Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (540)

plakát

Eragon (2006) 

Ambice jako Pán prstenů, schopnosti jako režisér z Hallmarku...takhle to dopadá, když si někdo ukousne příliš velké sousto. Zatímco kniha mi výborně posloužila k zahnání nudy, filmová adaptace ve mně nudu vzbudila, a nic na tom nezměnily ani jiskrné oči Jeremy Ironse, ani roztomilý dráček. Slušný příběh navíc tvůrci zmutovali do podoby natolik ploché, že je jakákoli kvalita předem vyloučena. I ty efekty jsou bída. Never more.

plakát

Mrazík (1964) 

Je to záhada: po technické stránce úděs, po herecké katastrofa a ani ten příběh není bůh ví co. Přesto je to o Vánocích pro většinu našinců stejná povinnost jako kapr a cukroví. Já sice radši kuřecí řízek, ale to nemění nic na faktu, že si "k lesu čelem, k Ivanovi zády" a "Nastěnku chci za ženu" možná jednou ráda zopáknu. Vím, že poměřovat vánoční pohádky (aspoň ty klasické, což pro nás Mrazík asi je) stejným metrem jako jiné filmy, má asi stejný smysl, jako hodnotit koledy podle kompozice - jsou to povětšinou odrhovačky, ale to na jejich oblibě nic nemění. Jenže se mnou je kříž v tom, že mi to roztomilé nepřijde ani za mák - Mrazík, ani koledy, na obojí jsem si postupně vybudovala averzi. Příliš mnoho opakování škodí! Ale co naděláte, Mrazík je asi jedinej Rusák, kterého jsme odsud po revoluci nehnali svinským krokem - ale měli bychom! Pro mě další důkaz nevkusu českého národa.

plakát

Addamsova rodina (1991) 

"Podej mi sůl." "No jak se to říká?" "Hned!" Na návštěvu bych se asi neodvážila, ale v televizi jsou přímo k sežrání!

plakát

Dobyvatelé ztracené archy (1981) 

Kdyby holčiny na hodině dr. Jonese tušily, jaký je to v terénu frajer, nejspíš by přestaly s psaním "Love You" na víčka a rovnou by se na něj vrhly. A kdo by se jim mohl divit? Indy je prostě jen jeden a nikdo ho nemůže zahrát tak jako Harrison Ford. Tahle geniální kombinace frašky, dobrodružství a hororu, přecpaná hláškami a scénkami, na které nezapomenete ani v amnézii, si o legendarizaci přímo říká. Třeba scénka, kde Indy zastřelí maníka se šavlí, mi málem přivodila infarkt následkem nezvladatelného záchvatu smíchu. Takže pardon, ale na to, abych se při tom úžasně pobavila, opravdu nemusím být chlap!

plakát

Zlaté časy na Ridgemont High (1982) 

Další variace na stokrát probírané téma a navíc ještě podaná úmorně všedním způsobem. Co je na tom kultovního mi uniklo stejně jako význam vzdělání věčně zhulenému Pennovi. Tohle šlo absolutně mimo mě.

plakát

Lítám v tom (2009) 

Opět se mi potvrdilo, že příliš velká očekávání se nevyplácí. Tak nějak jsem doufala v podobnou pecku, jakými byly dva předchozí Reitmanovy filmy. Nerada srovnávám, ale tady se mi to přímo nabízí: oproti Juno příliš vypočítavé a málo svižné, vedle sarkastického Děkujeme že kouříte příliš moralizující a zdaleka ne tolik vtipné. Nominace Clooneyho na Oscara mi stejně jako u Michaela Claytona opět uniká – za co mu tu sošku proboha chtějí dát? Vždyť je ve všech filmech víceméně stejný - ne špatný, ale upřímně, třeba skvělému Eckhartovi, pronášejícímu sžíravé repliky s takovou dávkou charisma, že by ke kouření přiměl snad i Dalajlamu, může jen tiše závidět. V Lítám v tom jsou brilantní momenty, nebo se brilantnosti alespoň hodně přibližující, skvělé dialogy a opravdu dobří herci. Jenže ten zbytek na mě působil dojmem pouhé vaty, která vyplňuje chvíle, kdy není co říct. Kvantum nominací a příznivé kritiky si dokážu vysvětlit spíš tím, že se jedná o momentálně vděčné téma, zpracované nápaditým způsobem a z neobvyklého úhlu pohledu, spíš než tím, že by šlo o zas tak výjimečný film. Přesto jsem se dobře bavila a někdy na to nejspíš mrknu znovu. Vychází mi mírně rozpačité 4*...uvidíme, co s tím udělá další shlédnutí.

plakát

Ally McBealová (1997) (seriál) 

Nějak nechápu, co na téhle rozplizlé sérii všichni tolik vychvalují. Možná je to tím, že nemusím tenhle typ humoru, zoufalky s hlasem Andrlové, samotnou Calistu Flockhart ani nikoho jiného, kdo se v téhle hovadině kdy objevil. Ne, zdejší osazenstvo mi k srdci opravdu nepřirostlo. Zabte mě.

plakát

Smažená zelená rajčata (1991) 

Teda receptem na štěstí bych to asi nenazvala, ale je to náramná pohodovka, to teda jo. Avnetovi sice chvíli trvalo, než se našel, takže prvních 20 minut působí trochu chaoticky, ale jen co se mu to povedlo, začalo to šlapat vskutku parádně. Retrospektivní část příběhu je fantastická, ústřední duo je perfektní a celkově bych to viděla na čistých 5*...jenže ta část v přítomnosti mi připadá jak Klub odložených žen v kombinaci s Ally McBeal nebo co, a nebýt fantastické Jessicy Tandy, docela bych se nudila. Tak to zaokrouhluju na 4*. PS Zajímalo by mě, jak asi chutnají ta smažená zelená rajčata. Tipuju, že dobře.

plakát

Hodný, zlý a ošklivý (1966) 

Leone je prostě machr, a to obzvlášť v jedné věci: u všech jeho filmu dumám, co se hergot stane dál, a proč to ten pistolník vlastně dělá a jakže se z té kaše dostane... No, nikdy to pochopitelně neuhodnu, ale to mě na tom právě tolik baví. Kdyby někdo vymyslel žebříček nejlepších filmových závěrů historie, tenhle bych řadila hodně vysoko. Že by to byl nejlepší western všech dob, to říct nemůžu. Ale i tak je setsakramentsky dobrej.