Bendiys

Lehke, svizne plynuti bez tizivejsi atmosfery (az na par vyjimek). S predlouhou se rozchazi, neco pridava, neco podava jinak. Ani jsem necekal, ze by ze z filmu nestala odlehcena verze. Kdo by taky filmoval ty drsne sceny z knihy? Nejvetsim plusem a duvodem, proc tuhle adaptaci zhlednout, je Tim Curry v roli klauna Pennywise. Jednoduse genialni.

Film Hitchcock ma jednu velkou vadu. Naprosto se netrefil do zanru. Po celou dobu (vyjimku tvori napriklad nataceni sceny ve sprse) sledujeme obtloustleho pana, ktery je neskonale vtipny. I tempo snimku evokuje spise letni komedii nez napinave zivotopisne drama. Me hodnoceni bych podporil tim, ze prave tak, jak je film natocen take funguje. Ale pouze jako oddychova podivana. Od takove latky by se dalo cekat vice, neco na vaznejsi rovine, neco co neprosvisti 90 minut a nic zapamtovatelneho se neuskutecni...

Jack Reacher v úvodní dynamické sekvenci, jako vystřižené z Temného rytíře, naladí na správnou vlnu. Beze slov v rychlém sledu chrlí záběry z různých úhlů. Postup správným směrem k napínavému, akčnímu filmu je však zmařen prozrazením identity skutečného vraha. Dynamika se vytratí a nastupuje pouhé doplňování chybějících částí skládačky. Divák přihlíží prostému příběhu, jakési rekonstrukci událostí bez možnosti myšlenkově se podílet na jeho podobě. Přesto není čas na nudu. Postava Jacka Reachera v podání Toma Cruise je natolik povedená, aby udržela pozornost. Je to jeho charakteristika neohroženého tajemného bojovníka, který není nikdy pokořen, a drsný humor, jež drží film zdařile pohromadě. Ve výsledku tvůrci namíchali oddychový, lehce nadprůměrný nevánoční koktejl s honičkou, která simuluje pocity z herní série Need for Speed.

Kamera najíždí na loď. Za ní se schovávají galejníci včetně zarostlého Jeana Valjeana. Mohutnými lany vytahují plavidlo z moře. Zabírají do rytmu písně. Shora na ně dohlíží Javert. Úchvatný úvod nenechává na pochybách. Bídníci budou nepřekonatelným zážitkem. Právě jsem popsal jeden z nejlepších a nejemotivnějších momentů filmu. Těmi snímek trestuhodně šetří. Následující sled scén iniciuje velké váhání. Jsou rychlý spád událostí, malý prostor pro postavy a statické projevy písní v detailu na obličej tím, co ohromí? Muzikálovým číslům chybí invence a střihová nápaditost. Naleznou se i výjimky, mezi něž patří seznámení s podnikem Thénardierových a úvod do posledního dějství. Vychvalovaná píseň I Dreamed a Dream je sice silným zážitkem, ale zvolená prezentace nevyčerpala potenciál. Film měl možnost dohnat dospělého chlapa k slzám, ale svým zpracováním tuto ambici pohřbil. Ke konci už zbývají pouze modlitby za to, aby spadla opona.

I pres sve nizke hodnoceni jsem rad, ze se cesti tvurci pousteji do podobnych ambicioznich zanrovych projektu, kterych se u nas moc netoci. Presto je Ve stinu zklamanim bez poradneho napinaveho deje a postav, o ktere bychom se meli bat. Kdyz zaverecna scena s Ivanem Trojanem (jako vcholna gradace celeho pribehu) nevyvolava zadnou emoci, mozna tak pocit lhostejnosti, je neco spatne. Samotne prostredi 50. let muze sice pusobit pekne, ale kdyz se necitite jako ucastnik filmu, muze byt doba, jaka chce. Zkratka to vychazi naprazdno, umele a krecovite vypraveni pod zastitou temna.

Vybrousenej film, jak po stylisticke strance, na kterou si clovek musi zvyknout (coz ale neni problem, znate-li nektere Andersonovy predesle filmy), tak i po dejove linii - prosty a presto genialni a zabavny pribeh. Prozatim jednoznacne to nejlepsi, co Anderson natocil...

Za prostym nazvem filmu Snehurka a lovec se skryva skvela fantasy podivana s napinavymi a velice zazivnymi bitevnimi scenami s nadhernou vizualni strankou (zejmena temny les) a dabelskou letitou kraskou. Prijemne prakvapeni se zdarile vyuzitymi motivy puvodni pohadky, zasazene do temnejsi, misty az hororove, verze pribehu. Jen tu Snehurku nemuseli strkat do brneni. Asi posledni moda...

Tri je malo, ctyri je hodne, nevadi, uzil jsem si to a jestli Stiller u toho, kdyz to vymyslel nic nekouril, tak bych se divil...

Film, ktery uspokojive nenaplnuje ani jednu zanrovou charakteristiku, kterou je ovencen. Povrchne prazdny, klouze jen na okraji toho, co chce sdelit, nemuze si vybrat, ani nedokaze poradne vtahnout do deni...

Na filmu se projevila osemetnost zpracovani divadelni hry na filmove platno. Jedna lokalita (nepocitam venkovni staticke zabery) nabizi vyzvu pro stylistickou stranku a pohrani si s herci na malem prostoru. Teatralnost vsak neprijemne cisi z hereckych vykonu, ktere obcasne pusobi prehnane. Rozehrani teto hry je misty prijemne smesne a s nadhledem se da prezit s usmevem, vaznejsi ton se vsak nepodari naladit, myslenky a problemy dila jakoby stoji stranou, nekde za filmovym ramem...