Sheldra

Situační komedie moc nemusím, ale tahle exploze pošahaného humoru mě nadchla a už nepustila. Už jsem vzdala snahu zapamatovat si alespoň polovinu hlášek, které tady padnou, což způsobuje, že si povětšinou připadám stejně debilní jako Penny, nejtupější a zároveň nejnormálnější (a nejnudnější) postava na obrazovce. Nedělám si iluze, že by kdokoli, kdo nedisponuje IQ 180, dopadl o něco lépe. Hlavní postavy jsou správně ujeté: autista "koloušek" Sheldon, který ví něco o všem, protože je jaderný fyzik, ale běda komukoli, kdo mu zasedne jeho místo na na gauči; looser Leonard, beznadějně trapný a beznadějně zabouchlý do Penny; ještě větší looser Howard s ohozem a lá Ringo Star, v jehož blízkosti není v bezpečí žádná osoba ženského pohlaví v rozmezí 15 a 80; a největší looser ze všech, Raj, který není schopný promluvit na holku, aniž by byl na mol. Obsazení téhle čtyřky je stejně trefné jako jejich řeči. Sheldon mě sice nevýslovně sejří, ale je pro mě bezkonkurenčně nejlepší postava - bez něj by byl tenhle seriál asi totéž, co Šmoulové bez Gargamela. Mrkněte na to, jestli se vám to bude líbit, nebo ne, to je stejná otázka, jako Schrödingerova kočka. Já to žeru!

Oproti velkolepému Římu to vypadá uboze, ale jen do chvíle, kdy to herci rozbalí. Prostředí působí spíš divadelně, ale o to intimněji. Dereck Jacobi, jakož i ostatní herci, jsou nezapomenutelní (i když jejich snahu značně maří úděsný nový dabing - tomu se vyhněte, sic hrozí srdeční selhání!). Scénář se drží vynikající knižní předlohy, i když závěr drobátko prosprintoval. Pro mě nesmrtelný seriál s velmi výstražným poselstvím - jó, takhle to dopadá, když je civilizace přesycená a nadměrně blahobytná. A pak už to šlo s Římem postupně do čím dál větších kytek!

Ze začátku to vypadalo, že to bude o něco snesitelnější než Šifra... no, nebylo. Je to akčnější, ale jinak je to taktéž kolosální hovadina. Ještě že existuje rychloposun...

Životopisné snímky bývají nuda, ty hudební někdy ještě větší. Control ale z téhle přehršle vyčnívá jako maják z moře: tady nejde o pitvu a psychologický rozbor, ale hlavně o atmosféru a pocity. Jednotlivé scény jsou nabité emocemi, které herci zvládají perfektně. A proboha, kde našli Sama Rileyho? Ten kluk je poklad - Iana Curtise nemohl nikdo zahrát líp! Joy Division jsem měla ráda už dřív, ale teď je mám ještě radši a Curtisův zpěv vnímám o dost jinak. Smutný konec za doprovodu Atmosphere mě totálně složil. Jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla. Nádhera!

Nikdy by mě nenapadlo, že se dá skloubit filozofie a western…a ono to jde, a dokonce to i funguje. A jak! Depp senzační, Nikdo jakbysmet, vrahouni náležitě zvrhlí, hudba krásně křehká a poetická. Nemá smysl psát o něčem, co se musí vidět. Třeba vás to sebere tak, jako mě.

Nechápu, jak tohle někdo může nazvat tuctovým. Downey a Foxx jsou úchvatní, hudba překrásná a kamera všechno jen ne obyčejná. Je fakt, že emoce trochu převládají nad příběhem, ale má to příjemnou atmosféru a chytlo mě to za srdce. Trošku mě štval rozháraný scénář, což je tady asi největší slabina. Ale jinak fajn film.

O něco slabší, ale za to i o něco naturalističtější než Kult hákového kříže. Wright si nebere servítky, nemoralizuje a s nějakým poselstvím se taky nezdržuje, ale nějak mi to tady nechybělo. Sledovat výborné herce a drsný příběh mi bohatě stačilo.

Kretschmann působí opravdu ledově, ale možná by scénárista udělal líp, kdyby se ve filmu nazvaném Eichmann skutečně věnoval Eichmannovi, a ne nezáživnému a poněkud vyblitému vyšetřovateli a jeho rodince. Takže až na pár silných scén neurazí, ale ani nenadchne. Schade.

V tomhle filmu se víceméně pořád běží, ale je to běh, který stojí za vidění!

Nebudu se tu pitvat v popisování obsahu, název mluví za vše. Příběh je vyprávěn krásně nenuceně, a jak tak pozvolna plynul, já se do něj zamilovávala čím dál víc. Bylo by snadné udělat z takhle silného tématu srdcervoucí břečku, ale toho se Mihaileanu naštěstí nedopustil. Místo toho nám naservíroval čistou naději tam, kde byste ji čekali nejméně. Druhá půlka byla možná trošku rozvleklá, ale já nebudu hnidopich, protože mě tohle pohlazení na duši vzalo na 100%.