Procitnutí v Garden State

Po dlouhém odkládání došlo na tento film a rozhodně jsem tedy nečekal, že bych mu fláknul 5* a ze začátku to ani tak nevypadalo. Ovšem jen, co se objevila Natalie Portman, tak to začalo být tak zatraceně milý! :) Hrála úžasně a její postava byla skvěle napsaná. Stále jsem se musel smát nebo usmívat. Málokterá romantická komedie si mě získá, ale týhle se to fakt povedlo, zvlášť když je ještě okořeněná chytrým scénářem. Prostě dost líbivý snímek, ani ne tak originální, jako opravdový. Má svoje kouzlo. Poslední věta oficiálního obsahu prostě vystihuje vše: Vtipná, inteligentní a dojemná komedie. // Směju se a netvrdím, že nebrečím. Ale mezitím se směju. A vím, že je hloupý brát cokoli moc vážně. A těším se na pořádný pláč. Je mi po něm dobře. (05.01.2013)

„Pokud se nebudeš umět zasmát sám sobě, tak se ti bude život táhnout víc, než bys chtěl.“ Andrew se plouží životem v odevzdaném útlumu. Až úmrtí matky ho donutí poodhrnout mlhu svého světa sedativ a vydat se domů, do New Jersey na pohřeb. „Stalo se ti, žes překročila tu hranici, kdy si uvědomíš, že dům ve kterém jsi vyrůstala už dávno není tvým domovem. Najednou, dokonce i když máš stále střechu nad hlavou, se vidina domova rozplývá. Jako kdyby se ti stýskalo po místě, které ani neexistuje.“ Kromě kamarádů ze střední, na které naráží doslova na každém kroku a otce s kterým se nenávratně odcizil. Tady potká živel jménem Samantha. Něžný film o hledání pocitu bezpečí, důvěry, sebe. Trochu smutný, trochu veselý, trochu k zamyšlení a jeho pohodová nálada se dokázala přenést i na mě a to i díky skvěle vybrané hudbě. (19.02.2006)

Áno, áno a ešte raz áno... Ak niečo, tak presne toto je moja šálka kávy. Žánrovo asi niečo ako romantická komédia, ale od tých "tradičných" je štýlovo na hony vzdialená. Sú komédie, ktorým ide o to, čo najviac diváka pobaviť a rozosmiať, sú také, ktoré "vyžadujú" od divákov orkány smiechu, no a potom sú také ako Garden State... človek to pozerá, sám možno nechápe prečo, ale celý čas sa cíti neuveriteľne príjemne, sem-tam sa zasmeje a po skončení, keď sa pozrie do zrkadla, s úžasom zisťuje, že má zdeformovanú tvár, lebo sa celú hodinu a pol naširoko usmieval a ten ksicht mu nejde nijak odstrániť. Presne takto na mňa Garden State zapôsobil - proste neodolateľne príjemný zážitok. A ešte mi nedá trochu neupraviť Civalov komentár: "Když bych věřil na něco jako objektivní hodnocení, řekl bych, že Garden State je objektivně na čtyři hvězdičky. Jenže nevěřím, tak to říkat nebudu a vrazím hezčích pět!" (v nemalej miere je to zásluha Natalie, ktorá je nekonečne očarujúca a doslova vládne celému filmu - a keďže koment píšem v deň jej narodenín, tak jej touto cestou prajem všetko najlepšie ;-) ). 9/10 (09.06.2006)

Zach Braff měl asi po zjištění, že ho antidepresiva drobet vymazala takovou radost, že se o ni musel podělit s celým světem. Bohužel přitom zapomněl na fakt, že ho antidepresiva drobet vymazala. Tedy, Garden State vlastně není nijak zvlášť špatný film, jen mám k tématu 'XY se rozjede z City do rodného Řepákova hledat sám sebe a vrtat se ve starých ranách, aby našel kromě sebe sama i lásku' jakousi averzi a konkrétně zdejšího hledače bych s chutí poslala do mišelinky tahat gumy. (29.10.2014)

Já se bez mučení přiznám, že jsem se závěrečných titulků nedočkala, protože mě hledání smyslu života jednoho emocionálního kripla unudilo do kómatu zhruba po hodině. Všechny postavy ve filmu mi byly víceméně nesympatické, nebo mě prdečně nezajímaly. Třeba taková princezna Amidala, co měla být nejroztomilejší hrdinkou "Garden State", mě jakýmsi obtížně definovatelným způsobem srala (chyba je na mé straně přijímače). Zach Braff mě sral zcela definovatelným způsobem - mohla za to ta jeho věčně tupě vypoulená očka. Nevím, zda šlo o herecký záměr, nebo prostě takhle blbě vypadá imrvére. Šoupnu do hodnocení průměr a je mi plně u mého celulitického pozadí, jestli závěrečnou třetinu někdy uvidím nebo ne. Prostě s tímto filmem nejsem psychicky kompatibilní, basta. 50% (03.05.2011)