému výkonu a neodvysílala stopadesátkrát reprízovanýho Muže z Acapulca, ale poměrně neznamej Bebelův kousek. Za to jí patří dík. Nedík jí patří za uvedení v pozdních hodinách, dojezd byl někde kolem půlnoci a já to dal opravdu tak, tak. Jak sem v titulích viděl Jose Giovanni, věděl jsem, že o žádnou mazlírnu nepůjde, tenhle chlápek s pofiderní minulostí často rád hraje filmovej heavy metal čili nějaká ta syrová smrt je u něj vždycky jistá. Tady v HO! film trošku dojížděl na hlavní postavu, ne že by jí Bebel zahrál špatně, ale podle mě nebyla dostatečně propracovaná. Navíc mě přišlo, že je ve filmu pár dějových přeskoků. Jinak dobrý, takový realný, syrový nesrající se s ničím a s nikým, jen prostě ten filmovej vcus měl mít větší vpád. Jo a vysvětlete mě co furt máte s tím "typicky Belmondovská hláškující postava", koukněte se na jeho filmošku právě v letech kdy se porodilo Ho ! a pak něco říkejte vy tlamy, bláznivý . (11.04.2013)