Marooned17

Kvůli takovým malým perlám si rád náhodně pustím televizi. Protože nebýt jí, nikdy bych nezjistil, že tento velmi dobrý film vůbec existuje. Kvalitně podaná smutná historie vezme člověka věru za srdce, vše je podtrženo výbornými hereckými výkony. 90%

Po totální tragédii několika předchozích ročníků návrat k relativně kultivované podívané. Jan Budař působil solidním dojmem a občas se povedly i některé vtípky. Bylo dobře, že tentokrát nebyly vtipy za hranou trapnosti a spíše se vsadilo na jistotu, protože ostrý humor balancující na hraně vkusu si můžou dovolit pouze lidé, co to dokáží kvalitně podat. Za docela tragickou považuji výpravu, kdy bílá stěna s promítanými fleky byla hodně trapná. Tanečníci mě nepřišli jako špatná věc, každý rok bych je ale určitě nepoužíval. Společné taneční vystoupení jejich a Budaře v závěru mi připomnělo vystoupení Hugha Jackmana v úvodu na Oscarech 2009. Byl to záměr? Nemůžu si pomoci, ale i přes to, že to letos dopadlo docela dobře, když pomyslím třeba na výkony Billyho Crystala na Oscarech, tak Český lev má pořád o hodně navíc, a nejde o peníze.

Nevím, čím to je, ale tenhle animák mě naprosto dostal. Nemyslel, jsem si, že by mě Toy Story 3 mohl zasáhnout, odhadoval jsem, že se tvůrci budou již opakovat a že jako dospělého mě to nezaujme. Ke shlédnutí mě přesvědčila až nominace na Oscary. Ukázalo se, že jsem se ve svých soudech zcela mýlil, protože to sice bylo dějově podobné předchozím dílům, ale to nakonec vůbec nevadiilo. Celou dobu to mělo spád, nebyly hluché scény, humor byl velmi kvalitní. Tak trochu jsem s touto sérií vyrostl, a tak mne skutečně potěšil a dojal motiv loučení se s oblíbemými hračkami, kterých je strašně těžké se vzdát. Sám takové mám. Když se na konci Andy loučil, skutečně mě to bralo za srdce a je jedno, jak přeslazená ta scéna byla. Ukazuje se, jak zásadní vliv má výběr typologie postaviček. Ta je prostě skvěle vybraná, tvůrci Toy Story nemohli mít lepší ruku, postavy k sobě dokonale pasují, jsou svým způsobem rodina. Člověk má občas sklony vytvářet si předem soudy o čemkoliv, aniž by to znal a tohle mě znovu přesvědčilo o tom, že k těmto stereotypům nesmím sklouznout a musím být stále co nejotevřenější, abych nedopadl jako nějaký starý zapšklý dědek. No bylo to naprosto dokonalé, co víc dodat, tenhle film mě znovu přenesl do dětství. Pixar je třída.

Musím přiznat, že jsem čekal, že film bude POZOR SPOILER o tom, jak Cage zachrání dívku nespravedlivě nařčenou z čarodějnictví. Do té doby, než jsem pochopil, že ne (úvod mě zcela minul), tak se mi film fakt líbil. Každopádně podle mě pokud by film vypadal takto, býval by měl mnohem větší konzistentnost děje a dopadl by lépe. Byly tam ale i tak některé velmi pěkné pasáže. Po onom dějovém zvratu, když se zjistí, jak to z dívkou je mě už konec přišel jako nezbytný a předvídatelný. To by bylo na 3 hvězdičky, ale za vinikající Claire Foy, která se role obviněné dívky zhostila velmi dobře dám za 4. Celkově je to pohodový oddychový film s pěknou atmosférou. Víc takových, ale s lepším scénářem bych uvítal.

To, jakou proměnou prošla Julia Ormond po návratu z Paříže mě dokonale znechutilo. Jak si může někdo myslet, že tou zoufalou změnou účesu zkrásněla? Předtím měla krásné dlouhé vlasy a fakt jí to slušelo, potom když jsem jí viděl s tím květákem na hlavě, tak jsem málem omdlel, vpadala najednou jako svá matka. Někdo napsal, že se z ošklivého káčátka proměnila v krásnou labuť. Tak z mého pohledu to bylo přesně naopak. Tyto zbytečné proměny ve filmech i v realitě nenávidím. Prakticky vždy je to jen a jen k horšímu. No alespoň vím, že i filmový průmysl se podílí na deformování estetického vnímání lidí. Pak spousta z nich vypadá, jak vypadá. Pro mě je to katastrofální fail pana režizéra, kterého si proto nemůžu vážit. Tohle prostě nezachrání ani můj oblíbený Harrison Ford, jehož zakoukání se do Sabriny jsem z výše uvedeného důvodu neuvěřil, nehledě na zoufale děravou logiku příběhu. Doufám, že jsem nikoho neurazil, není to míněno ve zlém.

Nemám slov. Rozhodně jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. Byl to emoční nářez jak smutku tak radosti, jaký jsem dlouho nezažil. Naprostá dokonalost, co víc k tomu dodat, než za 100%? Eastwood je živá legenda a tímto si to u mne definitivně potvrdil.

Není pochyb o tom, že nesmírně charakterní Steve McQueen, který se sám obsadil do hlavní role, vytvořil fenomenální dílo, které je asi nejlepší film o závodění. Zachycuje reálně atmosféru legendárního závodu, která člověku nepovolí odtrhnout oči. I když automobilovým závodům neholduji, toto mě skutečně chytlo. Toto je poctivá filmařská práce, která je dnešními digitálními triky nepřekonatelná.

Tak Wallace Shawna už na věky budu mít spojeného s Velkým Nagusem Zekem ze Star Trek: Deep Space 9. Jeho repliky a hlas jsou od začátku do konce prostě dokonalé. Jinak je to velmi pěkná pohádka, i když trošku, či spíše hodně ulítlá.

Jsou věci, které se prostě hodnotit nedají. Jak jinak může zapálený fanoušek Pink Floyd ohodnotit koncert v prázdném antickém amfiteátru v Pompejích, kde se hraje to nejlepší z předdarksidovského repertoáru skupiny, vše je nasnímáno výbornou kamerou, která si hraje s jednotlivými muzikanty, hudbou i vybavením (Pink Floyd London :-)), než za 5*? Na to stupnice nestačí. Na skupině je vidět, že jí to v té době prostě klapalo, což je jasné i z přiložených záběrů z natáčení Dark side, ale i z vlastního vystoupení. zásadní je, že Pink Floyd v té době fungovali jako skupina, všichni členové byli rovnocennými partnery, což se na záznamu například projevuje velkou pozorností věnované bubeníku Nicku Masonovi a jeho bubenickým kreacím a hlavně klávesáku Ricku Wrightovi, jehož pozice v kapele později začala slábnout až se na čas zcela vytratila. Jsou to právě jeho Hammondky, které se v té době zásadním způsobem podílely na naprosto originálním zvuku Pink Floyd. Člověk si uvědomí, že právě taková atmosféra, jako čiší z Live at Pompeii byla ta správná pro natočení hudebního veledíla Dark Side Of The Moon. V historii dobrých skupin je doba, kdy skupina dosáhne absolutního sladění, kdy do sebe vše zapadá a daří se a právě v takovém okamžiku zachytil Adrian Maben Pink Floyd, za což mu patří věčné díky.

Videoklip ke čtyřem ústředním písním alba Final Cut. Kompletní film sestávající ze čtyř skladeb k vidění zde: http://www.youtube.com/watch?v=XPPpJCZb-L8